V létě k vodě jedině s knížkou - uneseni

V létě k vodě jedině s knížkou

by - 15.6.16


Blíží se čas dovolených a nepostradatelným společníkem u vody je pro mě knížka. Knížky čtu celý rok, ale na dovolené bývá víc času a můžu si čtení víc užít. A když dovolená za hranicemi nevyjde, můžu se do dalekých krajů podívat aspoň v té knížce. Takže tady jsou moje dva tipy a pak taky dva knižně cestovatelské netipy.



Přibalila jsem ji do kufru, když jsem jela na klasickou válecí dovolenou do Chorvatska. Odehrává se na Balkáně, takže mi přišlo tak nějak stylové si ji přečíst právě tam. Je o dívce, které zemřel dědeček, a ona pátrá po jeho životě, smrti a magických příbězích, které jí kdysi vyprávěl a které se možná staly nebo taky nestaly. Jeden je o tygrově ženě a druhý o nesmrtelném muži. Kniha proplouvá od přítomnosti do minulosti, takže se dotýká i událostí války v Jugoslávii, ale nic tu není zasazeno do pevného historického nebo geografického kontextu. Nevíte, kde přesně, ani kdy přesně se ta která část příběhu odehrává. Ale to poutavé vyprávění o městě s krásným, starým mostem, kde jedna z postav dědečkových příběhů chtěla být kdysi muzikantem, mě donutilo pátrat, zda to místo má nějaký reálný předobraz. Byl to Mostar a právě díky popisu v téhle knize jsem se tam o pár měsíců později podívala (kuk článek o Mostaru). Občas díky příběhům objevíte nádherná místa. Tygrovu ženu jsem četla v anglickém originále, ale český překlad snad taky špatný nebude. Určitě doporučuji přečíst!





Tahle je z té kategorie, kdy víte, že v létě nikam nevyjedete, protože ho celé strávíte s malým miminem u dědy na zahradě. Což ostatně taky není špatné trávení léta, zvlášť když je za rohem přehrada a pivovar (a jaderná elektrárna jako bonus), ale moře to není. Inu, když nemůžete k moři, půjčíte si v knihovně knížku, která ho má na obálce.

Jedna z částí knihy se odehrává v italské oblasti Cinque Terre, konkrétně v zapomenutém a opuštěném městečku, kde na rozdíl od těch ostatních pěti žádní turisté nejsou, ale mladý majitel jediného místního hotelu sní, že jednou konečně dorazí i sem. A velmi tvrdohlavě pro všechny případy buduje na břehu moře tenisový kurt. Nakonec dorazí jedna herečka na počátku kariéry, která v Římě natáčí velkolepou Kleopatru a již je třeba tak nějak uklidit. Příběh ze 60. let se prolíná se současností a celé je to velmi vtipné, velmi nápadité a koneckonců i velmi překvapivé. Zároveň i krásné a pravdivé. Je to knížka, která se čte sama, ale není povrchní, ani hloupá.





A teď z opačného soudku. Tenhle bestseller jsem si koupila v Barceloně (kuk můj článek). Obvykle si knížky vozím nejen na dovolené, ale i z dovolených. Většinou si něco koupím, abych měla na dané místo vzpomínku, a pak po čase čtu a zároveň vzpomínám, jak to tam bylo skvělé, co jsme všechno zažili a tak. Takže jsem si koupila Katedrálu moře v anglickém překladu. Valná většina knihy se odehrává ve středověké Barceloně a jakýmsi ústředním momentem, okolo kterého se celý příběh točí, je stavba katedrály Santa Maria del Mar. Ale do Barcelony mě kniha moc nepřenesla. Spíš jsem si připadala jako v jihoamerické telenovele. Některé části se četly dobře, pak přišel na hlavu postavený zvrat a nastalo 100 stran zbytečné nudy. A vůbec celé  to bylo hrozně překombinované a na hlavního hrdinu se snášelo tolik ran osudu, že proti němu snad i život Ježíše Krista byl procházka růžovým sadem. Ale nepopírám, že někoho takové dlouhé ságy bavit můžou a těch skoro 700 stran se bude na dovolenou hodit. Pokud k nim patříte, tak vám svoje anglické vydání klidně věnuji. Já už se do toho podruhé určitě pouštět nebudu.





Jestli je Katedrála moře telenovela, tak tahle Dívka už je fakt jenom blbá telenovela. Halí se sice do vznešeného hávu, ale je to obyčejná harlekýnka z trafiky. Asi jsem si prvně měla přečíst tuhle recenzi, možná by mě to aspoň trochu trklo, že tohle ne. Ale plánujeme se letos vydat aspoň na skok do Benátek, tak jsem se tam knižně chtěla podívat předem. Byl to ovšem krok dost vedle. Autor Katedrály moře měl nějakou znalost historických reálií a aspoň v tomhle ohledu mi to přišlo tak nějak uvěřitelné. Tohle je, jak kdyby to psala po večerech kadeřnice z panelákový sušárny. Prostě blbý.


Snad vás tenhle seznam trochu inspiroval a víte, co si přečíst a čemu se vyhnout. A budu ráda za vaše tipy. Nejlépe ze severní Itálie. Za necelý měsíc balím kufr, tak ať vím, co do něj přidat. 

Může se vám líbit

0 comments