Dlouho jsem
přemýšlela, jak pojmout článek o Praze. Vlastně tak dlouho ne, prostě jsem ho
odložila na druhou kolej, protože jak psát o městě, kde jste se narodili,
vyrostli a prostě tu žijete celý život? Vidět ho těma turistickýma očima moc
nejde a navíc musim přiznat, že na výlety do centra stejně nechodim. Jakože
bych šla jen tak bezcílně bloumat, koukat jak vyvoraná myš a plíst se pod nohy
místnim, co jdou zrovna na nákup. Chodim do centra spíš do galerie, do archivu,
do knihovny a turisti jsou ty lidi, co mi překážej v cestě, když odněkud
přemisťuju tunu knih nebo aspoň sebe.
Pak mi přistála do
mailu nabídka zkusit si projít pražskou Detective Trail neboli cestu za
pokladem s panem Jezevcem. Letem světem vysvětlim. Tahle hra vás provede
městem, po cestě luštíte různý hádanky a když je vyluštíte, dostanete na konci
malý poklad. Hrát můžete v různých městech Evropy a teď došlo i na Prahu.
Cíl je navíc v Lelí’s Cupcakes, což je podnik, který jsem už nějakou dobu
chtěla navštívit. A hlavně! Sice děti vláčíme po všech čertech, ale Prahu jsme
jim ještě pořádně neukázali. Jako Stázka z toho má tak kytí a pípí, takže
prd, ale Tonička už by naši matku stověžatou mohla poznat trochu líp a něco se
o ní dozvědět.
A tak jsme
v sobotu vyrazili. A musim říct, že stát se na den turistou ve vlastním
městě a zažít Prahu úplně jinak, byl jeden z nejlepších zážitků poslední
doby. Kochala jsem se, překážela a loudala se jak vyvoranej Číňan. Dokonce jsem
na sebe na Staromáku od nějakýho turistolapky nechala za pade nafoukat bubliny.
A musim přiznat, že i když jsme šli centrem a prošli takový zásadnosti jako
Staroměstské náměstí a Karlův most (a mojí milovanou Kampu), mapa nás také zavedla
i do ulic, kterýma jsem v životě nešla. Došlo mi, že jsem nikdy nebyla na prohlídce Klementina a těch skulptur, co v Praze vyrostlo? O mnoha jsem ani
netušila.
Což je naprosto
skvělý zjištění. I když máte pocit, že Prahu znáte jak svý boty, stejně vás
dokáže šíleně překvapit. A já smekám před autorem téhle trasy, protože je tu
fakt dobře nakombinovaný to provařený (pokud jste v Praze třeba poprvé)
s tim neprovařenym (pokud tu třeba bydlíte) a tu hru si užije každý. Tim
myslim i všechny věkový kategorie, protože si to užila i Tonička, který jsou
tři, užili jsme si to my, užili by si to určitě i naši rodiče. Hádanky nejsou
nijak těžký, často něco hledáte a s tím vám může pomoct i malý děcko.
Takže to by byl tip
na pěkný odpoledne (pokud si třeba lámete hlavu kam s dětmi v Praze).
Ještě přidám tip na dětskou restauraci, protože těch je v Praze jak
šafránu. Detective Trail začíná u Obecního domu, takže doporučuju to jako my
začít obědem v italský restauraci Pizza Nuova. Skvělá pizza, těstoviny,
dětskej koutek (o víkendu i hlídací pani, yes!!!) a když si dáte degustaci,
nebudete ani napružený, že vám jídlo stihlo vystydnout dřív, než jste nakrmili
děti.
A pár užitečných informací na závěr
Trasa nám zabrala
cca 3 hodiny a to šla tak půlku Tonička pěšky, takže dospělý normálně chodící
osoby to zvládnou i rychlejc jak za uvedený dvě a tři čtvrtě hodiny. Jo, a šli
jsme i s kočárem. Po cestě jsou schody (třeba ty z Karlova mostu na
Kampu), ale upřímně myslim, že by všechny měly jít nějak obejít. Celá ta
legrace stojí 3 eura, takže za lidovku neboli za málo peněz hodně muziky. Jo a
nevede to přes Hrad, takže nikde nebudete muset stát jako vocasové, aby vás
pustili na nádvoří. Tak honbě za pokladem s panem Jezevcem zdar!
 |
| Začátek trasy u Obecního domu |
 |
| A pro lehkou představu o úkolech...to vždycky takhle něco hledáte... |
 |
| ...a hledáte. |
 |
| A nějaký ty sochy |
 |
| A památeční fotka cíle a oblíbený opice, kterou jsme v pondělí ztratili po cestě z chuchelskýho zookoutku. Prolezla jsem všechny křoví, ale po opici se slehla zem, tak snad jí někdo adoptoval. |
 |
| Lelí's cupcakes |
