Naše zážitky a dojmy
z památek UNESCO bývají různý. Občas někam přijedeme a doslova nás to
srazí k zemi, občas je to ze slabšího soudku. Kritériem pro zápis na seznam
UNESCO logicky není wow efekt, ani turistická atraktivita, ale hlavně kulturní
a historický význam pro lidstvo. A ten zas tak vizuálně ohromující být nemusí.
Takže když jsme přijeli na předměstí St. Louis a viděli tam pár travnatejch
kopečků, byli jsme trochu zklamaný. Něco jak opuštěný hroudy vybagrovaný zeminy
na sídláku, na který se během zimy chodilo sáňkovat.
Ale jak se říká, nesuď
knihu podle obalu, zdání klame a tak dále. Zážitek z toho nakonec byl
poměrně intenzivní, ale k tomu jsme se museli dozvědět, co za těmi kopečky
vězí a nechat se trochu pohltit duchem tohohle prastarýho indiánskýho a opět
děsně tajemnýho místa. Ono tedy všechny indiánský UNESCO místa, který jsme ve
Státech navštívili (koukněte na článek o Mesa Verde nebo Chaco Culture), jsou
sakra tajemný a archeologové si úplně neví rady s otázkami, kam a proč tak
najednou jejich obyvatelé zmizli. U nás v Evropě jsme tak nějak zvyklý, že
města mizí za pomoci válek či přírodních katastrof. V případě komplexu
Cahokia to vypadá, jak kdyby si najednou 30 000 lidí sbalilo svých pět
kukuřic a prostě odešlo někam jinam.
Teď...teď tu byli... |
Archeologická lokalita
dnes známá jako Cahokia Mounds byla poprvé osídlena v 7. století a
největšího rozkvětu dosáhla v letech 1050-1350. Zdejší indiáni po sobě
nezanechali žádný písemný památky, takže není jistý, kdo vlastně byli. Jméno
dostalo místo až dávno potom, co odtud lidi odešli. Nezůstalo ostatně ani nic
z jejich domů, jen obrovské mohyly z hlíny, na jejichž vrcholech pravděpodobně
kdysi bydleli kněží a náčelníci a mohli tu být důležité svatyně. Těžko říct.
Všechno, co o kultuře víme, se skládá z útržků nalezených při zdejších
vykopávkách. Právě jednotlivé vrstvy zeminy navršené na mohylách toho můžou
dosti prozradit, jak se dozvíte v přilehlém muzeu a návštěvnickém centru.
Teprve tam si uděláte
představu, jak život v prastarém indiánském velkoměstě vlastně vypadal.
Jak indiáni žili, hospodařili, jaká byla jejich obydlí, co všechno po sobě
zanechali, ale i to, jak vlastně probíhá archeologický výzkum. Abyste si
všechno dokázali představit ještě názorněji, je tu i krátký film, který vám
cahokijské indiány přiblíží. Jelikož tu bylo dost animace, bez problémů na něj
koukaly i naše holky. Dokonce bych i řekla, že je to bavilo.
Když jsme návštěvnické prošli
a vydali se ven, už jsme na mohyly koukali úplně jinýma očima. Neviděli jsme
jen nějaký kopečky, ale viděli jsme i to neskutečný úsilí, který tehdejší lidi
stálo je vybudovat. A tolik. V nynějším parku, který je chráněn jako
památka UNESCO a samozřejmě i jako National Historic Landmark je zhruba na
osmdesát mohyl. Celkově jich ale ve městě bylo zhruba 120 a ta největší, Monk
Mound, má nějakých 30 metrů na výšku. A teď si představte, že tehdy neměli
žádný bagry, ale tak kyblík s lopatkou. Neuvěřitelný.
Na nejvyšší Monk Mound
vedou taky schody a když se vyškrábete nahoru (a že to je docela kus cesty),
jste zase o kousek blíž tý představě, jak velký tohle město vůbec bylo. Dokonce
z toho kopec vidíte až do centra St. Louis na jejich ikonický oblouk, Bránu
na západ, kam se určitě jeďte podívat taky. Tam to byla zase jízda jak
z Jamese Bonda (o St. Louis si přečtěte tady). Abych se tu ale ještě
vytasila s nějakýma číslama, Cahokia byla údajně největší město, který na
sever od Mexika až do roku 1780 bylo. Podle dalších měření byla ve 13. století
větší než Londýn v tý samý době.
Takže jak je možný, že
něco tak velkýho dokázalo beze stopy zmizet? Kam ti indiáni zase šli? Jako
obvykle se spekuluje o tom, že v oblasti došlo k vyčerpání přírodních
zdrojů, což je taková univerzální odpověď na mizející indiány. Poslední výzkumy
taky přišly s tím, že oblast byla zasažena povodněmi, mluví se o klimatických
změnách, které zapříčinily neúrodu (neboli malá doba ledová), a svojí roli asi
sehrál i fakt, že bydlet v tak velkym městě bez fungující kanalizace a
komunálního svozu odpadu zdravíčku taky úplně neprospívalo. Na kloub týhle věci
asi nikdo nikdy nepřijde, ale návštěvy podobných míst se vám zaryjí hluboko pod
kůži.
Návštěvnický centrum a model celýho komplexu |
Takhle indiáni kdysi žili... |
a takhle probíhaj vykopávky |
Další UNESCO |
Monks Mound a Tonička |
Tam v dáli vidíte centrum St. Louis |
Nahoře |