Santa Maria delle Grazie a šifra mistra Leonarda

by - 12.7.16


Repro dle: Wikipedia


            Škoda, že se nedá do psaného textu propašovat italský přízvuk naší průvodkyně. Obecně mám s přízvuky jižních národů v angličtině poněkud problém. Nedávno jsem byla na konferenci a z příspěvku řecké kolegyně jsem si odnesla tak Pablo Picasso. Což bylo velmi cenné vzhledem k tomu, že příspěvek byl o Picassovi. Naštěstí na tu italskou průvodkyni jsem se byla schopná vcelku adaptovat.

Obecně služeb průvodců nebo jakýchkoli organizovaných skupin v zahraničí nevyužíváme. Už jen proto, že všechno zkoumám, všechno fotím, prohlídka galerie mi trvá milion let a jsem prostě ten, na kterého pak čeká celý autobus a spolucestující ho chtějí ukamenovat. Pokud jsme ovšem chtěli vidět Poslední večeři od Leonarda da Vinci v milánském klášteře Santa Maria delle Grazie, neměli jsme jinou možnost.

Poslední večeře ze soli v polském solném dole Wieliczka
Leonardo da Vinci je asi nejslavnějším malířem a jeho jméno zná každý, takže zájem o návštěvu je velký. A kapacita je kvůli udržení určitých klimatických podmínek omezena. Da Vinci navíc Poslední večeři nenamaloval klasickou technikou fresky a již pár desítek let po namalování je v literatuře popisována jako poničená. Jedna návštěva je tedy omezena na 15 minut a ve skupině může být pouze 30 lidí. Lístky si musíte povinně rezervovat. Na naše datum návštěvy Milána bylo bohužel měsíc dopředu vyprodáno, takže jsme zapátrali a našli poněkud dražší možnost, jak Poslední večeři vidět – koupit si prohlídku Milána s průvodcem. Pokud se vám tedy nepovede rezervovat na oficiální stránce, zkuste googlit, jestli něco takového nenajdete. Průvodkyně nakonec byla vcelku milá, měla roztomilý přízvuk a aspoň jsme se o Miláně něco dozvěděli.

A teď už k samotnému obrazu. On tedy i celý klášter je nádherným příkladem italské renesance a částečně je autorem významný architekt Donato Bramante, který se podílel třeba i na Svatopetrském chrámu v Římě. Poslední večeře se nachází v refektáři kláštera. Refektář se rovná jídelna, takže je tak nějak logické, že námět výzdoby souvisí s jídlem. Jestli budete někdy hledat v klášteře obraz s Poslední večeří, jděte hledat jídelnu. Poslední večeře je ta scéna, kdy Ježíš – kromě toho, že se naposled navečeřel – oznámil svým učedníkům, že jeden z nich ho zradí. A navíc požehnal chleba a víno a byla z toho krev a tělo Páně.  

A proč o tom vlastně píšu. Jsou knížky, které si nikdy nepřečtu, protože mě vytáčí už zápletka. Já vím, že se říká „nesuď knihu podle obalu“, ale v tomhle případě klidně soudit budu. Šifra mistra Leonarda od Dana Browna sice obrazu zvýšila popularitu, ale celá stojí na hrozné blbosti, že vedle Ježíše je na obraze Maří Magdaléna, protože to vypadá jako ženská, a Leonardo tuhle šokující informaci, že milenci se milujou a mají děti, zašifroval příštím generacím.

Popravdě proti knihám, co si lehce upravují realitu, zas až tak nic nemám. A kunsthistorické detektivky Iana Pearse mám i vcelku ráda, ale čeho je moc, toho je příliš. Když se kouknete do základní ikonografické příručky, uvidíte tam napsáno, že „Jan, učedník, kterého Ježíš miloval, je obvykle vedle Krista a obvykle sedí s hlavou spočívající na Spasitelových prsou. Je zobrazen jako mladík, hladce oholený, s dlouhými vlasy a poněkud zženštilých rysů.“ Takže "ženskou" vedle Ježíše najdete na větším množství obrazů. A někde i v překvapivějších pózách. Minimálně je tolik tulicích obrazů, že se člověk až diví, že si Brown vybral ten od da Vinciho.


Fra Angelico, repro dle: Getty images


Co mi tedy vždycky přišlo mnohem zajímavější, je fakt, že Jidáše vymaloval Leonardo černého. Je to snad skrytá šifra pro Kukluxklan? V každém případě, pokud takhle přes prázdniny půjdete někam do galerie, kláštera nebo kostela a chtěli byste vědět, co na těch obrazech vlastně je, doporučuji Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění od Jamese Halla. Je to už starší knížka, ale snad bude někde k sehnání. A já jdu balit věci do Itálie, i když za da Vincim tentokrát nejedeme. 

PS: Tu prohlídku jsme rezervovali tady, pokud by to někomu pomohlo.

Giotto, repro dle: wga.hu
Jacomart, repro dle: wga.hu



Santa Maria delle Grazie






Může se vám líbit

0 komentářů