Nejlepší koupání na světě je v Boce Kotorské

by uneseni - 6.7.16

Začaly prázdniny. A taky Karlovarský filmový festival, kam zmizela asi třetina obyvatel Prahy. Další třetina zmizela na dovolené a ten zbytek si užívá, že nemusí každý den bojovat o místo k parkování. Trochu všem závidím, protože roční děti prázdniny nemají a v kině nevydrží sedět, takže jsme zůstali bránit domácí pevnost. Zatím aspoň napíšu jeden prázdninový článek o nejlepším koupání na světě a příští týden to tu zabalíme taky. Takže kdo nemá plány na léto, může tu nabrat trochu inspirace a vydat se letos třeba do Kotorského zálivu.

Výhled z našeho balkonu

V Černé hoře se mi líbilo mnohem víc než v Chorvatsku. Už jenom z toho důvodu, že tu je minimálně stejně krásně a mnohem levněji. Prostě jak jsme přejeli hranice, tak jsme měli pocit, že nás Chorvati natáhli. Ale tak ono to je o zvyku a Chorvatsko prostě je nejdražší země Balkánu. Nevýhodou Černé Hory je, že je zase poněkud dál. Kotorský záliv a přístav Kotor je v létě oblíbená turistická destinace, takže ceny tam asi také nejsou úplně za hubičku, ale zase to stojí za to. My jsme měli štěstí, že jsme přijeli už po sezoně někdy na začátku října, takže v apartmánech bylo vylidněno a ukecali jsme (David ukecal, mně smlouvání moc nejde) dobrou cenu. V celém domě jsme byli jen my a majitelka, která nás dokonce pozvala na kafe a povyprávěli jsme si o tom, jakže se v té Černé Hoře žije. Teda David si vyprávěl. Mně tohle vymýšlení cizích jazyků moc nejde. Ale popovídali jsme si docela dobře. Že prý Černohorci hrozně chtějí do té Evropské Unie a v Kotoru jim baráky skupují Rusové.

Byl sice začátek října, ale počasí nám přálo, takže jsme se hned po kafíčku běželi vykoupat. Řeknu vám, tady je to nejlepší koupání na světě. Tady bych v moři byla pořád. Jelikož jde o dlouhý záliv, tak jste sice v moři, ale chybí tu vlny. Je to, jako byste se koupali v jezeře, ale koupete se v moři. Klasické mořské vlny mám sice taky ráda, ale tady se mi přece jen mnohem líp plavalo. A hlavně je zátoka obklopena horami. Koupání v moři uprostřed hor. Prostě naprostá nádhera a romantika.

Ať máte léto bez monoklů!

Tak nějak jsme si to i plánovali, jak během naší cesty Balkánem zakotvíme v Boce Kotorské a užijeme si dva dny a dvě noci těžké romantiky, než se posuneme směr Bosna a Hercegovina. Ten první den vycházel hezky. Koupání, večer potom vínko na balkoně, západ slunce, výhled na moře a hory…krása. Bohužel tohle byla ta stejná dovolená, při které jsem se Bulharskem doslova pročůrala, a koupání se ukázalo jako ne úplně dobrý nápad. Prohlídku starého města v Kotoru jsme druhý den ještě jakž takž zvládli, i když vcelku hnusný oběd moc nepomohl a výšlap nahoru nad město jsme radši vzdali. Pak už všechno mělo dost sestupnou tendenci a z romantické večeře jsem utekla zvracet. A noc pak už byla vskutku divoká, i když jinak než jsem si představovala. Ve slabé chvilce v noci u záchodové mísy jsem si říkala, že Bosnu vzdáváme a jedeme domu. Ale nakonec jsem přežila a po dávce paralenu nebo ibalginu nebo čehokoliv, co jsem našla, jsem kupodivu ráno byla i vcelku použitelná a cesta už potom probíhala bez problémů (kuk na článek o Mostaru). Dokonce ani ten zánět močáku se mi nevrátil. Možná mi jenom nesedlo černohorské kafe a víno.

Je mi teda pořád trochu líto, že na jednom z nejromantičtějších míst, kde jsem kdy byla, jsem strávila nejvíc času v objetí se záchodem, ale o důvod víc se tam někdy vrátit a opravdu si to tam užít se vším všudy. Ono, i když koukám na fotky, tak jich je valná většina z našeho balkonu. Formu jsem tam tedy opravdu neměla. Ať už se tohle léto chystáte kamkoliv, doufám, že podobné formy těžké romantiky se vám vyhnou a prožijete dovolenou přesně podle vašich snů. Krásné léto!