Dojmy z cest
jsou strašně nevyzpytatelný a závisí na ohromnym množství proměnných. Jestli se
dobře vyspíte, najíte, jestli to samý platí pro zbytek posádky, hormonální
nerovnováha, fáze měsíce, počasí, jestli natrefíte na blbce, jestli stojíte ve
frontách, jestli vám někdo šlápne na kuří oko a mohla bych pokračovat do
nekonečna. Nalijme si čistého vína, ale prodírat se milionem turistů se dvěma
kočárky, nepatří k zážitkům, který bych si o volných víkendech přála
jezdit do Českýho Krumlova opakovat. Proto i můj minulý článek nebyl ke
Krumlovu úplně přívětivý.
Prostě jsem to
nechápala. Přišlo mi, že je u nás plno jiných pěkných měst, kde žádnou
přetlačovanou hrát nemusíte, tak proč jezdit zrovna do Krumlova? Ale pak to
přišlo. Krásný den bez použití ostrých loktů v těch kouzelných
krumlovských kulisách a najednou to do sebe všechno zapadlo. Je to tam. Já si
ten Krumlov normálně zamilovala. Stačilo strávit den v Klášterech Český Krumlov.
Daleko od hlučícího davu
Doslova ve stínu turisty
okupovaného zámku se nachází rozsáhlý klášterní komplex, kde plyne čas úplně
jinak, kde na vás dýchne úplně jiná atmosféra, všechno je tu takový klidný a
trochu magický. Prostě jako v klášteře. Dříve tu žili minorité a klarisky (a
taky bekyně neboli jeptišky-nejeptišky, víc si o nich přečtěte v článku o Bruggách), pak se jim ovšem za okny prohnalo pár století s mnoha dějovými
zvraty, rušení klášterů při josefínských reformách (nashle klarisky) a finální
tečka přišla na 600. narozeniny kláštera v roce 1950. Komunista tyhle věci
prostě uměl. Stejně jako starat se o památky vyloženě v rukavičkách, takže
si dovedete představit, jak to tu dopadlo, a buďme rádi, že to nespadlo.
V roce 2014 se ale započalo s komplexní revitalizací celého areálu a dnes
je zde muzeum. A přesně tohle klášterní muzeum jsme nedávno navštívili. A
přesně tohle klášterní muzeum může za to, že jsem teď z Krumlova tak
nadšená.
Muzeum hrou
Abychom se ale
nechápali špatně. Slovo muzeum Kláštery úplně nevystihuje. Na slově muzeum jsou
totiž nánosy prachu stejně jak na těch muzejních vitrínkách. Hlavně se ničeho
nedotýkat, pěkně si přečtěte popisky a ticho bude. Místo, kam s dětma
povětšinou jít nechcete, páč čucháte průser. Přitom jde muzea dělat tak, aby to
bavilo všechny. A aby se návštěvníci něco dozvěděli, protože o to by mělo jít
především.
Přesně tohle
vychází v Krumlově na 100% a nejskvělejší je na tom hlavně jedna věc. Jde
to i bez drahý techniky. Základem totiž je si všechno moc prožít, vyzkoušet si
to, moc si na to sáhnout. To prostě řekne víc než pouhý popisky a vitrínky. I
když ty samozřejmě taky být musí. Gotickou madonu děckám na hraní prostě
nedáte. Jen chci říct, že Krumlov je krásným příkladem, jak to jde dělat jinak
i s omezenými prostředky. On už jen ten přístup zaměstnanců. Jsem zvyklá
na kustody, od kterých slyšíte tak akorát: „Pssssssst!!!“ V Krumlově jsou kustodi
spíše průvodci, kteří se vás ujmou a ukážou vám, kde co v expozici je, co
si tu můžete vyzkoušet, vyrobit, na co sáhnout. Prostě s návštěvníkem
komunikují. Nehledě na to, že se i starají, aby ty interaktivní prvky fungovaly
a bylo z čeho tvořit a na co sahat. Což bývá na podobných místech kámen
úrazu.
Co tu vlastně uvidíte?
A teď konečně
k těm expozicím, které v Klášterech Český Krumlov najdete. Zjednodušeně
bychom to mohli rozdělit na expozici pro rodiny s dětmi (Interaktivní expozice lidských dovedností) a pro dospělé (Život a umění v českokrumlovských klášterech). Dětská část přibližuje, jak se žilo ve středověku a dozvíte se
třeba o skladování potravin, bylinkách, hračkách nebo o tom, jak to bylo ve
středověku s knihami. Vlastně se tak nějak dozvíte, k čemu všemu
tehdy kláštery byly dobrý.
Expozice pro
dospělý je už víc pro dospělý. Mnoho krásných uměleckých děl, na které se sahat
samozřejmě nesmí, ale i zde jsou tu a tam nějaké interaktivní prvky a navíc i
pracovní sešity pro děti. Ono upřímně stačí, že mají děti něco hledat a už to
je hodně vděčný. Vyzkoušeno třeba v katedrále v Antverpách. Tam mají
hezké pracovní listy pro děti taky.
Kromě tohohle všeho
probíhají v Klášterech různé akce. V době naší návštěvy tu byl postní
jarmark, takže jsme mohli ochutnat různé dobroty (za mě byl nejlepší ten
cider!). Koukněte
na program na web nebo na facebook. A navíc je tu ještě řemeslná ulička, kde
si taky můžete něco vyrobit (řemeslné dílny najdete tady). Prostě je tu toho moc!
Rozhodně máte program na celej den. My vlastně tentokrát ani jinam do Krumlova
moc nevyšli, což je pro mě zřejmě základ dobrýho vztahu. Protože přesně ta
amosféra, kterou najdete v Klášterech a blízkym okolí, Krumlovu sluší
nejvíc.
Najdete tu i model Českýho Krumlova |
Zrovna tahle část mě dost zajímala. Kdyby mě to tak děti nechaly v klidu přečíst. Tak příště... |
Udělejte si svůj bylinkový čaj! |
Udělaly, odvezly, vypily... |
Když už jsme se tak vyfintily, je nutná pořádná dokumentace. |
Všechny tyhle šaty si tu můžete vyzkoušet |
A taky jednu pořádně těžkou košili |
Občerstvení je taky nutnost |
Místní speciální platidlo |
Sůl do koupele jsme taky vyráběly, ostatně vyráběly jsme snad všechno, co šlo |
Obrazy ze soli taky |
Sklepení a expozice o tom, jak se dřív skladovaly potraviny |
Si sdělujou dojmy asi |
Takže přijeďte, je to tu boží! |