Pokud bych měla vybrat nejkrásnější české hory, měla bych tři favority. Jeseníky kvůli dětským vzpomínkám, Krušné hory kvůli neuvěřitelnému geniu loci a Šumavu kvůli její divoký přírodě a romantickým zákoutím.
Pravidelně jezdíme ale jen na tu Šumavu. Zavítáme sem aspoň jednou ročně, většinou na podzim kolem svátku svatého Václava, ale někdy i na jaře nebo v zimě na lyže. Ostatně obě naše holky se na Šumavě, konkrétně na dětskym koberečku na Zadově, naučily lyžovat. Na některá místa a do některých podniků se rádi vracíme a v útrobách blogu taky nějaké ty šumavské články jsou. Vznikaly postupně, pod vlivem aktuálních zážitků a některý restaurace zde zmíněné už ani nefungujou. Tak dlouho já už si tady píšu.
V každém případě
Šumava je téma, které si zaslouží velký článek a takový velký rozcestníček.
Pokud se na Šumavu vydáte s dětmi, budete se tu moct hezky zorientovat,
říct si, co vám za to stojí a co za to stojí míň. Výčet rozhodně není kompletní,
to se nedá a navíc je tu opravdu krásný každý pařez.
Výlety do přírody
Začněme nenáročně. Naučná stezka Filipova Huť – Modrava má nějaký dva kiláčky a hravě ji zvládnete i s menšími dětmi. Vede podél Filipohuťského potoka, takže samá krásná zákoutí, kde na sto procent musí bydlet lesní skřítci, a navíc na Filipově Huti se prochází ohradou s ovcema. Informační panely jsou tu teda asi tak tři a nepříliš zajímavý, ale příroda vám to vynahradí.
Pokud si to budete chtít prodloužit, vydejte se z Modravy až k hradlovému mostu, to je nějakých 2,5 km, ale teda těžší terén, místy skoky přes bahno (dle počasí). Cesta vede podél Vydry a Vydra je překrásná řeka plná velkých omletých balvanů. Na Modravě se nezapomeňte stavit v Dřeváku a v Café Na Soutoku (o tom se dočtete dále).
Vůbec nejkrásnější část
Vydry si pak můžete projít po naučné stezce Povydří, která vede z Antýglu
na Čeňkovu Pilu. Ta má celkem 7 kilometrů, ale zase jde o mnohem méně náročný
terén, který je zvládnutelný i pro vozíčkáře, takže se dá třeba s kočárem,
což se o předchozích trasách rozhodně říct nedá. Zhruba v půlce cesty je
Turnerova chata, kterou si s dětmi můžete dát jako cíl. V létě u ní
ve výběhu můžete potkat vydry a taky se tu pohybují jakési speciální kočky.
Ještě upozorňuji, že kola jsou na této trase zakázána.
Na kole se s dětmi naopak můžete vydat k prameni Vltavy. I když to kolo nakonec v našem případě nebyl až tak dobrý nápad. Chtěli jsme holkám cestu z Kvildy trochu ulehčit a ve finále jsme je k prameni Vltavy museli tlačit, protože ještě byly moc malý na to, aby ten kopec ušláply. A zpátky jsme se modlili, aby si z toho kopce nerozbily hubu. Vlastně Stázka kus cesty z kopce jet odmítla, takže jsme nakonec nesli ji i kolo. Tak to jen praktická zkušenost, asi bych trasu s dětmi, které nemají rády cyklistické výzvy a preferují rovinu, úplně nedoporučila.
Extra kids friendly je naopak (pěší) včelí stezka Čestice a Krušlovský včelín. Tip na tenhle výlet v šumavském podhůří jsem našla na blogu Už tam budem. Jeho autorka mimochodem vydala knihu Šumava s dětmi, takže jestli hledáte ještě víc tipů, směle kupujte.
Já bych tu ještě zmínila, že za návštěvu také stojí Prášilské jezero, opět tady počítejte s terénem. To finále k jezeru je celkem náročný. Z těch nenáročných pak volte krátké chodníčkové procházky po různých slatích, jako je Chalupská, Tříjezerní nebo Jezerní slať.
Výlety za zvířaty
Z kategorie nenáročných a navíc s atraktivním cílem jsou potom šumavské zvířátkové výběhy. Vydat se můžete za jeleny, rysy, vlky a sovami.Začněme rysy a jeleny na Kvildě. Rysi až tak zábavní nejsou, ale jeleni jsou bezva. Kdysi se jejich oborou dalo projít a jeleny jste mohli zažít fakt zblízka. Od té doby, co tu jelen Standa při příliš blízkém setkání zranil turistu, je tento zážitek omezený a do obory se dostanete jen v letních měsících s průvodcem. My tohle nikdy nezažili, protože září je čas jelení říje a obora byla pro veřejnost uzavřená vždycky. V každém případě i zpoza plotu můžete mít na jeleny celkem štěstí, jednou jsme je takhle chytli skoro na dosah ruky.
Rysi jsou o poznání méně zábavní nebo jsme na ně neměli až takové štěstí. V každém případě je tu také infocentrum a řada naučných a interaktivních panelů. Tohle najdete i u vlčího výběhu v Srní. Od parkoviště je to pěkná procházka po naučné vlčí stezce. Pamatujte ale, že jste u velkého výběhu divokých zvířat, která se před vámi ne vždy budou chtít producírovat. Někdy kliku mít budete, jindy budete rádi za vlčí ocas v křoví.
No, a nakonec jsou tu ještě soví voliéry na Borové Ladě. Ty jsou na rozdíl od předchozích míst drobně zpoplatněny, ale taky je to moc fajn procházka a ani hřiště nechybí.
Muzea pro děti na Šumavě
Když vás zastihne hnusné počasí, jsou tu muzea. Naše každoroční must visit je muzeum dřeva na Modravě neboli Dřevák. Jeho atraktivita ani tak nespočívá v tom, že se tam v jedné místnosti dozvíte leccos o dřevě, ale hlavně v tom, že tu jde zakoupit dřevěné ptáčky a na místě si je namalovat. Ptáků už máme doma hejno a každoročně přibývají další.
Tradičnější muzeum najdete na náměstí v Kašperských horách, ale zase je tu celkem pěkná přírodovědná expozice a vycpaná zvěř děti většinou neurazí. O obou muzeích najdete více ve starším článku Šumava za každého počasí, kde se dočtete i o některých výše zmíněných výletech. Akorát ta zmiňovaná restaurace U všech kukaček je jednou z těch, který padly za oběť zubu času. Už zbyl jen hotel, kde se dá ubytovat.
Velmi kids friendly je Muzeum Vimperska na zámku Vimperk. Mají tu interaktivní expozici, kde jsou bezpochyby největší highlighty pravá šumavská bouře a sjezd na saních se dřevem. Přijde vám prapodivný, že něco takovýho můžete zažít v muzeu? Jestli vám to vrtá hlavou, šup sem na návštěvu. Nebo si nechte napovědět v článku o muzeích pro děti, kde se dočtete i o dalších dvou perlách Pošumaví – Klatovských katakombách a Pavilonu skla Klatovy.
Sklárny
Během šumavského putování určitě nevynechejte šumavské sklárny. Je zajímavé vidět, jak něco tak krásného a křehkého vzniká a navíc se tu můžete zásobit na Vánoce. Nevýhodou je, že otevírací doba bývá většinou jen přes léto. Výjimkou je sklárna Stachy, která byla otevřená celoročně, ale v srpnu 2024 ji bohužel vyplavila povodeň. Momentálně se sbírají peníze na obnovení provozu a aktuální situaci zjistíte na jejich webu (případně i můžete přispět). Tady bylo boží, že jste si svoje dílo mohli i sami (přesněji sami s dopomocí) vyfouknout. Podrobněji o jednotlivých sklárnách i s odkazy se dočtete ve vánočním článku.
Lyžování s dětmi na Šumavě
Když už jsme zmínili ty Vánoce, skočme rovnou do zimy, konkrétně na sjezdovky. Tady jen krátký komentář a zkušenosti od matky, co nelyžuje, ale na tom svahu musí trávit čas. Areál Zadov bezkonkurenčně nejdražší, při placení se mi vždycky chtělo brečet a s ohledem na ty davy, který se tu někdy vyskytnou, bych úplně neřekla, že to bude nejlepší lyžařský zážitek. Je tu hezký dětský kobereček, pokud ale na sobě nemáte lyže, z téhle dětské učící části vás vykážou, i když jen stojíte dole a chcete si svoje dítě vyfotit nebo mu zatleskat. S dvěma nelyžujícíma dětma na jednoho lyžujícího dospělýho trochu nepraktický.Ski areál v Kašperkách na nás působil přívětivěji jak cenově, tak uživatelsky, mohli jsme v botech běhat kolem jezdícího pásu a jistit nejisté dítě, stejně tak nás děti nechali učit na téhle dětské sjezdovečce jen v botech. Akorát je v rámci areálu výš položená a vím, že byla challenge se tam vyškrábat s prťatama v přezkáčích.
A nakonec ještě oldschool Javorník, tam už to chce, aby dítě tak nějak lyžovat umělo. Ten dětský provázek zmiňovaný na webu jsem v provozu nikdy neviděla, vždy jen tu velkou pomu. Velkou výhodou je tu ovšem hodně příjemná cena a taky se tu dá jezdit na saních, což je velká výhoda v případě jednoho lyžujícího a druhýho nelyžujícího dítěte.
Kam na Šumavě jídlo a na kafe?
Pravidelní návštěvníci jsme v Café Na Soutoku na Modravě a v Café Mráz ve Vimperku. Když se vyskytneme poblíž, rádi se tady stavíme na kafe a dort, protože v obou kavárnách umí kafe a dorty skvělý. V Café Mráz je navíc i menší dětský koutek a plno knížek o Šumavě, vaření a pečení.
Celkem rádi pak taky chodíme na buchtičky se šodó do Kvildy Café, i když ceny tady jsou trochu přepálený a kafe tu není nijak výjimečný. Poprvé tu ovšem ty buchtičky byly naprosto šíleně dobrý a podruhé nám na ně dali třpytky, takže děti z nich byly vždycky nadšený a nám už tahle návštěva k Šumavě tak nějak patří. A taky tu teda měli fakt hrozně dobrý tatarák.
Pokud hledáte nižší cenové relace jídla a klasickou českou kuchyni, zavítejte do hotelu Krásná Vyhlídka na Javorníku. Zdejší borůvkové knedlíky s malinovým žahourem a se smetanou jsou taková moje životní jistota. Vždycky jsou stejný, hrozně dobrý a porce obrovská.
Jestli budete na Šumavě v létě a hledáte opravdu netradiční zážitek, rezervujte si místo v Divokym bistru. Francouzskou kuchyni byste v kempu na břehu rybníka nečekali ani náhodou. Ještě v takovym dost retro kempu, kde byste čekali u okýnka max hrancle a párek v rohlíku. Jídlo tu nestojí málo, ale stojí za to.
Nakonec ještě určitě
musím zmínit Hotel Kašperk a Kašperskohorský pivovar. V Kašperkách se
rozhodně dá najíst hezky.
Kde jsme nebyli a kam bychom ještě chtěli
Samozřejmě mám seznam míst, kam bych se chtěla ještě podívat, ale ne vždy vytouženým výletům přeje počasí nebo nálada v týmu. Zatím nám tedy nevyšel výšlap na Poledník nebo jezero Laka. Při poslední návštěvě jsem našla hezkou a nenáročnou procházku k Hauswaldské kapli, takže to příště. A na jaro máme konečně naplánovaný vytoužený Boubínský prales. Těším se, že se konečně ocitnu v obraze Julia Mařáka.Jelikož se na Šumavě pohybujeme tak nějak blíže k Vimperku a Kašperským horám, část u Železné Rudy nemáme zmáknutou prakticky vůbec. Proto jsme taky zatím nebyli u Černého a Čertova jezera. Tohle je pro nás Šumava úplně neznámá a přitom jistě taky nádherná. Na Šumavě je prostě pořád co objevovat, tak snad vám tenhle úvod do objevování Šumavy s dětmi přišel vhod.
 |
| Poslední část cesty k Prášilskému jezeru ve znamení skákání přes kamení |
 |
| Prášilské jezero |
 |
| Podzim na Šumavě |
 |
| Zima na Šumavě |
