Barcelona plná Gaudího cukrátek
Nedávno jsem četla knížku, kde byl
slavný Gaudího chrám Sagrada Familia v Barceloně popsán, že vypadá jako
z čokolády. Když jsem se o tuhle myšlenku podělila společně s fotkou
na svém Instagramu, napsala mi k tomu kamarádka, která shodou okolností
v Barceloně zrovna byla, že jí Gaudího stavby připadají jako
z perníku. Tak jsem se nad tím tak zamyslela a řekla si, že vlastně jo, že
to koneckonců je taková architektonická cukrařina.
Sagrada Familia je ale ta čokoláda. Projekt kostela na předměstí Barcelony byl Antonio
Gaudímu zadán roku 1884 a měl pokračovat v návrhu architekta Francisca del
Villara. Jeho původní návrhy kostela byly neogotické a řekněte, nevypadá
Sagrada trochu jako čokoládová gotická katedrála, která se pomalu rozpouští? (Poznámka,
co není pod čarou: Uznávám, že tady můj pohled může být značně ovlivněn
pokročilou fází těhotenství.) Ironií tedy je, že se rozpouští dřív, než ji
vůbec stihli dostavět. Dokončení se prý plánuje na rok 2026, tedy ke 100.
výročí Gaudího smrti, tak uvidíme, zda to Barcelona stihne. Na druhou stranu by
od nás bylo trochu nefér se jim smát za pomalost, protože katedrálu svatého
Víta jsme stavěli skoro 600 let.
Kromě
čokolády najdeme v Sagradě a celém Gaudího díle inspiraci ze severní
Afriky a také odkazy na moře. Někteří autoři Sagradu a stejně tak i Park Güell,
ze kterého je nádherný výhled na město, popisují jako jakési magické struktury,
které jako by na zemi zůstaly po vyschnutí moře. Vlny a korály se objevují
třeba i na fasádě domu Casa Batlló a v jeho střeše, která prý vypadá jako tělo
draka, někdo vidí alegorii dobra a zla. Pokud necháme naší fantazii pracovat,
najdeme v Gaudího stavbách mnoho symbolů a významů, což je asi jeden
z důvodů jejich oblíbenosti.
Které
z těchto významů měl na mysli autor sám, je otázkou. To moře se ovšem
nabízí, protože Gaudí se snažil najít a vytvořit pravý katalánský národní styl.
Tohle hledání národních stylů probíhalo ve stejné době i jinde a inspirace se
hledala povětšinou v tradici minulosti (jako třeba v Rumunsku, kde
byl inspirací klášter Horezu) a i v určité místní nebo národní
charakteristice. A Barcelona je přímořské město a důležitý přístav. Ruku
v ruce s tímhle hledáním národní identity potom šlo i pořádání
národních výstav a budování výstavních pavilonů, jak jsem o tom psala
v článku o Hale století ve Vratislavi.
Já a nakládaný hermelín v Barceloně |
Možná
někoho zaujalo, proč píšu o národním katalánském stylu, když ta Barcelona leží
ve Španělsku. Sice tam leží, ale domorodcům to v Barceloně neříkejte. Je
to asi na stejné úrovni jako, kdyby se Rakousko-Uhersko nikdy nerozpadlo a
slyšeli jste od turistů, že v tom Rakousku je moc krásně, rakouský pivo
z Plzně je nejlepší na světě a tak dále. Někde právo národů na sebeurčení
uplatnění nenalezlo a lidem to tam pořád leží dost v žaludku. Rozhodně si
u místních připíšete dost bodů k dobru, pokud řeknete, že
v tom Katalánsku mají prostě krásně.
Gaudímu
se ten národní styl nakonec podařil. Řekla bych, že se z něj stal až
takový symbol Barcelony a teď mě nenapadá jiné město, které by bylo nerozlučně
spjato s takhle výrazným architektem. Takže při návštěvě Barcelony patří
jeho stavby rozhodně na seznam toho, co musíte vidět. Pokud jde o to, co musíte
ochutnat, tak nezapomeňte na paellu. Tenhle rýžový pokrm je prý sice původem
z Valencie, ale tak to je u sousedů, tak co.
A
kdyby se vám náhodou zastesklo po Čechách, tak kousek od Sagrady je
v Barceloně česká hospoda (Pivobar), kde si můžete dát utopence nebo
nakládaný hermelín a zažít 100% koncentrované češství, vole… Český podniky za
hranicemi jsou takový můj koníček. Všechny jejich návštěvy se mi silně vryly do
paměti a někdy o nich asi napíšu samostatný článek.
PS: Ta knížka,
kterou jsem zmiňovala na začátku, je Stín větru od Carlose Ruize Zafóna a je
naprosto skvělá a úžasná. Kromě poutavého příběhu vás provede i Barcelonou. Už jsem
o ní psala na facebooku, takže pokud nechcete o různý knižní, filmový i jiný
tipy přijít, dejte stránce „like“, ať vám nic neuteče. A jestli máte kamarády,
který cestování, knížky, umění, jídlo a tyhlety věci zajímají, budu ráda, když
jim o krásách mýho blogu dáte třeba vědět. Díky. :)
Park Güell |
Casa Batlló |
Casa Batlló - vidíte draka na střeše? |
Casa Milà |
Sagrada Familia |
0 comments