Lesklý a barevný
katalogy s nabídkou letních zájezdů už jsou dávno na světě a Bulharsko je
jednou z oblíbených destinací, protože písečné pláže, svítící sluníčko,
příznivé ceny, pohodová atmosféra a pohostinné obyvatelstvo. Takhle nějak to ty
katalogy inzerují, ale ostatně se vám to snaží namluvit i názvy letovisek jako
Zlaté písky nebo Slunečné pobřeží. U mě takový názvy rozsvítí červenou
kontrolku, protože čuchám, čuchám turistickou past a navoněnou bídu. I když
zrovna ty Zlaté Písky nejsou dílem nějakýho prohnanýho marketingovýho experta,
ale českého archeologa Karla Škorpila, který zde s Archeologickým spolkem
začal roku 1922 budovat přímořské letovisko. Asi aby si měli bulharští
archeologové kam jezdit odpočinout. Už jsem tu Karla Škorpila zmiňovala
v jednom článku a schválně si o tomhle otci bulharské archeologie
z Vysokého Mýta něco přečtěte. Je to zajímavý osud a Zlatý Písky jsou teda
pro Čechy vlastně osudový.
