Máchám, mácháš, Mácháč

by - 7.3.18


 

            A hlavně ten Mácha, protože Mácháč a okolí je Karla Hynka kraj. A kraj krásnej. Ani se Máchovi nedivim, že se mu tak líbil a prochodil ho křížem krážem. Taky je to kraj, kterýmu jsem návštěvu dlužila. I když Máchovo jezero patří k největšim českým dovolenkovym klišé a v Mácháči se koupal snad každý, já si nepamatuju, že bych tam někdy byla. Možná v dětství, ale když si to nepamatuju, tak se to nepočítá.
            Jezero samozřejmě není žádný opravdický jezero, ale normální rybník, který byl ve 14. století založen Karlem IV. A samozřejmě se vždycky nejmenovalo Máchovo, protože ten byl ve 14. století ještě hodně hodně na houbách. Básníkovo jméno se v souvislosti s názvem jezera vžilo koncem 19. století a k úřednímu přejmenování muselo urazit cestu až do roku 1961. Aspoň tak tvrdí Wikipedie. Proč se z rybníku stalo jezero, už Wikipedie neříká, ale není tak těžké si dát dvě a dvě dohromady. „Jezero hladké v křovích stinných zvučelo temně tajný bol…“, rybník v Máji nezvučí, rybník by libozvučně nezněl a do rybníka ze skály Jarmila neskáče. Tak se z rybníka stalo jezero, u kterého dokonce najdete i Jarmilinu skálu. Za Máchových časů bylo totiž rybníko-jezero větší než dnes a skála kousek od pláže s tobogánem sahala až do vody. Dneska by Jarmila mohla skočit tak akorát z toho tobogánu.


            Vlastně kecám. Ani z toho by tenhle víkend do vody neskočila, protože jezero bylo kompletně zamrzlý. Ale o to větší zážitek to byl, protože zamrzlej Mácháč to je teprve pecka! Že o romantickym wellness víkendu obuju brusle, jsem teda fakt nečekala.

            Celý tenhle výlet byl dárek pro Davida k narozeninám, protože co mu vymyslet lepšího než něco, z čeho budu mít užitek i já, že? Ba ne, takhle jsem o tom samozřejmě nepřemejšlela, ale…no, to je jedno. Nebudu zabíhat do problematiky „jak je těžký vybrat dárek“. Prostě jsem projela romantické pobyty na hotely.cz a snažila se vybrat něco, co mi nezruinuje peněženku, nebude to kýč, nebude to daleko od Prahy a bude to mít nějakou atmosféru. Minimálně tu atmosféru hotel Port na břehu Máchova jezera sliboval. Takže i kdyby bazén zamrzl, sauna vyhořela a masérka byla bezruká, pořád by to mohlo být dobrý, říkala jsem si. Když chceš romantiku, kam jet jinam než do Máchova kraje?


            Popravdě teď nevím, jak k tomu přistoupit, aby následující řádky nezněli jako propagační letáček hotelu. No, prostě spokojeni jsme byli maximálně. Byli jsme tam bez dětí (romantický pobyt, že jo), ale rádi bychom tam zajeli na pár dní i s dětmi, protože celý hotel je příjemně baby-friendly. Mají i nějaký certifikát na dveřích, dětský židličky, dětskou herničku, dětský hřišťátko, plno možností sportovního vyžití. Půjčují opravdu všechno možný i nemožný sportovní náčiní (i nehotelovým hostů, když budete mít cestu kolem) včetně bruslí. Prvně jsem chtěla pobyt spíš koncem března a kromě sauny, bazénu a jídla jsem to chtěla směřovat k pěšímu putování po Máchových stopách. Třeba dojít pěšky na Bezděz. Nakonec to termínově vyšlo na začátek března a vyhráli jsme jackpot. Mrazy nám překazily pěší putování, ale za to Mácháč zamrzl. A projet jezero na bruslích byl zážitek všech zážitků! Naštěstí bez vymáchání a kupodivu i bez pádů.

            Pod Bezděz jsme ale aspoň dojeli autem. Sezona sice ještě nezačala a hrad je zavřený, ale nemohli jsme si odpustit vidět Máchovo jezero taky z jiné perspektivy. A vůbec když to tam okouzlilo Máchu, musíme to vidět taky. I zavřený. Otevřený to zvládneme někdy příště i s dětmi a přihodíme k tomu ještě tajemný hrad Houska, kde měl Mácha divoké sny.

PS: Ještě si nemůžu odpustit zmínku, že v hotelu Port skvěle vaří a výhled z pokoje na jezero je nepřekonatelný. Mácháč sice není žádný sedmý div světa, ale stejně jsem se na něj z okna nemohla vynadívat.

Mácháč plnej bruslařů

Jarmilina skála





Nějaký to jídlo nesmí chybět



Pokoj s výhledem


Jaro přichází na Bezděz

A Mácháč z Bezdězu




Může se vám líbit

0 komentářů