Mravenci u Stonehenge - uneseni

Mravenci u Stonehenge

by - 15.1.17


          Stonehenge bude asi nejznámější kamení na světě. Aspoň si nějak nedovedu vybavit žádný známější kamení. Ale nutno říct, že zaslouženě. Když se tam dostanete, spadne vám z tý monumentality brada a opravdu nechápete, jak tohle mohli lidé před tisícovkami let postavit a taky proč. Nelze se tedy divit, že Stonehenge přímo přitahuje různé záhadné teorie. Vsadím se, že existuje i nějaká, že je to celé dílo mimozemšťanů.

            Nejznámější je asi teorie profesora Geralda Hawkinse, který Stonehenge označil za jakýsi megalitický počítač. Ten měl tehdejším lidem umožnit získat neuvěřitelné množství dat z oblasti astronomie a prý se tak vyrovnat dokonce moderní astronomii. Tahle teorie byla záhy zpochybněna, protože lze jen těžko dělat unáhlené závěry, když se do dnešních dní dochoval pouze torzální stav. Stačí chybějící místa doplnit tak, aby vaši teorii vhodně potvrzovaly, že. Ale obecně se vědci shodli, že kalendářní význam Stonehenge a jemu podobné stavby měly.

            Kruhový areál byl vybudován v několika fázích mezi lety 3100–1600 před Kristem, v průměru má zhruba 113 metrů a leží na Salisburské pláni, 13 kilometrů od městečka Salisbury v jižní Anglii. Ta pláň a velikost je fakt výhoda, protože i když jsou u Stonehenge davy jak na Václaváku, tak se tam vcelku ztratí a vám se povede udělat fotku i bez nich. Ale zrovna tohle mi na té památce přišlo vcelku vtipné. V hlavě jsem měla ty obrázky s impozantním kamením ošlehaným anglickým větrem a deštěm a na místě to vypadalo spíš jak armáda mravenců valící se k mraveništi.

            Romantické časy 19. století, kdy se mezi obrovskými balvany tak akorát pásly ovce a občas sem zabloudil malíř s paletou, jak to ve svých dílech zachytili John Constable, William Turner a jiní, se už prostě nevrátí. I když ono bůhví, jak to tehdy bylo. Malíři si realitu trochu přikrášlili, tu jeden kámen přidali, tu ho zas ubrali, tak třeba ani ovce se tam nepásly. Jen to s nimi na obraze vypadá líp. V každém případě mezi kameny se jako tehdy už jen tak neprojdete, balvanů se nedotknete a jejich údajnou léčivou sílu si taky jen tak nevyzkoušíte. I když já na tyhle léčivý moci kamení a objímání stromů dvakrát nejsem a nějak mám pocit, že bez tý víry by to stejně nefungovalo, ale třeba bych dotykem prozřela. Kdo ví?

Jedním z mála případů, kdy mají návštěvníci možnost mezi kameny procházet, je oslava slunovratu a to tam je evidentně tolik lidu, že snad ty kameny ani nejsou pod těmi všemi mravenci vidět. Já bych si to odpustila, protože sice to určitě s těmi všemi novodobými druidy bude zážitek nad zážitky, ale cokoli, co zavání frotérstvím si radši nechám ujít.

PS: Jestli budete mít ke Stonehenge nebo od Stonehenge cestu přes Londýn, určitě si nenechte ujít zdejší galerie a díla Johna Constablea a Williama Turnera. Rozhodně to nejsou žádné nudné krajinky. Najdete je třeba v Tate Gallery, Victoria & Albert Museum a londýnské Národní galerii. Výhodou pro vaši peněženku je, že do stálých sbírek se tu neplatí žádné vstupné. Já jsem bohužel během své návštěvy Londýna zvládla jen Národní galerii.



John Constable, Stonehenge, 1835, repro dle: www.anglotopia.net





Může se vám líbit

0 comments