Ve Veroně mě o ruku nežádej, prosím
Jestli mě nějaké město při naší
poslední návštěvě Itálie trochu zklamalo, byla to Verona. Tedy takhle – nebylo to
tak strašné zklamání, že bych tam už znovu nejela, ale prostě jsem čekala víc.
Když se řekne Verona, vybaví se mi asi jako každému Romeo a Julie, balkon a
romantika. A tady jsme přišli k jádru pudla. Lásku a romantiku čeká každý,
kdo do Verony zamíří.
Tonička, zmrzlina a milion turistů na dvorku pod balkonem |
Romeo a Julie vlastně nikdy
doopravdy neexistovali, ale Verona z nich slušně žije. Ani mě nenapadlo,
že tady je Juliina hrobka a dokonce i Juliin balkon. To jsem zjistila, až když
jsem začala zkoumat, cože to v té Veroně vlastně mají hezkého (zato máma o
balkonu a milostných vzkazech viděla celý film). A už vůbec mě nenapadlo, že
balkon nějaké fiktivní osoby bude zajímat tolik lidí. Jsem to chápala spíš jako
nějaký pomník, připomínku, něco jako Mácha na Petříně. Tam nebývá zrovna
narváno. Kromě 1. Máje samozřejmě.
Pod Juliiným balkonem je ale 1. Máj
365 dní v roce (a i 366, když na to přijde). Nádvoříčko je plné turistů a obklopené
obchody, které prodávají srdce a lásku z pytlíku ve všech možných i
nemožných podobách. Asi jako kdybyste tam narvali veškerou valentýnskou
výzdobu, co na světě je. Když zaplatíte vstup, můžete jít i dovnitř domu,
vylézt na pověstný balkon a váš milý vás pod ním třeba požádá o ruku. Sice ho
v tom davu ani neuvidíte a své ano řeknete japonské turistce, ale to
nevadí. Všichni budou tleskat a jásat a bude to bájo. Prostě šťastný konec a
další prosím. Romantičtější už mi přijde žádost o ruku u Mekáče
v Rudný než tady (pro opravdový fajnšmekry pak u benzínky
v protisměru).
Čus kluci, já jsem tady teďka Julie! |
Romea a Julii radši hledejte v
divadle než ve Veroně. Tady zajděte na operu. Na náměstí Piazza Bra se tyčí
římské koloseum neboli Arena di Verona. Řev gladiátorů a divokých zvířat tu
vystřídala opera a každé léto zde probíhá festival pod širým nebem. Příští rok
by se měl konat od 23. 6. do 27. 8. Pokud do Areny půjdete, rozhodně si to
schovejte na večer a jděte na operu. Byli jsme tam i přes den a prostě
zaplatíte snad 10 euro za to, že si projdete hlediště. Možná to bylo „jen“ osm,
nejsem si jistá, ale za tolik to prostě nestojí. Lístky na operu začínají kolem
nějakých 20 eur, takže to není ani moc drahá sranda. Samozřejmě jde o nejhorší
místa (a taky nejvíc nacpaná turisty) nahoře na těch kamenných schodech. Ale
uvidíte dobře. Římani stavět uměli. Doporučuji vzít si s sebou něco pod
zadek, ale případně si můžete za pár eur na místě půjčit podprdelník. Bez něj
to rozhodně nedáte. Na nevybavených lidech bylo patrné značné utrpení a navíc
Italové jsou mistři v přestávkách. Aida není zas až tak dlouhá opera, ale
s přestávkami to trvalo čtyři hodiny. Na konci už jsem regulérně usínala.
Předpokládám, že takový Wagnerův Tannhäuser by se tam hrál až do svítání.
Pokud byste se chtěli plácnout přes
kapsu a koupit si lepší sedačky dole v hledišti, tak si do kufru zabalte
společenský oděv. Nahoře na ochozu se oděv neřeší, takže na představení potkáte
jak dámy ve velké večerní, tak pány v havajský košili a vietnamkách. Ale
teda apeluju na vás, ať si oblíknete aspoň něco slušnýho, v čem byste šli
do divadla doma. Upřímně taky nemám ráda, když v Národnim divadle potkávám
turisty v džínech a šusťákovce.
Jinak je Verona pěkné město. Najdete
tu plno krásných, italských uliček a malebných zákoutí. Určitě nevynechejte
Piazza delle Erbe, most Ponte Scaligero nebo veronský dóm. To město je dost
velké, takže za den z něj zvládnete stejně jenom zlomek a budete mít
uchozený nohy. Zas na druhou stranu kromě té opery jsem z Verony nebyla
odvařená natolik, abych se tam chtěla vracet jako třeba do Benátek. Možná tak
kvůli nákupům. Verona je módní ráj a den by se tam dal trávit jen po
obchodech. Taky jsme pár obchodů stihli projít. Možná bych se tam vrátila
příští rok v době výprodejů pro kabelku Furla, protože ceny mi přišly
vcelku sympatický.
Na jevišti je vše připraveno na večerní Aidu. |
Tam někde u toho sloupu jsme seděli. |
A takhle nějak je vidět na jeviště. |
Kulisy jsou na náměstí kolem Areny. |
Já a kus kočáru na Ponte Scaligero |
Na pořádný občerstvení se nesmí zapomínat! Nejlepší byly aragostine con zabaione. |
0 comments