Plánovací super(ne)schopnost

by - 17.8.16

            Konečně jsme byli ve vile Tugendhat. Ale o tom někdy příště. Popravdě jsem si myslela, že se tam nikdy nedostanu. Návštěva totiž předpokládá, že si lístky koupíte nebo rezervujete předem. A to dost předem nebo musíte mít dost kliku. Ona by to nebyla žádná zásadní výzva, kdyby se na to člověk trochu soustředil, ale mně tohle moc nejde. Možná v rámci svého okolí ještě patřím k těm lepším, ale v globálu to není žádná sláva.

            Když někam jedeme, nevedu podrobné dokumenty s informacemi týkajícími se tamní dopravy a MHD. Možná proto se nejradši všude vydáváme autem, protože jinak bychom se daleko nedostali. O cenách mám přehled tak maximálně, jestli je tam dráž nebo levněji než u nás, a co hůř ani po dovolené nemíváme moc přehled, kolik jsme tam vlastně utratili. Rámcově nám něco prozradí stavy našich účtů, ale vždycky na nich zůstává míň, než jsme doufali.

            Někdy ani nevíme, kde budeme spát, ale na road tripech mám ráda právě to, že nemusíte nutně dojet do bodu B. Když se vám někde bude hodně líbit, tak se tam prostě můžete zdržet a cestu klidně upravit. Samozřejmě to s sebou nese jisté nevýhody jako, že objedete půl města v jedenáct večer a v každém motelu bude plno a vy už si začnete malovat noc v autě, kde se vám po X hodinách fakt už být nechce.

            Je fakt, že když jedete s malým dítětem, je vhodné na plánovacích schopnostech trochu přidat, protože to už si rozmyslíte, jestli budete v nějaký myší díře nebo se kouknete dostatečně předem a přežijete (a užijete) bez ztráty kytičky. Last minute je sice fajn, ale čím víc máte požadavků, tím horší je něco slušného na poslední chvíli najít. Zvlášť když jedete na oblíbená místa typu rakouských jezer nebo Lago di Garda. O tom už mě poučil výlet k Neziderskému jezeru, protože tam se v sezoně měsíc před plánovaným příjezdem s požadavkem hezký hotel/penzion/něco za slušné peníze fakt nechytáte. Takže Gardu jsem letos řešila dostatečně předem. Rezervaci na červenec jsem udělala už v prosinci, což je na mě nebývalý výkon. Samozřejmě jsem pro všechny případy zvolila rezervaci, kterou jde kdykoli zrušit. Jinak bych byla vystresovaná až na půdu, protože se říká, že dítě den před dovolenou zákonitě onemocní.      

            Vcelku obdivuji všechny, kdo mají dlouho předem všechno zjištěno, ví, jakým se k pamětihodnostem dostat autobusem, a ví, jak dlouho se můžou zdržet, aby jim poslední autobus zpět neujel a nešlapali pěšky. Já na tomhle budu muset ještě hodně zapracovat. Přece jen jsou zážitky, které bez důkladného plánování úplně nejdou. Třeba se mi líbí různé treky divokou přírodou (třeba z tohohle jsem fakt unesená). Jenže to musíte naplánovat proviant a zarezervovat chaty a já mám pocit, že takhle vrcholného výkonu prostě nikdy schopná nebudu. I ten Tugendhat mi trval asi dva roky, než se mi povedlo koupit lístky. A David je sice dobrý plánovač cest, ale těch, kde se jede autem, rozhodně ne těch, kde bude šlapat po svých. Odtud tedy pomoc nečekám. Možná si letos zkusím dát novoroční předsevzetí. A tohle jsem napsala, abych si to za uši zapsala.

Apartmán v okolí Gardy s kuchyní, dětskou postýlkou, bazénem a hlavně abychom na to měli. To člověk musí jednat rychle.

Zatím jsme schopný dojít tak z Harrachova na Labskou boudu (a tam se pořádně najíst).

Může se vám líbit

1 komentářů

  1. To jsem teda zvědavej. Stejně skončíme tam, kde jsme to neplánovali :)

    OdpovědětVymazat