Olomouc je unikátní město. To jsem sice nejspíš schopná napsat o každém druhém městě, ale Olomouc je opravdu výjimečná. Jen takhle z placu – dlouhá historie, sídlo arcibiskupství, zároveň ale univerzitní město se spoustou mladých lidí, kaváren a trendy bistříček, pevnostní město, je tu řada památek včetně té na seznamu UNESCO, hodně zajímavých muzeí a ještě tu stopu zanechal můj milovaný Gustav Klimt. Nechápu, že sem nejezdim aspoň dvakrát ročně.
Nebo teda chápu. Na víkendové výlety je to z Prahy poněkud z ruky, takže Olomouc s dětmi jsme si dali až o prodlouženém víkendu na 17. listopadu. Čtvrtek až neděle. Ubytování jsme měli ve známém Long Story Short Hostelu a těšili jsme se velmi.
Long Story Short
Jestli vás sláva Long Story Short zatím minula, tak nejspíš málo koukáte na ty internety a taky na televizi. Jejich restaurace se totiž objevila loni v Pohlreichově souboji restaurací, kde spolu s dalšími jedenácti podniky bojovala o titul toho nejlepšího. Titul jim nakonec vyfoukla pražská Salabka.Kromě restaurace je tu taky skvělá kavárna, pekárna a hlavně stylový hostel vybudovaný v části původního opevnění historické Olomouce. Celý Long Story je prostě taková pevnostní podkovička s krásným dvorkem uprostřed. Sice jde o hostel, ale bydlet tu můžete i v privátnim pokoji se všim všudy. Popravdě sdílený pokoj bychom nedali s dětmi, ani bez dětí. Na to už jsme s Davidem moc starý a pohodlný.
My měli „Byt“ neboli privátní apartmán 2kk i s kuchyní, která byla tak pěkná, že mi až bylo líto, že jsem tam za ty tři dny nestihla udělat ani vajíčka. Jenže snídaně jsme měli zaplacený (ten jejich chleba je epesní, snídani mít musíte), aspoň jednou jsme museli dát místní opěvovanou restauraci a jinak jsme vlastně celý dny i večery lítali někde po výletech.
Pevnost poznání a pevnostní architektura
Jako první jsme měli na seznamu Pevnost poznání, což je místní science centrum, umístěné opět v bývalé pevnosti, tentokrát v bývalém dělostřeleckém skladu a je těsně provázané s Univerzitou Palackého v Olomouci. Slyšela a viděla jsem o něm samé pěkné věci, takže jsme vyrazili po snídani, což v našem podání většinou neznamená ani ráno, ani brzké dopoledne.V Pevnosti poznání najdete čtyři expozice: historickou, která je zaměřená na dějiny města a naučíte se tu třeba nabít dělo; o vodě, kde se setkáte mimo jiné s nejvíc roztomilými axolotly; o mozku a rozumu, kde na vás budou čekat nejrůznější šifry; a o světlu a tmě, kde se můžete vydat i do vesmíru. V týhle části je i malý a velmi pohodlný planetárium, kde se na sedacím vaku můžete rozvalit a zkusit při vesmírný pohádce neusnout.
Pevnost poznání je přiměřeně velká, taková domácká, útulná, zkrátka tak akorát. Z návštěvy jsem se necítila tak šíleně přesycená jak z liberecký IQLandie, která je bezpochyby super, ale vždycky mě trochu odrovná. Jediná nevýhoda Pevnosti teda bylo občerstvení. Počítala jsem, že si tu dáme něco k obědu, že tu bude nějaký kouzelný bistro s friťákem v hlavní roli, takže jsem sváču nebrala. Bistro nebylo a my obědvali croissant z automatu. Ale vynahradili jsme si to brzkou večeří.
Vila Primavesi a Kafec olomoucký
O vídeňské secesi jsem se už rozepsala v článku o bruselském paláci Stoclet. Vila Primavesi je taková jeho hodně hodně skromnější vzdálená příbuzná. Na výzdobě interiérů se tu podílel Gustav Klimt a Josef Hoffmann, pro rodinu Primavesi tvořil také sochař Anton Hanak.Jako jiné významné vily i tahle má samozřejmě šílený příběh. Po odchodu rodiny Primavesi zde bylo sanatorium, přišlo znárodnění, devastace, divoký devadesátky, který vilu dočista vybydlely, a nakonec podařená rekonstrukce. Dnes jsou ve podkroví byty a historicky cenné podlaží je přístupné veřejnosti. Dokonce i umělecká díla se podařilo dohledat a navrátit.
Prostory přízemí, kde bylo kdysi technické zázemí, slouží jako restaurace. Dříve tu byla taková restaurace na úrovni, teď je tu můj oblíbený Kafec, síť kaváren, která se z Brna rozrostla už do několika měst a já je mám hrozně ráda. Akorát je nemám nikde poblíž. Mají skvělý kafe a ještě lepší wafle. Vůbec všechno mají skvělý, během našich pár dní v Olomouci jsme se tu byli najíst hned dvakrát.
Náměstí a nejslavnější sloup Nejsvětější Trojice
Sloup Nejsvětější Trojice samozřejmě v Olomouci nesmíte minout. Jde o výjimečný příklad monumentu typického pro střední Evropu v době baroka, takzvaného morového sloupu. Tyhle sloupy se stavěly zpravidla po odeznění epidemie a zároveň jako prosba, aby se další vlna městu vyhnula. Olomoucký sloup se stavěl několik desetiletí, vysvěcen byl roku 1754 a je výjimečný svou velikostí, výzdobou a i prostorem kaple, který ukrývá. Pokud chápu správně turistické stránky města Olomouce, v sezoně by mělo jít do kaple i nahlídnout.
My tu ovšem byli
v listopadu, náměstí se nám podařilo navštívit až po setmění, přičemž při
první návštěvě jsme měli drobný úraz, takže jsme se hned dekovali zpět na
hotel. Druhá návštěva už se obešla bez karambolů a mohli jsme si tu užít
vánoční trhy, který prý patří k nejhezčím u nás a možná i ještě dál. Já
bych asi souhlasila. Stromeček byl, stánky byly, kolotoč byl a sloup tomu všemu
dodával magickou atmosféru. Navíc všechno bez davů.
Při návštěvě náměstí samozřejmě nezapomeňte kouknout na orloj, který je velmi starý, ale taky velmi nový. Je tu sice už od 15. století, ale jeho současná podoba od Karla Svolinského byla slavnostně odhalena v roce 1955. V kalendáriu ve spodní části prý najdete tak významná data v existenci planety Země, jako jsou narozeniny Stalina a Gottwalda.
Vlastivědné muzeum a další muzea v Olomouci
Na kulturu je Olomouc celkově štědrá. Kdysi jsem tu byla v Muzeu moderního umění, což je instituce, která rozhodně stojí za pozornost. Za pozornost stojí i Arcidiecézní muzeum Olomouc, kde jsem sice nebyla, ale jelikož biskupové v Olomouci sedí už přes tisíc let, je velmi pravděpodobné, že se jim za tu dobu podařilo nashromáždit poměrně velké množství hodnotných věcí.My ale nakonec s dětmi zvolili Vlastivědné muzeum v Olomouci, jelikož jsem si vzpomněla, že zdejší expozice Příroda vyhrála kdysi soutěž Gloria Musealis. Doporučuji s dětmi i bez dětí. Je tu plno interaktivních prvků, zábavička, ale zároveň se tu toho plno dozvíte (až na to přijde ve škole, jak když najdeš) a rodinná vstupenka sem byla jen za dvě stovky.
Kam ještě s dětmi v Olomouci?
Ještě je tu zoologická zahrada Svatý Kopeček. Návštěvu jsme taky zvažovali, ale vzhledem k počasí i času na ni nakonec nedošlo. Tak třeba někdy v létě.
 |
| Pevnost poznání |
 |
| Podkovičku Long Story Short můžete hezky vidět na evakuačnim plánku :) |
 |
| Sloup Nejsvětější Trojice |
 |
| Vila Primavesi |
 |
| A detail schodiště s mozaikou |
 |
| Expozice o historii Olomouce ve Vlastivědném muzeu |
 |
| A přírodovědná část |
