Mravenci u Stonehenge
Stonehenge bude asi nejznámější kamení na světě. Aspoň si nějak nedovedu vybavit žádný známější kamení. Ale nutno říct, že zaslouženě. Když se tam dostanete, spadne vám z tý monumentality brada a opravdu nechápete, jak tohle mohli lidé před tisícovkami let postavit a taky proč. Nelze se tedy divit, že Stonehenge přímo přitahuje různé záhadné teorie. Vsadím se, že existuje i nějaká, že je to celé dílo mimozemšťanů.
Nejznámější je asi teorie profesora
Geralda Hawkinse, který Stonehenge označil za jakýsi megalitický počítač. Ten
měl tehdejším lidem umožnit získat neuvěřitelné množství dat z oblasti
astronomie a prý se tak vyrovnat dokonce moderní astronomii. Tahle teorie byla
záhy zpochybněna, protože lze jen těžko dělat unáhlené závěry, když se do
dnešních dní dochoval pouze torzální stav. Stačí chybějící místa doplnit tak,
aby vaši teorii vhodně potvrzovaly, že. Ale obecně se vědci shodli, že
kalendářní význam Stonehenge a jemu podobné stavby měly.
Kruhový areál byl vybudován
v několika fázích mezi lety 3100–1600 před Kristem, v průměru má
zhruba 113 metrů a leží na Salisburské pláni, 13 kilometrů od městečka
Salisbury v jižní Anglii. Ta pláň a velikost je fakt výhoda, protože i
když jsou u Stonehenge davy jak na Václaváku, tak se tam vcelku ztratí a vám se
povede udělat fotku i bez nich. Ale zrovna tohle mi na té památce přišlo vcelku
vtipné. V hlavě jsem měla ty obrázky s impozantním kamením ošlehaným
anglickým větrem a deštěm a na místě to vypadalo spíš jak armáda mravenců
valící se k mraveništi.
Romantické časy 19. století, kdy se
mezi obrovskými balvany tak akorát pásly ovce a občas sem zabloudil malíř
s paletou, jak to ve svých dílech zachytili John Constable, William
Turner a jiní, se už prostě nevrátí. I když ono bůhví, jak to tehdy bylo. Malíři si realitu trochu přikrášlili, tu jeden kámen přidali, tu ho zas
ubrali, tak třeba ani ovce se tam nepásly. Jen to s nimi na obraze vypadá
líp. V každém případě mezi kameny se jako tehdy už jen tak neprojdete,
balvanů se nedotknete a jejich údajnou léčivou sílu si taky jen tak
nevyzkoušíte. I když já na tyhle léčivý moci kamení a objímání stromů dvakrát
nejsem a nějak mám pocit, že bez tý víry by to stejně nefungovalo, ale třeba
bych dotykem prozřela. Kdo ví?
Jedním
z mála případů, kdy mají návštěvníci možnost mezi kameny procházet, je
oslava slunovratu a to tam je evidentně tolik lidu, že snad ty kameny ani
nejsou pod těmi všemi mravenci vidět. Já bych si to odpustila, protože sice to
určitě s těmi všemi novodobými druidy bude zážitek nad zážitky, ale
cokoli, co zavání frotérstvím si radši nechám ujít.
PS: Jestli budete
mít ke Stonehenge nebo od Stonehenge cestu přes Londýn, určitě si nenechte ujít
zdejší galerie a díla Johna Constablea a Williama Turnera. Rozhodně to nejsou
žádné nudné krajinky. Najdete je třeba v Tate Gallery, Victoria & Albert Museum a londýnské Národní galerii. Výhodou pro vaši peněženku je, že do
stálých sbírek se tu neplatí žádné vstupné. Já jsem bohužel během své návštěvy
Londýna zvládla jen Národní galerii.
John Constable, Stonehenge, 1835, repro dle: www.anglotopia.net |
0 comments