Expedice Praha – Drahaňské údolí - uneseni

Expedice Praha – Drahaňské údolí

by - 7.4.21


První český lockdown pro nás byl minimálně v jedné věci o poznání příjemnější než ten o rok později. Stačilo dřepnout do auta, vyjet za Prahu, zaparkovat na kraji libovolnýho lesa a pak už jsme mohli vesele odhazovat roušky a klidně i další svršky. Výskyt dalších osob minimální. Letos s omezenim na okres Praha už to taková prdelka neni.

Ale tak pojali jsme to jako výzvu a pustili se do průzkumu pražský přírody. Za domem sice máme Prokopský údolí, to je ovšem během hezčích víkendových dní totálně nepoužitelný. Václavák hadr. Úkol tedy zněl jasně: najít v Praze místo, kde bude dýchatelno. Aspoň tu matku měst zase trochu víc poznáme. Musim přiznat, že o existenci Drahaňskýho údolí jsem do letošního března neměla vůbec ponětí. Vaše znalosti pražskýho místopisu jsou možná lepší, ale stejně s námi pojďte na expedici.


Na Velký pátek kolem druhý odpolední parkujeme auto v Čimicích a vyrážíme. Cesta by měla být lehká jak facka (tady popis a mapa výletu). Po žlutý a pak po modrý, 6 km dohromady, což je s dětmi ideální délka. Svačina sbalená, náhradní punčocháče v batohu (zima je). Stromovou alej, která vede z Čimic dolu do údolí, holky proběhnou stylem slalom a u studánky s poetickym názvem Prdlavá jsme poměrně rychle. I když název Prdlavá úplně neláká, pár lidí si tu čepuje vodu do flašek. Nejspíš to bude dobrý na střeva.

Okolí studánky vypadá jak pohádkový močál a za teplejších dní to bude parádní přírodní dětský hřiště. Bahýnko, potůčky, ostrůvky, stromy, po kterých se dá přelézat. Teď trochu trnu, aby tam někdo z nás nezahučel a nemuseli jsme slavnou expedici otočit.


Říká se, že když na něco hodně myslíte, tak se vám to splní. Takže když o kilometr dál staví na potoku David s holkama mostek, při testu stavby do potoka neomylně zahučí on. Řikám, že to teda otočíme zpět, ale on dělá hrdinu. Jako přiznám, že mě by se teda dalších x kilometrů v mokrý botě a ponožce moc jít nechtělo. Ale asi se už blížíme k půlce cesty, tak je to vlastně jedno.

Cesta ostatně není mokrá jenom pro nás. Případné budoucí expedice upozorňuju, že kočárkům ani kolům bych to tudy nedoporučovala. Mohu tedy odpřisáhnout, že člověk s dítětem v kočáru to prošel, dokázal to, skutečně jsme ho viděli, ale jelikož část cesty je velmi úzká pěšinka nad potokem, absolutně nechápu jak. Kolařům v této fázi nezbývalo nic jiného než to vzít korytem potoka a doufat, že nebudou muset dát nohy z pedálů.


Když najdeme příhodný místo na rozložení svačiny a občerstvení, trochu znervóznim z poblíž ležícího složenýho oblečení a cedule „Přijdu hned“. Trochu se obávám, že ten, kdo si tam odložil to oblečení opravdu přijde (a co teda bude mít na sobě?), ale naštěstí dřív dojíme a zmizíme. Potkáme ještě párek kačerů a už jsme u Vltavy. Pokocháme se výhledy a napojujeme se na modrou, která nás vede dál podél řeky. Míjíme bývalou Nobelovu dynamitku. No, věděli jste, že tu byla továrna na dynamit? Provoz tu zahájili v roce 1870 za osobního dohledu samotnýho Nobela. Teď už bohužel léta chátrá.

Někde tady David poukazuje, že už jdeme rozhodně víc než těch slibovaných 6 km a ještě rozhodněji se neblížíme zpět k autu. Řikám si, že přehání, že za chvíli už vyskotačíme na kopeček a budem tam. Psali přece, že to bude šest. Na kopeček skutečně vyskotačíme, dostaneme se do pěkný zahrádkářská osady a pak do Bohnic. Modrá nás zavede k léčebně a tam nás opustí. Šesti kilometrům jsme dávno, dávno zamávali, zbývá obejít celý areál léčebny a dostat se z Bohnic. Zajímalo by mě, kde jsme udělali chybu. Po žlutý a po modrý přece.

Chybu zjišťujeme až doma. Na modrou jsme se měli napojit PŘED tím, než jsme došli k Vltavě, ne až u Vltavy. Šli jsme opačnym směrem. Příště správně a snad se na těch šest dostanem. Tohle bylo skoro jednou tolik.

PS: Pokud se potřebujete vyvenčit s dětmi v Praze, zkuste ještě naučnou stezku Les Hlásek v Nebušicích. Tam jsme ani my nezabloudili.


Drahaňský údolí to je taky parádní chatová osada. Jak v Praze si tu rozhodně nepřijdete.








Tak tohle už je ta špatná modrá

Znáte to..na Velký pátek...otevírá se zem...poklady...tak tady byl podpapírák

Photobomb


Může se vám líbit

3 komentářů

  1. Díky za tip. To bychom mohli zkusit. V Prokopáku jsme byli v neděli a Václavák hadr. Už se těším až otevřou ZOO.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Oni tu loni otevřeli Pivovar Prokopák, což je na jednu stranu boží, na druhou to sem láká ještě víc lidí, takže my teď o víkendech musíme mizet pryč a Prokopák si nechávat na všední dny. Na druhou stranu máme ještě Chuchelský háj se zookoutkem, ale tam je zase o víkendu otevřený kiosek, takže je tam taky nacpáno.

      Smazat
    2. v pivovaru jsme taky byli - parek v rohliku do jedne ruky, zmrzka do druhe a jit se promořovat na louku. Příště radši to údolí, loni jsme byli ve Zlončické rokli, to je kousek dál po proudu v jiném okrese ;-)

      Smazat