cestování s dítětem gotika kostel Leonardo da Vinci malířství oltář Polsko renesance sochařství Unesco Veit Stoss

Krakovský maraton (po památkách)

by uneseni - 30.11.17

To jsme tehdá poprvé vyvezli Toničku za hranice. Tehdy se vlastně lámal chleba, jestli to půjde. V autě byla schopná prořvat i třicetiminutovou cestu k mámě, ale do Krakova jsme kupodivu díky zvířátkům ze Sago Mini na mobilu, vařila myšička kašičku (sedm set padesátkrát) a vyndávání obsahu mojí peněženky (osm set šedesátkrát) dojeli vcelku v klidu a míru. A jelikož nás jedny svátky klidu a míru v brzké době čekají a plno lidí se chystá obrážet adventní trhy, nastal čas sepsat Krakov. Z Prahy je to sice dál a zato horší cesta, ale pokud je vaším domovem region razovity, máte to skoro, coby kamenem dohodil. Navíc bych tam neočekávala takový davy jako v Drážďanech nebo ve Vídni a ještě je tam o dost levnějc.

V Krakově jsme sice strávili pět dní, ale jelikož jsme toho chtěli stihnout hodně, na samotné město nám zbyl den pouze jeden. Pokud teda nepočítám večerní pobíhání po okolí našeho penzionu v zoufalé snaze najít nějakou restauraci. Kromě všudypřítomných Žabek-večerek, stánků s gyrosem a jedný (mimochodem výborný) thajský restaurace tam nebylo nic. Jedna ze záhad světa – kousek od centra, lidu taky dost, ale pokud jde o pohostinství, chcípl tam obrovskej pes.

Jeden den je na Krakov zoufale málo. Na to, abych stihla vše, co bych chtěla, to chce dny aspoň dva. Jelikož jsem přes to umění, hlavní dva body návštěvy byly jasné – Leonardo da Vinci a Veit Stoss. Předpokládám, že první jméno je vám dostatečně známé. Možná jste i viděli Monu Lisu v pařížském Louvru nebo Poslední večeři v Miláně, ale věděli jste, že jeden z da Vinciho obrazů mají také v Krakově? Pokud jste to náhodou nezaznamenali, tak nedávno byl da Vinciho obraz Salvator Mundi vydražen za 450,3 milionu dolarů (zhruba 9,8 miliardy korun) a přepsal tak všechny aukční rekordy. To jen, abyste si udělali představu o hodnotě, kterou by krakovská Dáma s hranostajem asi tak mohla mít, kdybychom ji převedli na peníze, a jaká vzácnost to vlastně je. Leonardo da Vinci byl sice slavným malířem, ale mnoho obrazů po něm nezbylo, takže každý z nich si jeho majitel pořádně hýčká a každý z nich je turistickým tahákem.

V době, kdy jsme Krakov navštívili, byla Dáma s hranostajem vystavena v královském hradě na Wawelu. Teď už ji najdete v krakovském Národním muzeu, což vlastně rozšiřuje seznam věcí, co ve městě vidět. Dámu s hranostajem si nesmíte nechat ujít a ten Wawel taky ne. Kromě té Dámy s hranostajem jsme ho viděli jen zvenku, ale minimálně za procházku stojí. Pokud budete mít času víc, můžete jít na některý z prohlídkových okruhů. Jen Wawel nabízí aktivit na celý den víc než dost.

A teď k tomu neznámému jménu a dalšímu místu, které v Krakově nesmíte minout – Rynek Główny, Krakovský rynek, Hlavní náměstí, největší náměstí v Krakově, prostě pupek města. Uprostřed se nachází historická tržnice Sukiennice, kde si můžete obstarat všechny možný i nemožný suvenýry, ale hlavně tu je kostel Nanebevzetí Panny Marie s 13 metrů vysokým oltářem od Veita Stosse. Tento významný pozdně gotický sochař sem přišel z Norimberku, přičemž jeho Andělský pozdrav z norimberského kostela svatého Vavřince je něco, co taky vidět chcete. To jen tak na okraj, pokud byste nebyli od Ostravy, ale spíš od Plzně a na adventní trhy byste mířili západním směrem.

I když znáte obrázky z knih a jste si vědomi faktu, že ten oltář je fakt velikej, stejně si jen těžko dokážete představit tu úchvatnou nádheru velikosti stáda krav. A to se horní díl oltáře zrovna restauroval! I tak to byl veliký zážitek. Ostatně celý interiér kostela je překrásný. Pokud byste v Krakově měli jen chvilku, tak prostě zamiřte sem. A pokud budete mít času víc, tak určitě nevynechte ještě návštěvu Schindlerovy fabriky. Jestli vám jméno Oskar Schindler čirou náhodou nic neříká, pusťte si prvně film Schindlerův seznam, případně si pořiďte knihu. Ostatně ten film je klasika. Na ten se podívejte, i když se do Krakova nechystáte.

A nakonec ještě pár dalších tipů na místa, kde jsem v Krakově nebyla – židovská čtvrť Kazimierz a podzemí pod hlavním rynkem. Prostě je toho skoro až na zaběhnutí památkovýho maratonu (mimochodem jeden opravdový nepamátkový se v době naší návštěvy v Krakově fakt běžel).

A pak jsou tu výlety mimo Krakov, kde jsem byla, a proto jsem neměla čas běhat po Krakově: Osvětim, solný důl Wieliczka a Kalvárie Zebrzydowska. Článek o tom, jak se to dá všechno zvládnout s kočárkem a dítětem, kdybyste náhodou chtěli jít v našich stopách, najdete tady, ódu na ubytování zde a na thajskou restauraci zase tu. A tímto už můžete považovat tenhle náš krakovský výlet za uzavřený, páč jsem o tom napsala snad všechno, co jsem mohla.

Krakovský rynek a historická tržnice Sukiennice

Pohled dovnitř

Tyhle panenky jsem hrozně chtěla koupit Toničce (trochu teda sobě), ale v jejim roce mi to přišlo poněkud předčasný. Teď si stejně radši hraje s autíčkama. Tak třeba Stázka se chytne.