Mesa Verde

by uneseni - 12.4.16

S čím kdo zachází, tím také schází. Já dřív hodně koukala na horory, což se vám na cestách může snadno vymstít. Obzvlášť na takovém road tripu po Americe. Pokud něco podobného plánujete, vyhněte se filmům o výletnících, kteří kdesi na samotě potkali skupinu zmutovaných horníků, nebo těm o párech, kterým se porouchalo auto a musely se ubytovat v hodně špatném motelu.

Auto se nám naštěstí neporouchalo, ale když jsme pozdě večer po poměrně náročné cestě lemované svítícíma očima jelenů a srnek dorazili do motelu poblíž národního parku Mesa Verde, přála jsem si, abych nikdy neviděla Motel smrti. I když majitelka vypadala příjemně, stejně jsem na ten film musela myslet. Mladý pár, namáhavá cesta, vidina odpočinku v motelu…a všichni víme, jak to končí. Naštěstí byl v tomhle motelu signál a internet, takže jsem se uklidnila čtením recenzí na tripadvisoru, podle kterých to vypadalo, že noc tady někdo přežil. I my jsme přežili, takže Mesa Verde Motel v Mancosu můžu doporučit. Pokud se sem ale dostanete v sezoně (cca květen až říjen), můžete přespat i v samotném národním parku, kde lze jak kempovat, tak se ubytovat v horské chatě Far View Lodge.

Národní park Mesa Verde leží v blízkosti oblasti Four Corners (Čtyři rohy), která zahrnuje jihozápadní cíp Colorada, severozápadní cíp Nového Mexika, severovýchodní cíp Arizony a jihovýchodní cíp Utahu. Každý z těchto čtyř amerických států má zhruba čtvercový tvar, všechny dohromady tvoří zhruba čtvercový tvar a navíc se setkávají v jednom bodě, kde tohle setkávání oslavuje jeden památník, kam jsme dorazili pozdě a zavřeli nám před nosem. Celá tahle oblast je dosti indiánská. Žijí zde Navahové nebo Hopiové a jsou zde také významné památky po předcích některých z těchto kmenů, takzvaných Anasaziích, což byla indiánská kultura, která měla v oblibě vybudovat poměrně monumentální sídla a potom zmizet beze stopy. Jedním z míst, kde najdete jejich fascinující sídla je právě národní park Mesa Verde.

Zdejší oblast Anasaziové neboli předkové pozdějších Pueblanů osídlili zhruba kolem roku 550 a zprvu žili v takzvaných „pit house“, což byla obydlí částečně zapuštěná do země. Později se z těchto domů vyvinula tzv. kiva, kruhový podzemní prostor, se kterým se v Mesa Verde setkáte často. K čemu tento prostor sloužil, dnes přesně nikdo neví, ale zřejmě šlo o kombinaci společenského a náboženského účelu. Do kivy se vstupovalo po žebříku, který byl umístěn uprostřed střechy. Jedna taková kiva je v Mesa Verde rekonstruovaná, jinak se samozřejmě střechy těchto staveb nedochovaly a zůstalo po nich mnoho kruhových děr v zemi.

Vjezd do národního parku Mesa Verde

Okolo roku 750 začali Anasaziové budovat svá obydlí nad zemí a jejich architektura se postupně rozvinula až ve velké několikapatrové stavby. Zásadní změna nastala kolem roku 1225, kdy indiáni z neznámého důvodu opustili náhorní plošinu a přesunuli se pod útesy, kde vybudovali svá fascinující obydlí, kvůli kterým je Mesa Verde proslulé. Tyhle obtížně přístupné útesové paláce byly poměrně rozsáhlé, ale svým obyvatelům nesloužily ani sto let, protože již okolo roku 1300 je Anasaziové opustili nadobro. Proč se tak stalo, je záhadou dodnes. Stopy po boji s nepřáteli se nenašly, takže se spekuluje spíše o velkém suchu v kombinaci s vyčerpáním zdejších přírodních zdrojů. Teorií existuje mnoho (včetně těch o mimozemšťanech), ale zatím tuto archeologickou záhadu nikdo nerozluštil.

Místo zůstalo po staletí opuštěno a znovuobjeveno bylo až roku 1888 dvěma kovboji Richardem Wetherillem a jeho švagrem Charlie Masonem, kteří hledali zatoulaný skot. Zaplaťpánbůh za krávy, protože bez jejich nahánění by Amerika měla o dost míň památek. Stačí vzpomenout na Carlsbadské jeskyně. Wetherill také místu dal jméno „Cliff Palace“ a celý život se věnoval objevování a zkoumání památek kultury Anasaziů. Tento název pocházející z jazyka Navahů dal ostatně předkům Pueblanů také on.

Mesa Verde leží v poměrně vysoké nadmořské výšce, takže pokud se sem vypravíte, rozhodně doporučuji nezapomenout na opalovací krém. My jsme to silně podcenili a večer jsme ten omyl pocítili na vlastní kůži. Pár dní se nás držela pěkná barva vařeného humra. Na podrobnou prohlídku jednotlivých indiánských památek v Mesa Verde bez rizika spálenin se můžete podívat v tomhle článku.