Po roce zase Vánoce (Pět tipů na vánoční dárky)

by - 7.11.17


Už je to zase tady. Do obchodů nastoupila vánoční výzdoba, adventní kalendáře na milion způsobů, vánoční kolekce, vánoční kravička Milka, vánoční Kinder vejce, vánoční lentilky, vánoční všechno. Nutno říct, že se všemi těmi vánočními sladkostmi je každá procházka supermarketem pro kohokoliv s dítětem celkem výzva. Normálně se uličce s čokoládou prostě vyhnete, ale teď čokoláda číhá u mlíka, u banánů, i u toaletního papíru se stromečkovym vzorkem. Všechno tohle ale taky znamená, že je načase zapnout mozky a začít vymýšlet nějaké ty dárky. Což je prostě dřina, takže jdu podat pomocnou ruku.


Něco pro kulturomily

            Kdo by nechtěl dostat vilu? Vila je skvělej a naprosto univerzální dárek. Potěšíte babičku, dědečka, tetu, strejdu, mámu, tátu, ségru a pubertální děti nejvíc. Jenže kdo z vás na to má, že jo? Dá se na to ovšem vyzrát a koupit vilu na hodinku nebo třeba na celou noc.
            Letos jsme navštívili obě pražský vily od mýho milovanýho architekta Adolfa Loose a obě někomu můžete nadělit pod stromeček. Prohlídka Müllerovy vily je velký zážitek, který se neomrzí a potěší každého kulturomila. Klidně mi to můžete dávat každý Vánoce, já mám vily ráda. Dárkovou poukázku na vstup koupíte na pokladně nebo na eshopu Muzea hlavního města Prahy. Kromě toho mají i dárkový vstupenky na pražský věže (Staroměstská, Malostranská…) nebo na Petřínskou rozhlednu a do Bludiště. Na výběr toho je dost.

            V Müllerově vile vás přespat nenechají, ale letos se veřejnosti otevřela druhá pražská Loosova vila. Prvně tak nenápadně (kuk tady) a pak už na plný koule. Pořádá se tam plno akcí a kromě jiného tu můžete taky přespat. Takhle nějak si já představuju fakt velkou romantiku.


Něco pro alkoholiky

            Protože flaškou urazíte málokoho, že jo. Letos jsme byli v rakouském Wachau, které je proslulé svými veltlíny a ryzlinky. Znalec vín nejsem, ale musím říct, že v tomhle kraji víno fakt umí a dost mi to zmlsnilo jazýček. To, co mi dřív chutnalo, najednou není ono. A to, co bylo dřív ok, už spíš padá do kategorie „fuj“. Jo, kdo by si to byl tehdy na střední škole, když jsme si po vyučování na Kampě pochutnávali na Poezii červené, pomyslel. Dneska bych se Poezie červené nedotkla ani tyčí na opice.
            Domů jsem vína z Wachau objednávala na eshopu vinclub.cz a můžu jen doporučit. Jedno z mnou objednaných vín jim došlo, ale jako omluvu jsem dostala na jiný slevu. Což bylo příjemný a kéž by takhle fungovali všichni.


Něco pro děti

            Když jsme byli v létě na výletě ve Žďáru nad Sázavou, neodnesli jsme si ze zdejšího obchodu se suvenýry nic se Santinim, ale koupili jsme oblíkací Eskymačku. Neboli knížku plnou (kreslených!) holek ve spodnim prádle a oblečků, který se jim nalepí. Což bylo samo o sobě hezký a Tonička byla nadšená, ale navíc tam je i povídání o té konkrétní kultuře a na některých stránkách holčičky i mluví, takže se dozvíte, jak se třeba eskymácky řekne: „Miluji tě.“
            Těch cizokrajných holek je víc a já na Vánoce schovávám ještě indiánku. Ta zase říká super věci jako: „To je nádherný totem“ nebo „Můj kůň se jmenuje Lehkonohý blesk.“ Fráze, které potřebujete znát. Kromě toho v téhle dětské edici Ella & Max vychází další pěkné knížky. Koupila jsem ještě vyprávěcí Letiště a pod stromeček mám schovanou Prahu.


Něco pro cestovatele

            Víte, co je fakt příšernej opruz, když takhle celej den chodíte po památkách? Když se vám shrnuje ponožka v botech. Věc, kterou nenávidim a můžu z ní vyletět z kůže. Nejhorší je, že to vždycky zjistim, když už je pozdě a už se nemůžu vrátit a ty ponožky si vyměnit. A pak v tom musim chodit celej den a ty ponožky si pořád narovnávat. A narovnávat. A narovnávat, až je mám chuť vyhodit do nejbližšího koše.
            Ponožky jsou takový vánoční klišé, ale řekněme si upřímně: Kdo z vás to rád kupuje? Nebo si děláte radost ponožkama? Já ne a o to radši pořádný dostanu. Dobrou zkušenost mám se značkou Gråpenger (koupíte tady). Dělají i ponožky, který k sobě přicvaknete cvočky a pračka vám už žádnou nesežere.

Něco hezkýho českýho

            Každému správnému vlastenci určitě udělá radost lípa, ale je to podobný jak s tou vilou. Na lípu sice asi mít budete, ale kam s ní, když obdarovaný bydlí v paneláku na sídláku? Zkusit ale můžete lipovou kosmetiku, která je na rozdíl od celýho stromu skladná. Dělá jí česká firma Nobilis Tilia a není to teda úplně láce, ale minimálně to lipový tělový mlíko je fakt dobrý. Vůbec je Nobilis moje oblíbená značka a seženete u nich dárky pro všechny členy rodiny od dětí po babičky. Loni jsem toho taky od nich nadělovala dost. Letos už by to bylo trochu trapný.

Když si to tak po sobě čtu, vlastně jsem sepsala tipy na dárky pro sebe. I ty oblíkací panenky mě docela baví. Nejvíc si ale pod strom přeju pořádnou kabelku, která bude hezky vypadat a vejdou se mi tam všechny krámy. Ale trochu ztrácim naději, že něco takovýho seženu.

PS: Jestli plánujete nakupovat dárky přes internet, využijte cashbackovýho portálu Plná peněženka. Jak to funguje, najdete na konci tohohle staršího článku. Pokud se zaregistrujete přes můj odkaz a nakoupíte přes Plnou peněženku, dostanu malej vánoční dárek. Pokud už tam účet máte, můžete taky doporučovat dál a dostat něco na přilepšenou. 

PPS: A na závěr taky něco nesobeckýho, protože Vánoce jsou čas dobrých skutků a vůbec samý pozitivní energie. Moje známá se dlouhodobě angažuje v případu Karolínky, který způsobila matka závažné poškození mozku (psalo se o tom třeba tady). Teď na svém facebooku uveřejnila následující prosbu o pomoc. Radši to kopíruju, abych to nějak nepohnojila (třeba špatný číslo účtu, že): „Už před pár týdny jsem zmiňovala, že by Karolínčin táta potřeboval koupit větší auto, aby ji mohl převážet. Ve stávajícím to už vzhledem k potřebné sedačce a opoře je na hraně. S pomocí nadace Život dětem teď máme k dispozici jejich sbírkové konto 83297339/0800, kde se pod VS 2222 budou shromažďovat příspěvky na auto pro Karolínku. Kdo můžete, bude super, když pomůžete, budu ráda za každé sdílení nebo jakékoliv efektivnější šíření, aby se zpráva dostala k co nejvíc lidem ochotným pomoci. Potřebujeme sehnat cca 200 až 250 tis Kč, věřím, že to dáme. Pomáhat má smysl.“
Tak pokud do vánočního cukroví nalejete o flašku Tuzemáčku míň a na Silvestra se místo Dom Perignonu spokojíte s Bohemkou, můžete třeba někomu udělat velkou radost. Děkuju a hezký svátky přeju. 


Může se vám líbit

2 komentářů

  1. Myslím, že až budu zase v Praze, prohlídku obou vil si povinně "naordinuju". Kdysi jsem chtěla jít studovat architekturu a pro toto období mám slabost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě! Fakt to stojí za to. Ono se to neznalému člověku může zdát jen jako obyčejná krychle, ale při prohlídce je pak i tak nějak znalý člověk překvapen, do jakých detailů je to promyšlené.

      Vymazat