Fascinující civilizace uprostřed ničeho (Národní park Chaco Culture)

by uneseni - 4.9.19

Čas nezadržitelně letí, takže by bylo rozumný některý články napsat, dokud budete ještě schopný uvěřit, že na těch fotkách jsem opravdu já. A taky dřív, než všechno zapomenu. Zážitky z hlavy mizí. A i z toho důvodu je skvělý mít blog. Nebo třeba deník, to je jedno. Prostě něco, kde si jednou přečtete, co jste vlastně zažili a aspoň část těch zážitků díky tomu ještě z hlavy vykopete.

Píšu to i proto, že tahle UNESCO památka se odehrála v roce 2014 a když koukám na fotky, pamatuju si, že tam byly takový ty wow okamžiky, že tady na Pueblo Bonito se zřítila skála, ale vlastně až poměrně nedávno a ti indiáni to měli vlastně hodně dobře vymyšlený, protože…a to právě už nevim. Pak taky něco o slunovratu a další záhadný a magický věci. Jenže pokud to znova nenastuduju, z palice už to nevytáhnu. A že to zajímavý fakt bylo. Všem jsem to tehdy vyprávěla, když jsem jim ukazovala fotky. A oni řikali: „Páni, to je fakt zajímavý.“

Národní park kultury Chaco se nachází uprostřed ničeho v Novém Mexiku. Tohle nic patří bezkonkurenčně mezi největší nic, kde jsem kdy byla. Asi takhle. Jedete nějakou dobu po normální silnici uprostřed ničeho, z tý pak odbočíte na čupr prašnou polňačku uprostřed jakýsi poušťostepi bez jakýchkoli známek života (až na pár krav). Po půl až hodině cesty (nepamatuju se přesně, ale kus to byl) dojedete k informačnímu centru národního parku. Signál tu není, lidi tu sice nějaký jsou, ale na tý ploše se ztratěj, je tu šílený vedro a nad hlavou vám kroužej krkavci, který se třesou na to, až to s váma sekne. Z křoví se ozývá zlověstný chřestění, přes cestu se vám proplazí had a když se chcete vydat na krátkej trail, informační cedule vás žádá, ať necháte na lístečku svoje údaje, aby se případně někdo někdy dozvěděl, že jste tam někde v kaňonu Chaco zdechli. Prostě ideální místo pro vzkvétající indiánskou kulturu.

Přesto v týhle nehostinný krajině mezi lety 900 až 1150 (!) indiánská kultura kvetla. Bylo tu hlavní kulturní a posvátné centrum Anasaziů, prastarých Pueblanů, kteří tu vytvořili fakt neskutečný věci a pak prostě beze stopy zmizeli. Jejich další potomci později vytvořili fascinující sídla na dalším naprosto nepravděpodobnym a nepraktickym místě, Mesa Verde, a zmizeli taky. Pro dnešní potomky Anasaziů jsou v každém případě kaňon Chaco a památky v něm stále velmi posvátné.

Ty památky teda stále budí mnoho otázek. Pokud půjdete na prohlídku s rangerem – a to musíte, protože prohlídky s rangerem bývají pecka – na mnoho otázek sice dostanete odpověď, ale další vám budou znít v hlavě. Proč si vybudovali svoje puebla pod skalami, které na ně mohly spadnout? Věděli snad, že odejdou dřív, než se tak stane? A kam vlastně zmizeli? Jak mohli mít tak přesný lunární kalendář?

Upřímně, kaňon Chaco a jeho památky působily absolutně magicky i na mě. Tady bych byla schopná i uvěřit, že na hadí kousnutí je nejlepší vývar z králičí tlapky a zběsilý skákání kolem táboráku. No, jestli vás sere civilizace, je to jedno z nejlepších míst, kam se vydat. Kromě zkoumání indiánských kultur se odtud (široko daleko žádnej světelnej smog) taky dobře pozorují hvězdy.