Víte co má společného dezert banana
split a chorvatské město Split? Vlastně nic. Dezert se jmenuje podle
rozpůleného banánu (anglické slovíčko split) a chorvatské město podle jakéhosi
žlutě kvetoucího keře, který v oblasti všude roste a česky se mu prý říká
čilimka. Botanik zrovna nejsem, takže o téhle kytce slyším poprvé, a snad jsem
to česky našla správně. Mnohem víc se mi líbila představa Splitu, jeho pobřežní
promenády a kavárniček, ve kterých si všude dáte rozpůlený banán s kopcem
zmrzliny, šlehačky a ovoce. Chorvati by ten dezert mohli aspoň zkusit
domestikovat, když už ho nevymysleli. Ale tak hlavně že zmrzliny mají dost.
Prázdninová klasika
Chorvatsko je asi nejoblíbenější dovolenkovou destinací Čechů a asi jen málokdo ho někdy nenavštívil. Autem je to relativně blízko, moře je čisté a příroda krásná. Mezi moje favority ale moc nepatří. Osobně ho mám zařazené jako jednu z nejhorších zemí pokud jde o poměry cen a kvality služeb. Nikde jinde se mi nestalo, že bych si v restauraci u moře objednala rybu a dostala mražené filé. Nikde jinde jsem nenarazila na takovou koncentraci turistických pastí, restaurací, kde vám s úplně vážnou tváří naservírují mražený nebo sušený polotovar, protože turisti přece vždycky nějaký budou, tak proč se snažit. Možná jsem měla jenom smůlu. Ale případ Splitu tohle nebyl. Jídlo bylo normální a vstupy do památek až neuvěřitelně levné. Split je naprosto překrásný a má báječnou a neopakovatelnou atmosféru.
Opuštěný palác
Město totiž vzniklo na místě někdejšího Diokleciánova paláce a je s ním absolutně propleteno. Můžete si to představit nějak tak, že by Pražský hrad byl najednou opuštěn, chátral a postupně se do něj stěhovali lidé, stavěli by si uprostřed hradeb domy a zabydlovali se zde, až by se staré zdi staly součástí nového města. Tak nějak to v centru Splitu vypadá. Nový život ve starých ruinách. Samozřejmě město se nadále rozrůstalo a samotný palác po čase přerostlo, ale v jeho zdech pořád žije na tři tisíce obyvatel, což není málo a hodně napoví o velikosti paláce samotného.
Palác si vystavěl římský císař
Dioklecián jako svojí vilku na důchod a jako první římský císař odešel
z úřadu do důchodu v roce 305 dobrovolně. Paláce si ovšem moc dlouho
neužil a jeho stáří prý rozhodně nebylo klidné. Dioklecián byl totiž zuřivý
pronásledovatel křesťanů a za jeho vlády bylo mnoho členů mladé církve umučeno
a popraveno. Podle raně křesťanských autorů císaře na stará kolena zřejmě
dostihlo svědomí a po paláci ho pronásledovaly stíny všech zavražděných a umučených.
Sám se bál, že všichni usilují o jeho život, až se z toho naprosto
zbláznil. Ale věřte tomu. Třeba se měl jako prase v žitě a pouze přání bylo
otcem myšlenky, že Boží mlýny melou i pro císaře.
Kostel místo mauzolea
Dioklecián byl pohřben ve svém mauzoleu a tady už Boží mlýny zamlely jistojistě, protože z jeho vlastní hrobky ho vykopl svatý Domnius, patron Splitu, který zemřel mučednickou smrtí právě během Diokleciánova pronásledování křesťanů. Z mauzolea se stala katedrála Svatého Domnia, která se postupem času proměnila i architektonicky a třeba zvonice přibyla až ve 13. století. Pokud se nebojíte výšek, určitě se dojděte podívat až nahoru. Pokud výšky rádi nemáte, rozhodně to nezkoušejte. Ty schody mi přišly lehce děsivé, ale výhled na Split stojí za to. Kromě toho nevynechejte procházku na zdejší promenádě Riva nebo někdejší Jupiterův chrám.
Pokud
máte rádi architekturu Benátek a jejich křivolaké a úzké uličky, budete jako
doma i ve Splitu, který byl po několik století pod nadvládou benátské
republiky. Pokud chcete poznávání antické historie spojit s válením u
moře, tak se ze Splitu můžete vydat lodí na nedaleký ostrov Brač, ze kterého pochází
slavný mramor, použitý i na výstavbu Diokleciánova paláce. Akorát si tam dejte
pozor na filé. A pokud jste fanouškové seriálu Hra o trůny, srdce vám ve Splitu také zaplesá, protože část seriálu se tady natáčela. Pokud byste se chtěli vydat po filmových lokalitách Game of Thrones, určitě se podívejte na tento článek, kde najdete spoustu inspirace na svoje další cesty.
2 comments