Plánovací super(ne)schopnost
Konečně jsme byli ve vile Tugendhat.
Ale o tom někdy příště. Popravdě jsem si myslela, že se tam nikdy nedostanu.
Návštěva totiž předpokládá, že si lístky koupíte nebo rezervujete předem. A to
dost předem nebo musíte mít dost kliku. Ona by to nebyla žádná zásadní výzva,
kdyby se na to člověk trochu soustředil, ale mně tohle moc nejde. Možná
v rámci svého okolí ještě patřím k těm lepším, ale v globálu to
není žádná sláva.
Když někam jedeme, nevedu podrobné
dokumenty s informacemi týkajícími se tamní dopravy a MHD. Možná proto se
nejradši všude vydáváme autem, protože jinak bychom se daleko nedostali. O
cenách mám přehled tak maximálně, jestli je tam dráž nebo levněji než u nás, a
co hůř ani po dovolené nemíváme moc přehled, kolik jsme tam vlastně utratili.
Rámcově nám něco prozradí stavy našich účtů, ale vždycky na nich zůstává míň,
než jsme doufali.
Někdy ani nevíme, kde budeme spát,
ale na road tripech mám ráda právě to, že nemusíte nutně dojet do bodu B. Když
se vám někde bude hodně líbit, tak se tam prostě můžete zdržet a cestu klidně
upravit. Samozřejmě to s sebou nese jisté nevýhody jako, že objedete půl
města v jedenáct večer a v každém motelu bude plno a vy už si začnete
malovat noc v autě, kde se vám po X hodinách fakt už být nechce.
Je fakt, že když jedete s malým
dítětem, je vhodné na plánovacích schopnostech trochu přidat, protože to už si
rozmyslíte, jestli budete v nějaký myší díře nebo se kouknete dostatečně
předem a přežijete (a užijete) bez ztráty kytičky. Last minute je sice fajn,
ale čím víc máte požadavků, tím horší je něco slušného na poslední chvíli
najít. Zvlášť když jedete na oblíbená místa typu rakouských jezer nebo Lago di
Garda. O tom už mě poučil výlet k Neziderskému jezeru, protože tam se v sezoně
měsíc před plánovaným příjezdem s požadavkem hezký hotel/penzion/něco za
slušné peníze fakt nechytáte. Takže Gardu jsem letos řešila dostatečně předem.
Rezervaci na červenec jsem udělala už v prosinci, což je na mě nebývalý
výkon. Samozřejmě jsem pro všechny případy zvolila rezervaci, kterou jde
kdykoli zrušit. Jinak bych byla vystresovaná až na půdu, protože se říká, že
dítě den před dovolenou zákonitě onemocní.
Vcelku
obdivuji všechny, kdo mají dlouho předem všechno zjištěno, ví, jakým se
k pamětihodnostem dostat autobusem, a ví, jak dlouho se můžou zdržet, aby
jim poslední autobus zpět neujel a nešlapali pěšky. Já na tomhle budu muset
ještě hodně zapracovat. Přece jen jsou zážitky, které bez důkladného plánování
úplně nejdou. Třeba se mi líbí různé treky divokou přírodou (třeba
z tohohle jsem fakt unesená). Jenže to musíte naplánovat proviant a
zarezervovat chaty a já mám pocit, že takhle vrcholného výkonu prostě nikdy
schopná nebudu. I ten Tugendhat mi trval asi dva roky, než se mi povedlo koupit
lístky. A David je sice dobrý plánovač cest, ale těch, kde se jede autem,
rozhodně ne těch, kde bude šlapat po svých. Odtud tedy pomoc nečekám. Možná si
letos zkusím dát novoroční předsevzetí. A tohle jsem napsala, abych si to za
uši zapsala.
 |
| Apartmán v okolí Gardy s kuchyní, dětskou postýlkou, bazénem a hlavně abychom na to měli. To člověk musí jednat rychle. |
 |
| Zatím jsme schopný dojít tak z Harrachova na Labskou boudu (a tam se pořádně najíst). |
1 comments