Brescia, město turisty nepolíbené

by - 2.8.16


         
  Nejpříjemněji překvapeni jste, když nic moc nečekáte. To jste potom doopravdy uneseni a divíte se, že jste o takových krásách nic netušili. Tak nějak jsme to měli s Brescií během naší italské dovolené. Na můj seznam míst, která musíme vidět, se dostala tak nějak na poslední chvíli. Přece jen to bylo město nejblíže našemu dočasnému italskému bydlišti a to jméno mi něco říkalo, ale představit jsem si pod ním nedovedla nic. Lehce jsem zapátrala na tripadvisor, abych se tak dozvěděla, co se tam turistům líbí nejvíc, a zjistila, že je tam prý pěkný castello a duomo, což řekněme si upřímně, je v těchto končinách snad v každé vsi (minimálně jedno z toho). Víc mě ovšem zaujalo, že v Brescii se nachází i památka UNESCO do mé sbírky. Je společně s dalšími šesti místy součástí skupinového zápisu, který představuje kulturu Langobardů a jejich mocenská střediska v Itálii.

            A kdože to byli ti Langobardi? Nebyla jsem na tom o nic líp než zbytek skupiny a ze školních lavic mi v hlavě utkvěla tak akorát mlhavá vzpomínka na nějaké ty germánské kmeny, jako byli ještě ti Vizigóti, Ostrogóti a Markomani, stěhování národů a pád Říma. Nutno říct, že tyhle vstupní znalosti vám úplně nezapomenutelný kulturní zážitek neslibují a i v té kultuře marketing dělá hodně (pro takovou Veronu udělal už Shakespeare tolik, že mi to přineslo jisté zklamání). Zbytek skupiny se tedy na Brescii dvakrát netvářil, ale když je to teda to UNESCO, tak by se to vidět mělo, takže jedem.

            První překvapení přišlo už s obědem, kterým jsme tu návštěvu začali, protože byl levnější než obvykle. A kafe za 2 Eura, no, nekup to. Zvlášť když jsme se den předtím plácli přes kapsu a na náměstí svatého Marka v Benátkách ho měli za 9,50. Příjemně posilněni jsme se tedy vydali k duomo - katedrále. Na náměstí Piazza Paolo VI stojí vlastně katedrály dvě. Stará a nová. Ta nová je krásná, ale v Itálii jich je takových plno. Zato ta stará, ta se jen tak někde nevidí. Vlastně jsme se shodli, že jsme nic takového nikdy v životě neviděli. Jde totiž o rotundu, ale ne žádného prcka, na jaké jsme u nás zvyklí, ale doslova rotundu jako kráva.

Turistů tu moc nepotkáte
            Pochází z 11. století a tak nějak charakterizuje to, co mě na Brescii zaujalo nejvíc – organické propojení různých dob a stylů v jednotlivých stavbách. Rotunda vznikla na místě starší stavby a samozřejmě nezůstala ve svém původním stavu až do dnešních dob. Například tu vedle sebe najdete fresky jak ze 13. století, tak až ze 17. století. Tomuto běhu epoch v různých kulturních památkách je potom zasvěceno celé muzeum Santa Giulia, což je vlastně klášterní komplex stojící na někdejších římských základech.

            Kromě Langobardů tu totiž zanechaly stopy i Římani a rozhodně nevynechejte návštěvu archeologického komplexu. Pozůstatkům předsíně antického chrámu Capitolium se sice můžete obdivovat zvenku i bez vstupenky, ale na zbytky svatyně s překrásnými freskami si už musíte koupit lístek. Ovšem vstupenka za 15 Euro, na kterou se můžete jít podívat i do muzea Santa Giulia, je vcelku dobrý obchod.

Klášterní komplex, dnes muzeum Santa Giulia, nechal vybudovat v 8. století langobardský král Desiderius se svou ženou Ansou a nyní zde kromě pozůstatků kostela San Salvatore právě z doby Langobardů najdete památky na všechny významné epochy, které se na Brescii významně podepsaly. A při procházení sály si opravdu řeknete, že tudy šly dějiny. Jako jiné stavby v Brescii i tento komplex stojí na někdejších stavbách z římských dob, jejichž mozaikové podlahy tu můžete obdivovat. Vystaveno je tu na 11 000 artefaktů, takže to není žádný běh na krátkou trať. My jsme tak rozsáhlé a hlavně nádherné muzeum vůbec nečekali, takže jsme ho bohužel museli proběhnout spíše poklusem, protože nám za nějakou tu hodinku končilo předplacené parkování, a když parkujete vedle policejní stanice, přece jen máte trochu naděláno v trenkách. I tak jsme aspoň o půl hodiny přetáhli, ale naštěstí jsou tam kluci policajtský líný nebo je prostě pod svícnem největší tma.

A projdete se nad pozůstatky římských domů
Muzeum Santa Giulia stejně jako archeologický komplex navíc voní novotou. Předpokládám, že hodně peněz se sem investovalo někde kolem toho zapsání na seznam UNESCO v roce 2011. Z velké části je tedy všechno bezbariérově přístupné a s kočárkem to tam bylo fajn. Na mapce centra města, kterou jsem si vzala v informačním středisku, je dokonce většina památek označena jako „family friendly“. Kromě toho v muzeu nechybí plno interaktivních vychytávek, se kterými by se dalo hrát celý den, kdyby byl čas. Brescia se tedy zařadila na seznam měst, kam bych se chtěla jednou vrátit a klidně na více dní. Nádherné, turisty neobjevené město, plné fascinujících památek (a tak půlku z nich jsme ani neviděli). Pro mě v podstatě sen.


PS: Jen drobné upozornění týkající se Itálie. Plno lidí to možná napadne, ale mně to třeba vůbec nedošlo. Italové drží siestu a ta se často týká i památek. Sice ne všech, ale při plánování je fajn na to myslet. Stará i nová katedrála jsou mezi 12. a 15. hodinou zavřené. V muzeu se siesta nedrží a na jeho stránky se můžete podívat zde

Stará a nová katedrála

Nová katedrála


Rotunda



Krypta rotundy

Capitolium


Pozůstatky někdejšího chrámu z doby římské republiky - 1. století př. n. l. 


A další římské fresky

Římská mozaika v muzeu Santa Giulia



San Salvatore






Může se vám líbit

0 komentářů