„Vagony na horách se líbí vaše fotka,“ oznámil mi jednou Instagram. Podívala jsem se na ten moji fotku lajkující profil a byla totálně unesena. „Tyjo, bydlení ve vagonu, na opuštěnym nádraží, který našim pobytem vlastně zachraňujem. A v Kruškách. Tam musíme!“
David měl zanedlouho narozeniny, tak jsem nelenila a obstarala mu poukaz na pobyt. K mýmu překvapení se vůbec netvářil tak nadšeně jako já, ale tak když už jsem to koupila, pobyt jsme rezervovali. Pak jsme ho museli přesunout, protože nám do toho něco vlítlo, a do vagonu jsme se dopracovali až poslední víkend letních prázdnin.
Long story short David byl nakonec velmi velmi unesen, děti ještě unesenější a všichni jsme se shodli, že si to rozhodně chceme dát někdy znova. Dokonce už máme i plán na další výlet.
Zatracená Kovářská
Krušnohoří odsun českých Němců a vůbec celou druhou polovinu 20. století odsralo asi nejvíc. Strašně to bilo do očí během našeho loňského povánočního pobytu na německé straně Krušných hor. Živý tradice, kontinuita života a historie, magická atmosféra, lidové umění a vánoční výzdoba. Takhle to mohlo vypadat i u nás, kdyby…
Jenže na kdyby se nehraje a kouzlo české strany Krušných hor spočívá spíše v estetice rozkladu a neuvěřitelných příbězích míst, který přežily svůj vlastní konec. Jedním z nich je i nádraží Kovářská, který bylo dokončeno v roce 1872, kdy také začal provoz na trati z Chomutova do Vejprt. Trať sloužila pro transport hnědého uhlí z Podkrušnohoří do Saska. Po druhé světové válce už ovšem nákladní doprava skomírala a v devadesátých letech z nádraží odešli poslední zaměstnanci. Divoký devadesátky, divoká devastace. V roce 2014 z kdysi výstavní hlavní nádražní budovy zbývaly jen svislé stěny a čekala ji brzká demolice. Partě nadšenců se ovšem nádražní budovu podařilo odkoupit a od té doby se snaží jí vrátit někdejší krásu. Příjem z ubytování ve vagonech teď pomáhá s financováním rekonstrukce celého nádraží.
Jaké je bydlení ve vagonu?
Krásný, krásný, krásný. Chytře se tu pracuje s prostorem, všude to voní dřevem a i když je toho na malém prostoru hodně, vůbec se tu necítíte stísněně. Je to taková luxusnějí a velkolepější verze obytňáku. S tímhle vagonem sice nikam neodjedete, ale máte tu všechno, co potřebujete ke spokojenýmu žití – záchod, sprchu, kuchyňku, venku potom i potřeby na grilování a malý dětský hřiště.
V sezoně na nádraží v Kovářské zajíždí o víkendu několik turistických vláčků a teda mávání na výletníky skoro z postele, bylo boží. Hlavně ty jejich překvapené obličeje, který netušily, že v odstavenym vagonu někdo bydlí.
Na nádraží jsou aktuálně čtyři obyvatelné vagony, ale jsou poměrně daleko od sebe, takže máte svoje soukromí a pokud zrovna nepřijede vlak, je tu ticho, klid, mír, liduprázdno, prostě je tu nádherně. Nádraží leží dál od vesnice a když přeběhnete koleje, jste v lese.
Tipy na výlety v okolí
Kovářská má naprosto ideální polohu na pěší výlety. Zhruba čtyři a půl kilometru od nádraží leží zaniklá osada Königsmühle, kde už jsme kdysi byli a můžete si o ní přečíst ve starším článku. Tohle místo má ale takovou atmosféru, že se nikdy neomrzí, a je hrozně zajímavý vidět, jaký věci tady nově jsou.
Jelikož jsme ve vagonu spali jen přes víkend, další větší výlet jsme nezvládli. Königsmühle jsme měli jako celodeňák. Na příště už máme ale vyhlídnuto dojet přímo z nádraží výletním vláčkem do Cranzahlu a odtud potom úzkokolejkou do Oberwiesentalu. V Cranzahlu jsme se ale aspoň stavili po cestě domů, jelikož jsme na mapě objevili malý park miniatur, který má jakýsi nadšenec u sebe na zahradě a je volně přístupný za dobrovolný vstupný. Pán byl moc milý, komunikativní, přátelský, ale přízvuk měl tak šílený, že jsme mu rozuměli každý pátý slovo a spíš jen tak pitomoučky přikyvovali. Ale hezký to má, takže s dětmi určitě doporučujeme.
Opuštěnost a příroda všude kolem znamená taky přítomnost myší. Sice jsou ve vagonech, jak jsme se později dozvěděli, umístěné pastičky, ale i tak nás hned první noc překvapila myší návštěva, která se nám zakousla do svačiny. Doporučuju si potraviny zabezpečit.
Königsmühle bývá dost podmáčené. Možná si raději vemte holiny. Mně cestou zpět do vagonu pěkně čvachtalo v botách.
 |
| Bývalá vápenka po cestě do Königsmühle |
 |
| Königsmühle |
 |
| Snaha aspoň trochu dětem usušit promočený ponožky. |
 |
| A soutěž o nejstrašidelnější fotku vyhrává... |
 |
| A na závěr pozdrav od velké lamy ze světa miniatur v Cranzahlu |
