Nečmárejte nám tu po tý rotundě (výlet na Říp)

by - 19.10.16


            Pověst o praotci Čechovi zná asi každý. Putoval přes hory a přes doly v čele svého kmene, aby našel zemi zaslíbenou. Pak se vyškrábal na Říp, uviděl všechny ty krásy kolem dokola a řekl: „To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající.“ A my v Čechách mu máme dodnes za zlé, že nedošel trochu dál na jih, kde by bylo přívětivější klima a dalo by se tam koupat v moři. Inu, nevděk světem vládne.

Na Řípu si mě oblíbily berušky.
Hned tři nový kamarádky najednou
            Zas na druhou stranu vcelku chápu, že potom, co se vyškrábal na Říp, už se mu nikam nechtělo. Přece jen je to trochu do kopce, i když jsem to teda čekala horší. Ano, jsem ostuda a ve svym dospělym životě (i v té části dětství, kam mi vzpomínky sahají) jsem na Řípu nebyla a myslím si, že je to místo tak spjaté s českou historií, že by ho našinec aspoň jednou za život navštívit měl. Stejně jako třeba Pražský hrad.

            Využili jsme s Davidem toho, že v sobotu bylo ještě pěkné počasí a vydali se na výlet. Ona to byla vlastně na dlouhou dobu naše jediná šance. Tonička byla u babičky, takže odpadlo tlačení kočáru do kopce, což by vzhledem k místní cestě nebylo nerealizovatelný (taky jsme tam takový potkali), ale ne moc příjemný. A na jaře už bychom se tam museli škrábat se dvěma dětmi. S jedním v břiše to pořád byla nejpohodlnější varianta.

Proč?
            Pokud bychom míru českého vlastenectví hodnotili podle návštěvnosti Řípu, tak Češi fakt vlastenci jsou. Parkoviště bylo skoro plné, restaurace na kopci neměla o zákazníky nouzi a po cestě jsme taky výletníky potkávali. Na druhou stranu na vyhlídkách jsme se nemuseli prát o místo a byl tam klid na focení. Možná je ten podzim nejideálnější dobou, kdy se na Říp vydat. Stromy hrají všemi barvami, a i když vám ve výhledu na Prahu brání lehká mlha, stejně je pohled na ty okolní krásy země české nádherný.

            Jediné místo, kde nebyli lidi, byla rotunda. Tam jsme šli na prohlídku dohromady čtyři (plus jeden průvodce). Ona tedy rotunda to je prťavá (oproti těm, co jsme letos viděli v Brescii a Mantově trpaslík) a hodně lidu se tam nevejde, ale stejně nás to překvapilo. Upřímně řečeno moc toho vevnitř k vidění není. Rotunda sice pochází z nějakého 11. století, ale čas a zvláště puristická přestavba v 19. století způsobily, že tu z původní stavby nezůstal stát na kameni kámen. Ba ne, to přeháním. Nějaké původní kamení nám průvodce ukazoval, ale jinak je veškerá výzdoba „moderní“. Zase ale za 60 korun, nekup to. Navíc přispějete Národnímu památkovému ústavu a bude na novou omítku. Tu by rotunda fakt potřebovala. Pokud by se míra debility národa hodnotila podle četnosti škrábání „J + H = VSL“ na omítku rotund, byli by Češi fakt národ ultradebilů. Možná mi uniklo nějaký důležitý sdělení praotce Čecha typu „napiš vzkaz na rotundu a splním ti tři přání“, ale tohle fakt nepochopím. Prostě jako proč? Takže lidi, udělejte si výlet na Říp, přispějte na omítku a na čmárání si kupte blok












Může se vám líbit

0 komentářů