Harry Potter v Portugalsku

by uneseni - 16.12.17

Úvodem musim učinit (pro někoho) děsivé doznání. Nikdy jsem nečetla žádnýho Harryho Pottera. Ani řádku. Ani jsem neviděla všechny filmy. Ale přece jen je to takový fenomén, že nějakou představu mám. A Vězeň z Azkabanu se mi náhodou docela dost líbil. Jako zemi Harryho Pottera jsem si vždycky představovala Anglii a Skotsko, ale překvapivě na mě pohádkově harrypoterrovsky dýchlo Portugalsko. Moře, portský, dlaždičky, prostě tady bych Pottera fakt nečekala. Vy jo?

Pro pravověrný fanoušky to nebude žádná novinka, ale to s tím Potterem není můj výmysl, ani dočasný pomatení smyslů portským. Autorka J. K. Rowlingová se v Portugalsku opravdu inspirovala. Kdysi tu totiž žila a učila angličtinu. Slavnou ságu začínala psát v Portu, údajně v patře knihkupectví Lello. Ať už psala kdekoliv, Lello se stalo předlohou pro bradavickou knihovnu. A tohle knihkupectví není jen tak nějaký knihkupectví, je jedno z nejkrásnějších na světě.

Když jsem sestavovala itinerář naší portugalský cesty a na Livraria Lello jsem narazila, bylo jasný, že tam musím. Musím s vykřičníkem! Ať to stojí, co to stojí! Aby bylo jasno, ani pro Davida, ani pro holky tohle zrovna vysněný ráj na zemi není. Nakonec to stálo jen 20 euro za knížku a to se vyplatí! Do knihkupectví jsme se doplazili někdy v podvečer a bylo tam poměrně dost lidí. Nic pro kočár. David se Stázkou tedy čekal venku a my se s Toničkou šly kochat. Vstupné do knihkupectví Lello stojí 4 eura, které ale zároveň slouží jako voucher na nákup. Cílem toho poplatku je prý proměnit čumily ve čtenáře (volná parafráze), což se asi vcelku daří. Hlavně tedy chápu, že kdyby žádný vstup nebyl, bylo by tam nejspíš k nehnutí a nikdo by si v klidu nenakoupil. Já ty 4 eura využila na knížku pro Toničku, na zkoumání knížek pro sebe jsem neměla prostor. Chtěla jsem hlavně udělat nějaký fotky a už jen, aby se tohle povedlo a dítě se mi u toho nikam neztratilo nebo nespadlo, bylo vcelku náročný. Tož na bloumání po knihkupectvích si budu muset počkat do důchodu.

Ale zpět k tomu Potterovi. Hodně vás to praští přes oko, když se přiblížíte k nějaký univerzitě. Studenti tam nosí přesně ty potterovský hábity. Když jich potkáte víc v patřičných kulisách, přijdete si jako ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Studenty uvidíte ve více městech, největší koncentraci jich má ale asi univerzitní město Coimbra. Tam koupíte i plno suvenýrů s obrázky ohábitovaných studentů, i když zrovna ty hábity v obchodě se suvenýry neměly. Škoda.

A pak tu bylo ještě město, jehož jméno se nedá vyslovit. Guimarães. Těžko říct, jestli tu Rowlingová někdy byla (možná jo, je to ani ne hodina cesty od Porta), ale na mě tamní náměstí působilo vyloženě magicky, tajemně a pohádkově. Hodně to dělají ty gotické kulisy v kombinaci s typickými portugalskými domečky a hlavně památník bitvy na Rio Salado ze 14. století. Na mě působil jako brána do jiných světů.

Ještě jsem se na těch internetech dočetla, že v Portu Rowlingová psala také v kavárně Cafe Majestic. Tam jsme nebyli, ale vypadá tak krásně, jak jen secesní kavárna může vypadat. Tam na vás inspirace musí padat ze stropu plnými hrstmi. O všech místech, které jsme v Portugalsku navštívili, dříve či později napíšu, ale když se blíží ty Vánoce, měla jsem náladu na kapku pohádkový článek. A vlastně jsem díky tomu výletu dostala i chuť si přečíst toho Pottera. Už jsem si ho zarezervovala v knihovně.