Barcelona plná Gaudího cukrátek

by - 7.11.16


            Nedávno jsem četla knížku, kde byl slavný Gaudího chrám Sagrada Familia v Barceloně popsán, že vypadá jako z čokolády. Když jsem se o tuhle myšlenku podělila společně s fotkou na svém Instagramu, napsala mi k tomu kamarádka, která shodou okolností v Barceloně zrovna byla, že jí Gaudího stavby připadají jako z perníku. Tak jsem se nad tím tak zamyslela a řekla si, že vlastně jo, že to koneckonců je taková architektonická cukrařina.

Sagrada Familia je ale ta čokoláda. Projekt kostela na předměstí Barcelony byl Antonio Gaudímu zadán roku 1884 a měl pokračovat v návrhu architekta Francisca del Villara. Jeho původní návrhy kostela byly neogotické a řekněte, nevypadá Sagrada trochu jako čokoládová gotická katedrála, která se pomalu rozpouští? (Poznámka, co není pod čarou: Uznávám, že tady můj pohled může být značně ovlivněn pokročilou fází těhotenství.) Ironií tedy je, že se rozpouští dřív, než ji vůbec stihli dostavět. Dokončení se prý plánuje na rok 2026, tedy ke 100. výročí Gaudího smrti, tak uvidíme, zda to Barcelona stihne. Na druhou stranu by od nás bylo trochu nefér se jim smát za pomalost, protože katedrálu svatého Víta jsme stavěli skoro 600 let.

Kromě čokolády najdeme v Sagradě a celém Gaudího díle inspiraci ze severní Afriky a také odkazy na moře. Někteří autoři Sagradu a stejně tak i Park Güell, ze kterého je nádherný výhled na město, popisují jako jakési magické struktury, které jako by na zemi zůstaly po vyschnutí moře. Vlny a korály se objevují třeba i na fasádě domu Casa Batlló a v jeho střeše, která prý vypadá jako tělo draka, někdo vidí alegorii dobra a zla. Pokud necháme naší fantazii pracovat, najdeme v Gaudího stavbách mnoho symbolů a významů, což je asi jeden z důvodů jejich oblíbenosti.

Které z těchto významů měl na mysli autor sám, je otázkou. To moře se ovšem nabízí, protože Gaudí se snažil najít a vytvořit pravý katalánský národní styl. Tohle hledání národních stylů probíhalo ve stejné době i jinde a inspirace se hledala povětšinou v tradici minulosti (jako třeba v Rumunsku, kde byl inspirací klášter Horezu) a i v určité místní nebo národní charakteristice. A Barcelona je přímořské město a důležitý přístav. Ruku v ruce s tímhle hledáním národní identity potom šlo i pořádání národních výstav a budování výstavních pavilonů, jak jsem o tom psala v článku o Hale století ve Vratislavi.

Já a nakládaný hermelín v Barceloně
Možná někoho zaujalo, proč píšu o národním katalánském stylu, když ta Barcelona leží ve Španělsku. Sice tam leží, ale domorodcům to v Barceloně neříkejte. Je to asi na stejné úrovni jako, kdyby se Rakousko-Uhersko nikdy nerozpadlo a slyšeli jste od turistů, že v tom Rakousku je moc krásně, rakouský pivo z Plzně je nejlepší na světě a tak dále. Někde právo národů na sebeurčení uplatnění nenalezlo a lidem to tam pořád leží dost v žaludku. Rozhodně si u místních připíšete dost bodů k dobru, pokud řeknete, že v tom Katalánsku mají prostě krásně.

Gaudímu se ten národní styl nakonec podařil. Řekla bych, že se z něj stal až takový symbol Barcelony a teď mě nenapadá jiné město, které by bylo nerozlučně spjato s takhle výrazným architektem. Takže při návštěvě Barcelony patří jeho stavby rozhodně na seznam toho, co musíte vidět. Pokud jde o to, co musíte ochutnat, tak nezapomeňte na paellu. Tenhle rýžový pokrm je prý sice původem z Valencie, ale tak to je u sousedů, tak co.

A kdyby se vám náhodou zastesklo po Čechách, tak kousek od Sagrady je v Barceloně česká hospoda (Pivobar), kde si můžete dát utopence nebo nakládaný hermelín a zažít 100% koncentrované češství, vole… Český podniky za hranicemi jsou takový můj koníček. Všechny jejich návštěvy se mi silně vryly do paměti a někdy o nich asi napíšu samostatný článek.

PS: Ta knížka, kterou jsem zmiňovala na začátku, je Stín větru od Carlose Ruize Zafóna a je naprosto skvělá a úžasná. Kromě poutavého příběhu vás provede i Barcelonou. Už jsem o ní psala na facebooku, takže pokud nechcete o různý knižní, filmový i jiný tipy přijít, dejte stránce „like“, ať vám nic neuteče. A jestli máte kamarády, který cestování, knížky, umění, jídlo a tyhlety věci zajímají, budu ráda, když jim o krásách mýho blogu dáte třeba vědět. Díky. :)

Park Güell




 



Casa Batlló

Casa Batlló - vidíte draka na střeše?

Casa Milà 

Sagrada Familia




Může se vám líbit

0 komentářů