pátek 8. září 2017

Záchod s nejhezčim výhledem v Náměšti nad Oslavou (Léto s Vysočinou V)


            Z letního sídla už jsme se přestěhovali zpět do Prahy a tak nějak jsem se z toho přesunu, milionu praček a bordelu stihla vzpamatovat. Dokonce natolik, že za chvíli to zas zabalim a pojedem si zapět na Vysočinu takovou labutí píseň. Prostě si užijeme ještě trochu babího léta na vsi. Je tu taky čas na poslední článek o krásách tohohle kraje. A když už jsme u těch letních sídel, tak se pojďte kouknout domu k Benešovi. Jako k prezidentu Benešovi. Renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou totiž po druhé světové válce prodělal přestavbu na jeho letní sídlo. A že to měla být přestavba velkolepá. V rámci všeobecnýho poválečnýho nadšení prý Náměšť málem dostala i nový fresky s námětem „tažení proti Hitlerovi“.

            Přestavba se nakonec držela při zemi a Náměšť skončila bez Hitlera. Může se pochlubit tak akorát Masarykovou bustou od sochaře Vincence Makovského a taky prvotřídními záchody. Tedy ne těmi pro dnešní návštěvníky. Ty jsem popravdě nezkoumala. Ale ty pro Benešovy návštěvy, dovedně ukryté ve zdi, jsou fakt dobré. A nejlepší je pak Benešův záchod s výhledem. Jo, tam se musely číst noviny. Můj soukromý žebříček záchodů s nejkrásnějšim výhledem vedou ty v Uměleckoprůmyslovym muzeuv Praze (na Židovskej hřbitov), ale tenhle v Náměšti jim zdatně konkuruje.

            Je skvělý, že se součástí prohlídkového okruhu stala i tahle nedávná minulost zámku a průvodci se ve svém výkladu neomezují na suchý výčet dat, jmen a na seznamy věcí v jednotlivých místnostech. Řekněme si upřímně tyhlety klasické prohlídky ve stylu – „v rohu vidíte kamna z 18. století, vedle dveří portrét pana X (jehož jméno nikomu z návštěvníků nic neříká) od pana Y (jehož jméno nikomu z návštěvníků taky nic neříká)…“ – jsou důvod, proč plno lidí vnímá návštěvy zámků jako těžkou prudu. Velmi milým překvapením také bylo, že prohlídka v Náměšti je ozvláštněná ještě expozicí, která přibližuje stolování šlechty v 19. a raném 20. století. Takže se dozvíte něco o tom, jak vypadala sváteční, všední i postní tabule či jak se prostíralo dětem. Upřímně řečeno tyhle dějiny každodennosti jsou poměrně zajímavé a zdá se mi to jako velmi dobrá cesta, jak často poměrně nudné prohlídky ozvláštnit a zároveň provětrat depozitáře.

            Abych ale přidala pár těch suchých výčtů a letopočtů. Náměšťské panství v polovině 16. století získává rod Žerotínů. Jan starší ze Žerotína měl tehdy vysoké postavení jako zemský hejtman a samozřejmě chtěl nějaké reprezentativní sídlo. Prostě nemůžete hosty vídat v nějaký díře, chtělo to pořádný zámek podle poslední renesanční módy. Přestavba tedy proběhla. Máme tu pěkné arkády, psaníčkové sgrafito, půdorys připomínající italské kastely a hlavně jedno parádní mohutné schodiště, jaké jinde v Čechách nenajdete. Kromě Žerotínů se v 19. století na Náměšti podepsal nějakými úpravami také rod Haugwitzů, které pak vyhnal až ten Beneš. A když i ten odešel (a že tu moc nepobyl), přivezly se sem gobelíny, zámek se otevřel veřejnosti a taky tu párkrát komunisti nechali přespat soudruha Brežněva.

            Po prohlídce se můžete občerstvit v zámecký kavárně takovýho pražsko-hispterskýho střihu. Tím jako myslím, že nábytek z palet, i když pití do zavařovaček tam snad ještě nenalejvaj. Fajn je, že tam točí Dalešický pivo, ale stejně je můj favorit ta trochu retro kavárna v Jaroměřicích nad Rokytnou. V každym případě zámecký kavárny mají na Vysočině vcelku dobrý (ve Žďáru to bylo taky skvělý přece!) A taky restaurace. Musím říct, že jsme se za tohle léto projedli mnoha příjemnými překvapeními a nepotkali žádnej vyloženej průser. Prostě na Vysočině je krásně a barevný podzim láká ještě na dovolenou, takže se podívejte třeba na hotely.cz a vydejte se na výlet. Konkrétně nabídku hotelů na Vysočině najdete tady. Mívají vcelku fajn akce a různý pobytový balíčky. Třeba wellness a relaxační pobyty neboli to, co já si s dětmi ještě nějakou dobu neužiju. I když vlastně stačí, aby Stázka ještě trochu povyrostla, nechám doma děti a jedu…jupí!

Benešova pracovna s Masarykovou bustou

A tady ty záchody - vlevo pro návštěvy a vpravo pro Beneše se skvělym výhledem

Expozice stolování

Další stolování s gobelínem v pozadí

Gobelín s parádnim šnečkem


Zámecká kaple

Schodiště



Z tohohle na mě úplně dýchala Itálie

Kavárna




4 komentáře:

  1. Opravdu úplná Itálie! Krásné fotky :)

    Nela z blogu Růžová rtěnka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za komentář i za pochvalu. Snad jsem inspirovala k výletu :) Je to blíž než do tý Itálie :)

      Vymazat
  2. Na hajzlu se má vykonávat a ne očumovat,jinak dobrý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pravda pravdoucí. Ale značná část pánský populace tam tráví moře času. Co tam dělaj, je mi stále záhadou, ale Beneš k tomu chtěl asi pěknej výhled do kraje :)

      Vymazat