uneseni: dubna 2019

Knížky moc nekupuju. Je to jedna z věcí, za který mi sice nevadí utrácet a utrácim za ně ráda, ale náš byt není nafukovací. Takže už se snažim kupovat fakt jen to, co opravdu přečtu a pravděpodobně si budu chtít nechat v knihovně. Ve který už stejně není žádný místo.

Pořád teda miluju syslení knížek. To, jak se potkáte, osaháte ji a vezmete si ji domu, že spolu jednou strávíte pěkný chvilky, že si ji jednou přečtete. Jednou, až přečtete tamtu nebo nějakou jinou. Tohohle syslení si užívám i bez nákupů. Prostě tahám domu knížky z knihovny. Často jen tak na návštěvu. Tam a zase zpátky. Na čtení kolikrát ani nedojde.

Uvážlivý nakupování mi ale rozhodně jde, protože když jsem koukla, co jsem od loňskýho článku přečetla (moje čtení můžete sledovat na knihomolské sociální síti goodreads a loňský článek je tady), a vybrala ty čtyři nej knížky, zjistila jsem, že tři z těch naprosto top jsem si loni koupila. Takže co se mi líbilo nejvíc?

Gail Honeyman, Eleanor Oliphant is completely fine (Eleanor se má vážně skvěle)

Náhodná koupě za poslední dolary na letišti v Chicagu. Myslim, že mě upoutalo, že to doporučuje book club Reese Witherspoon. Dobrá četba do letadla, říkala jsem si. Chtěla jsem něco oddychovýho, takovou tu „feel good“ knížku. Navíc tohle mělo být o asociálce, který lidi přijdou poměrně vadný, víkendy tráví s mraženou pizzou a lahví vodky a ze svý bubliny je nucena vylézt, když potká lásku svýho života. Takový knižní Sheldon Cooper v sukni a jeho střet s realitou a opravdovými city. Zní to vtipně, často to i vtipné bylo, ale jak čtete, pomalu zjišťujete, že Eleanor je hrozně smutná postava. A přiznám, že v knížce byly momenty, který byly vtipný i smutný zároveň. Pro mě knížka roku (a jo, je to ta „feel good“ knížka). Snad jí teda český překlad nijak neublížil.

Amor Towles, Pravidla zdvořilosti

Narazila jsem na ni v newsletteru od Kosmasu, který jsem jednou i rozklikla. Pak jsem na goodreads našla pozitivní recenzi od kamarádky, jejíhož literárního vkusu si velmi vážim (protože je to největší fanda Jane Austenové, kterýho znám). No a pak jsme se potkaly na loňskym Světě knihy, kde jsem si ji konečně koupila. Nalákala mě ta inzerovaná atmosféra Velkého Gatsbyho, protože mám tuhle dobu a prostředí prostě ráda. Vlastně meziválečnou dobu obecně a měla jsem náladu na trochu té newyorské smetánky. A kniha mě nijak nezklamala. Bylo to pěkný čtení, s hezky ubíhajícim příběhem a ta atmosféra je naprosto parádní. I toho Gatsbyho mi to v lecčem připomínalo. Hodně zajímavě vypadá i další Towlesova knížka Gentleman v Moskvě.

Elise Valmorbida, Madona z hor

Můj oblíbený žánr – malý příběhy na pozadí velkých dějin. Nebo klidně i naopak. Madona z hor se odehrává na pozadí vzestupu fašismu, druhé světové války i po jejím konci. Je to o rodině, o dětech, pro který chcem jen to nejlepší, i když nejlepší je pro ně vlastně něco úplně jiného, protože doba už prostě jiná je. Místy je ta knížka poměrně drsná a syrová a asi mi i trochu připomněla (Itálií, dobou a atmosférou) Příběh v historii od Elsy Morante. Madona z hor se teda obešla bez potoku slz, snadněji se četla a poměrně rychle mě vtáhla do děje.

Simon Mawer, Pražské jaro

Slabost mám taky pro zahraniční autory, kteří píšou knížky z českých dějin a prostředí. Simon Mawer už zabodoval románem inspirovaným osudem vily Tugendhat a myslim, že na jeho román o Pražském jaru netrpělivě čekalo hodně lidí. Jo, byla jsem zvědavá a nechala si ho nadělit k Vánocům. Na to, jaká je to bichle, jsem to slupla jak malinu. Příběh na pozadí roku 1968 příjemně odsýpá a zase…má to atmosféru. Takovýho toho nadšení, mladický nerozvážnosti, ideálů, elánu a pak ten střet s realitou.

A možná bych do top výběru přihodila ještě něco nebo by dopadl trochu jinak, kdyby mě teď na tři měsíce nezasekal Egypťan Sinuhet. Ale už jsem se s nim poprala, takže jdu směle vstříc světlým zítřkům. 9.–12. května bude zase probíhat Svět knihy Praha, takže doufám, že budu mít podobně šťastnou ruku jako loni. Chystáte se taky? A máte nějaký tipy na nákupy?

PS: A kromě těch výše ještě musim z loňskýho čtení zmínit skvělou knihu Moje bejby Amerika, který jsem už ale věnovala samostatný článek. Tak ten si určitě taky přečtěte (tady).