Záchod s nejhezčim výhledem v Náměšti nad Oslavou (Léto s Vysočinou V) - uneseni

Záchod s nejhezčim výhledem v Náměšti nad Oslavou (Léto s Vysočinou V)

by - 13.8.17


Z letního sídla už jsme se přestěhovali zpět do Prahy a tak nějak jsem se z toho přesunu, milionu praček a bordelu stihla vzpamatovat. Dokonce natolik, že za chvíli to zas zabalim a pojedem si zapět na Vysočinu takovou labutí píseň. Prostě si užijeme ještě trochu babího léta na vsi. Je tu taky čas na další článek o krásách tohohle kraje. A když už jsme u těch letních sídel, tak se pojďte kouknout domu k Benešovi. Jako k prezidentu Benešovi. Renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou totiž po druhé světové válce prodělal přestavbu na jeho letní sídlo. A že to měla být přestavba velkolepá. V rámci všeobecnýho poválečnýho nadšení prý Náměšť málem dostala i nový fresky s námětem „tažení proti Hitlerovi“.

Přestavba se nakonec držela při zemi a Náměšť skončila bez Hitlera. Může se pochlubit tak akorát Masarykovou bustou od sochaře Vincence Makovského a taky prvotřídními záchody. Tedy ne těmi pro dnešní návštěvníky. Ty jsem popravdě nezkoumala. Ale ty pro Benešovy návštěvy, dovedně ukryté ve zdi, jsou fakt dobré. A nejlepší je pak Benešův záchod s výhledem. Jo, tam se musely číst noviny. 


Je skvělý, že se součástí prohlídkového okruhu stala i tahle nedávná minulost zámku a průvodci se ve svém výkladu neomezují na suchý výčet dat, jmen a na seznamy věcí v jednotlivých místnostech. Řekněme si upřímně tyhlety klasické prohlídky ve stylu – „v rohu vidíte kamna z 18. století, vedle dveří portrét pana X (jehož jméno nikomu z návštěvníků nic neříká) od pana Y (jehož jméno nikomu z návštěvníků taky nic neříká)…“ – jsou důvod, proč plno lidí vnímá návštěvy zámků jako těžkou prudu. Velmi milým překvapením také bylo, že prohlídka v Náměšti je ozvláštněná ještě expozicí, která přibližuje stolování šlechty v 19. a raném 20. století. Takže se dozvíte něco o tom, jak vypadala sváteční, všední i postní tabule či jak se prostíralo dětem. Upřímně řečeno tyhle dějiny každodennosti jsou poměrně zajímavé a zdá se mi to jako velmi dobrá cesta, jak často poměrně nudné prohlídky ozvláštnit a zároveň provětrat depozitáře.

Abych ale přidala pár těch suchých výčtů a letopočtů. Náměšťské panství v polovině 16. století získává rod Žerotínů. Jan starší ze Žerotína měl tehdy vysoké postavení jako zemský hejtman a samozřejmě chtěl nějaké reprezentativní sídlo. Prostě nemůžete hosty vídat v nějaký díře, chtělo to pořádný zámek podle poslední renesanční módy. Přestavba tedy proběhla. Máme tu pěkné arkády, psaníčkové sgrafito, půdorys připomínající italské kastely a hlavně jedno parádní mohutné schodiště, jaké jinde v Čechách nenajdete. Kromě Žerotínů se v 19. století na Náměšti podepsal nějakými úpravami také rod Haugwitzů, které pak vyhnal až ten Beneš. A když i ten odešel (a že tu moc nepobyl), přivezly se sem gobelíny, zámek se otevřel veřejnosti a taky tu párkrát komunisti nechali přespat soudruha Brežněva.

Kromě zámku se skočte dojít dolu do podzámčí projít po baroknim mostě, podél řeky Oslavy a zaskočit do jedný ze zdejších fajn kaváren. Na dobrý kafe je Náměšť vůbec bohatá a vlastně i tak Vysočina obecně. Prostě na Vysočině je krásně a barevný podzim láká ještě na dovolenou, takže se podívejte třeba na hotely.cz a vydejte se na výlet. Konkrétně nabídku hotelů na Vysočině najdete tady. Mívají vcelku fajn akce a různý pobytový balíčky. 

Benešova pracovna s Masarykovou bustou

A tady ty záchody - vlevo pro návštěvy a vpravo pro Beneše se skvělym výhledem

Expozice stolování

Další stolování s gobelínem v pozadí

Gobelín s parádnim šnečkem


Zámecká kaple

Schodiště



Z tohohle na mě úplně dýchala Itálie

Kavárna




Může se vám líbit

4 comments