uneseni: Egon Schiele

Kdo nebyl v Krumlově, jako by nebyl. Každej miluje Krumlov a každej tam chce. Po Praze je to prostě česká turistická jednička. Nějakou dobu jsem se pracovně pohybovala mezi cizinci (inu, jazykovka a korporát) a do Krumlova se vydával opravdu každý z nich. A já se vždycky trochu styděla, protože já v Krumlově nebyla. Trochu trapný.

Až do loňska, kdy jsme se vypravili do jižních Čech a konečně došlo i na Krumlov. Nebo konečně… Když tak koukám na fotky, musim uznat, že ten Krumlov je fakt pěknej. Křivolaký uličky i velký náměstí, pitoreskní domečky i měšťanský domy bohatě zdobený sgrafity, městem se malebně vine Vltava, z kopce na to kouká zámek, prostě tu je od všeho něco. Skoro až z každýho koutu Čech něco. Tuhle mi to připomíná Telč, tamhle zase Třebíč a celý dohromady je to bohužel takovej turistickej skanzen.

Nevim, jak se to tomu městu stalo, ale já z něj měla trochu pocit, že procházim v kulisách pro turisty. V nějaký Potěmkinově vesnici nebo třeba ve Vegas, tam maj taky postavený všechno a ve výsledku je z toho umělohmotný nic. Jak kdyby z Českýho Krumlova pro samýho Číňana a Japonce zmizel život. Ta popularita je příšerná a na jednu stranu to nechápu. Proč zrovna Krumlov? Z Prahy se za stejnou dobu dostanete do Telče nebo Třebíče, do Kutný Hory ještě mnohem dřív, ale snad každýho cizince z Prahy lifrujou do Krumlova, kde je k nehnutí. Čim blíž k zámku, tim víc lidu.

Malíř Egon Schiele, pro kterýho byl kdysi Český Krumlov velkou inspirací, byl možná velký vizionář, když svoje obrazy Krumlova nazýval „mrtvými městy“. Ony i bez názvu tak vypadají. Jsou ponuré, teskné a bez života. A nakonec Egon Schiele je dneska na Krumlově asi to nejživější, i když ho před sto lety skolila španělská chřipka (31. 10. 1918). U krumlovské galerie Egon Schiele Art Centrum totiž žádný davy nejsou a právě v jejim okolí mi přišlo, že ještě chytíte nějakou jedinečnou atmosféru města i přes den (k večeru ji třeba chytíte i jinde, když všechny ty turistický autobusy odjedou). I když je Schiele umělec světového formátu, v Krumlově ho evidentně moc lidí nehledá (s pomocí českokromulovskýho webu se dokonce můžete vydat po jeho stopách).

Město na modré řece - realita a jak ho viděl Egon Schiele (1910, repro dle: www.christies.com)

Přiznám tedy, že ani my se po stopách Egona Schieleho nevydali. Nějak mi přišlo, že expresionismus by byl na holky silný kafe a potřebujou do toho ještě trochu dorůst. Ani ta historka o excentrickym umělci, který byl na krumlovský maloměšťáky prostě tak moc, až ho poměrně rychle vyštípali, by je nejspíš nezaujala, takže jsme to vzali přes ulici do Zrcadlovýho bludiště. Tim potěšíš každý dítě. Takže jo, jestli se vydáváte do Českýho Krumlova s dětmi, můžete je uplatit bludištěm a pak se vydat do Schieleho galerie, která je přes ulici. Naše děti tehdy byly bohužel ještě dost malý na to, aby pochopili, jak fungujou úplatky.

Možná si říkáte, že jsem ke Krumlovu přísná, byla jsem tam chvíli, nic jsem nezažila a vůbec tomu nerozumim. A máte pravdu, já tam fakt byla jen jeden den a řekněme si upřímně ty cestovatelský zážitky závisí na mnoha faktorech (třeba na počasí nebo aktuální hormonální ne-rovnováze), ale že se z Krumlova ztrácí normální život, jsem si nevšimla jen já, ale třeba taky umělkyně Kateřina Šedá. Ta na rozdíl od Schieleho na španělskou chřipku neumřela, ještě žije, tvoří a svym posledním uměleckym projektem se snaží do ulic Krumlova vrátit normální život. Na ten projekt se podívejte tady. Hrozně jsem se tam chtěla přihlásit (měsíc bydlení v Krumlově a ještě by nám za to platili!!!), ale jaksi jsem narazila na to, že tam chtěli poslat fotku, jak provozuju nějaký normální život nebo aktivity na ulici. Protože cílem je logicky oživit ulice města. No, žádnou fotku, jak zametám chodník, jsem neměla, a byla jsem líná jí pořídit, takže na tom moje placená měsíční dovolená v Krumlově ztroskotala. Navíc jsem sebekriticky přiznala, že jsem poměrně asociál a moc bych toho neoživila. Jsem ale hodně zvědavá, co z tohohle projektu nakonec vyleze, protože dosavadní aktivity Kateřiny Šedý byly víc než zajímavý.

Pokud hledáte v Krumlově ubytování, protože jste město ještě neviděli a přijde vám to trapný nebo prostě mám tak hezký fotky, že se tam chcete podívat, můžete mrknout tady. Já bych vám doporučila si najít nějaký strategický místo v jižních Čechách, odkud můžete podnikat výlety do okolí. My zvolili Netolice, odkud to bylo, co by kamenem dohodil do další jihočeský UNESCO památky, Holašovic, který mě oslinily víc jak Český Krumlov. Jo, a jestli pojedete s dětmi, tak na Hluboký je docela pěkná zoo.

Co vy a Krumlov? Milujete, nenávidíte, byli jste?

Tehdy ještě v ulicích viselo prádlo...
Egon Schiele, Krumlov (Malé město V), 1915, repro dle. www.cs.wikipedia.org (https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/6c/Egon_Schiele_-_Krumau_-_Crescent_of_Houses_%28The_small_City_V%29_-_Google_Art_Project.jpg)