„Jeseníky jsou nejkrásnější české hory. Aspoň to tvrdí jedna skupina na Facebooku, ve který jsem,“ řekla mi kolegyně, když jsme si povídaly o tom, kde budeme trávit velikonoční volno. A já té facebookové skupině dávám za pravdu, i když mi to vlastně do letoška nedošlo.
Jelikož z Jeseníků pochází moje babička, trávila jsem tu jako malá poměrně dost času. Ale nikdy jsem se na ten kraj nekoukala turistickým pohledem. Ostatně, kde byl turismus, když jsem byla malá? Jeseníky pro mě tehdy bývaly brzké ranní vstávání, dlouhá cesta vlakem, praděda, šachy a králíci, pokusy o lyžování na různě kvalitních kopcích (včetně zahrady), strašidelný polorozbořený zámek, bruslení na rybníce u toho zámku a letní koupaliště ve Velkých Losinách, kde se v jednom rohu macerovali důchodci a měli tu podivný příchutě zmrzliny (maková byla legendární).
Od tý doby jsem se ovšem hodně změnila já a hodně se změnily i Jeseníky. Vyrostly tu nový ski areály, nový turistický atrakce a nový ubytovací možnosti. I ten koupák v Losinách už je úplně jiná liga. Trochu se mi po tý ztracený, oprýskaný době stýská, ale moderní život nezastavíš ani v tomhle kusu Sudet.
Proměny Loučné nad Desnou
Je to ostatně vidět na tom kdysi strašidelném zámku. V 19. století získala zámek v Loučné nad Desnou podnikatelská rodina Kleinů a udělala z něj své výstavní rodinné sídlo. Založili tu park se vzácnými dřevinami, vybudovali rozsáhlou sbírku obrazů, jenže přišla druhá světová válka, rok 1945 a zestátnění.Prvně na zámku našly domov řecké děti, které do Česka uprchly před občanskou válkou. Byl to přesně ten zámek, o kterém píše Scarlett Wilková v románu Až uvidíš moře (jestli tuhle historii neznáte, doporučuju přečíst), a moje prababička tu tehdy pracovala v kuchyni. V sedmdesátých letech se ze zámku stala polepšovna a jako vybydlený, depresivní místo plný duchů nepolepšitelných dětí si ho pamatuju já.
 |
| Za pošmourných zimních dní byl ten dojem ještě nepolepšitelnější, foto ze Šumperskýho deníku |
Dnes je všechno jinak. I když plány na využití, které měla obec s potomky rodiny Kleinů, nedopadly tak, jak si všichni zúčastnění představovali, zámek má krásnou fasádu, je tu krásně opravený park a zámecká oranžerie, kde obec pořádá různé kulturní akce. O Velikonocích byla třeba pro děti v parku připravená velikonoční bojovka.
Hned přes silnici je potom naprosto boží a obrovské hřiště, kde jsou všechny možné prolézací atrakce, lanovka, nafukovací trampolíny i vodní prvky. To vše s nejkrásnějším výhledem na okolní hory a kavárna je taky hned vedle. Krásnější hřiště, který je navíc zdarma, podle mě v ČR nenajdete. Pro děti je tu toho vůbec v okolí plno, takže Loučná je teď skvělé místo pro rodinnou dovolenou v horách.
Kouty a Červenohorské sedlo
Kousek dál v Koutech nad Desnou najdete poměrně nový ski areál (poměrně nový znamená, že za mých mladých let tu nebyl), kde je ale slušné vyžití i v letních měsících. Starším dětem a dospělým hlavně doporučuju vydat se na exkurzi na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně. Ještě jako bezdětní jsme tu byli s Davidem a fakt je to hodně zajímavý, i když tomu stejně jako já po technický stránce prakticky vůbec nerozumíte. Už jen ta architektura a interiéry jsou fascinující.
Bez Davida, ale
s dětmi jsem se před pár lety z Koutů vydala na výšlap na
Červenohorské sedlo, což bylo taky zajímavý. Pět kilometrů nahoru jsem si
představovala jako nic, dolu úplně s prstem v nose, navíc po cestě
plno borůvek a dá se udělat malá zacházka na pěkné vodopády Divokého potoka.
Krásná cesta to opravdu je, ale převýšení je přes 400 metrů a kamenitý terén je
s menšími dětmi fakt náročný. Šly jsme to asi čtyři hodiny a na cestu dolu
jsem byla ráda, že jsme chytly autobus.
Velmi kids friendly je naproti tomu trasa z Červenohorského sedla k Vřesové studánce. Taky jsme tu letos potkali poměrně dost rodin s dětmi nejrůznějšího věku a Vřesová studánka s kouzelnou léčivou vodu je takový hezký pohádkový cíl. Cesta stoupá příjemně mírně, terén je dobře schůdný a ty výhledy musí být absolutně skvělý, když vás zrovna neobklopují mraky. Ale i tak měl tenhle výlet hodně do sebe a holky to kupodivu odšlapaly neskutečně rychle a bez milionu přestávek na svačinu. Možná za ten zázrak může ta kouzelná voda.
Velké Losiny
Ale zpět do podhůří do Velkých Losin, kde vás s dětmi čeká atrakcí opravdu hodně. Určitě si dejte termální lázně. V ČR jsme na tyhle areály bohužel poměrně chudý a zrovna já teda termály úplně miluju. Taky je navštěvujeme, kde můžeme. Na blogu najdete naší celou dovolenou v termálních lázních ve Slovinsku, termály v Quedlinburgu nebo ty u Neziderského jezera, ale zpět do Velkých Losin.Když jsem byla malá, byl tu jeden venkovní bazén, trávník na opalování a stánek se zmrzkou. Teď je tu vnitřní i venkovní areál. Báječně teplá voda, bublinky, vířivky a různý blbiny pro děti. Užili jsme si to tu opravdu hodně. Jen upozorňuji, že kapacita areálu je omezená, takže je ideální (hlavně o víkendech a svátcích) s návštěvou neotálet a přijít hned ráno nebo počítat s tím, že si postojíte ve frontě a budete čekat, až se uvolní místo. Aktuální vytíženost najdete na webu.
V Losinách je ale
spousta dalších atrakcí, které stojí za návštěvu. Jednou z nich je určitě
ruční papírna, která tu byla založena už koncem 17. století a patří
k nejstarším dosud fungujícím papírenským podnikům v Evropě.
Papírenské zboží odtud je luxusní záležitost a odebírá ho například
prezidentská kancelář. Během naší návštěvy měly děti navíc možnost si tohle
řemeslo i trochu vyzkoušet a udělat si ruční papír vlastní.
Nedaleko papírny je skvělé dětské hřiště a taky velkolosinská pralinkárna. Pokud ještě nebudete mít dost nebo budete v Losinách dýl, třeba v lázních, koukněte se i na zámek, který je spojený s nejznámějšími čarodějnickými procesy u nás. Za oběť inkvizičního tribunálu zde padlo 56 nešťastníků a jednou z prvních byla manželka losinského papírníka Barbora Göttlicherová. Celá tahle historie, která mě v době dospívání dost fascinovala, je námětem románu Kladivo na čarodějnice, který taky doporučuju k přečtení. A stejně skvělý a mrazivý je i film, který se na zámku v Losinách i natáčel.
Jeseník
Poslední takovou hlavní zastávku si uděláme v Jeseníku, dalším lázeňském městě. Sem je ovšem nejlepší vydat se v létě za hezkýho počasí. Jinak si zdejší balneopark moc neužijete a i tak jsou to občas slušný jehly.Zakladatelem lázní v Jeseníku je slavný vodní doktor Vincenz Priessnitz. Legenda praví, že ho k léčení vodou inspirovala zraněná srna, kterou pozoroval, jak si chodila omývat ránu do pramene. A právě jeho slavnou vodoléčbu si v unikátním balneoparku Vincenze Priessnitze můžete vyzkoušet i vy. Přístupné tu jsou různé potůčky, kamenné vodní chodníčky, bazénky, sluneční terasy, lehátka. Opravdu je to krásný areál doplněný i o různé herní prvky a odpoledne tady jsou fakt lázně. Dětem samozřejmě nezapomeňte vzít něco, v čem se můžou zmáchat, protože se jistojistě zmáchaj.
Další tipy na skvělá místa, kam se vydat v Jeseníkách s dětmi
Jistě jste si všimli, že se pohybujeme na ose Šumperk – Jeseník, takže jen v té části v Olomouckém kraji. Vedle v Moravskoslezském kraji bude určitě taky milion zajímavých míst, ale tam já to neznám, tam já neporadim. I tak tu máme ještě spoustu dalších míst, která jsou tu s dětmi skvělý a musim je aspoň zmínit. Pojďme to prosvištět.Pradědovo dětské muzeum v Bludově – krásná dřevěná herna s venkovním areálem, kde si to nejvíc užijí děti školkového věku.
Muzejičko v Šumperku
– dětské muzeum, kde připravují výstavy vyloženě pro děti. Na něco sladkýho si
pak zajděte do kavárny Cukrle. Dorty jsou totální pastva pro oko a kafe mají
výborný taky. Jinak ze Šumperka pochází taky známá česká pražírna a kavárna Pikola.
Poniklý vodopád – další krásný a jednoduchý výlet s dětmi. Od vlakové zastávky Kouty nad Desnou je to zhruba 4 km a vodopád je vedle asfaltové cesty, takže se dá i jako procházka s kočárkem.
Velké mechové jezírko – chodníčky v rašeliništích jsou mezi dětmi populární a na fotkách na Instagramu se hezky vyjímají taky. Já tady ovšem byla v dobách předistagramových, takže žádný fotky bohužel nemám. Naučná stezka Rejvíz k Velkému mechovému jezírku má tři kilometry, jako výlet s dětmi ideál.
Lesní bar Lipová – lesní bar už tady taky funguje léta letoucí. Opět skvělý cíl vycházky s dětmi, kdy je prostě většinou jít potřeba za něčim. Tady za občerstvením uprostřed přírody.
Pokud nejste milovníci bizáru, vyhněte se naopak skanzenu a zooparku v Rapotíně. Cedule u cesty by vás mohla nalákat, ale v podstatě jde o podivný vrakoviště s pár nebohými zvířaty a urnou manželky pana majitele. Od návštěvy nás naštěstí varoval můj bratranec a recenze na Google mapách. Ty si ovšem přečtěte, ty stojí za to.
A ještě tip na ubytování nakonec
Přímo pod oborou v Loučné dá ubytovat v pěkných roubenkách. To místo je opravdu úžasný a procházka do obory taky stojí za to. Na těch loukách tam jsem si připadala jak někde na horách v Rakousku a hlavně teda ticho, klid, mír, liduprázdno.Celý areál je na místě někdejšího německého gruntu. Když jsme místo popsali babičce, hned si vzpomněla, že se tam tomu kdysi říkalo Aschergrund. Taky se teda divila, že tam je nějaký ubytování. Myslim, že když se v těch končinách ocitla naposledy, nic tomu nenapovídalo. Teď je tam ovšem moc pěkně a za příplatek si můžete dát i sauničku. Rozhodně jedno z těch míst, kde si ještě nějaký ten pobyt rádi dáme.
