Valašská kyselica, slezský bigos, chodský koláč – znáte tradiční českou kuchyni? / SOUTĚŽ
Jídlo a cestování
jedno jsou. Kdo čte tenhle blog už dýl, musí mu to být jasný. A kdo ne…no, jíst
se musí a byla by velká škoda cizí kraje neochutnat. A tím myslim i český
kraje. Ona je vlastně ta zahraniční kuchyně tak dostupná a domestikovaná, že
pravou exotikou se stává regionální jídlo. Nebo kdy jste naposledy jedli pravý
krkonošský kyselo? A jedli jste ho vůbec někdy?
Mám fakt radost, že
s rozmachem farmářských trhů a vší tý domácí kuchyně jako od babičky se na
stoly dostává čím dál víc českých regionálních jídel. Dalo by se říci, že se z nich
stává celkem trend. Bylo jen otázkou času, kdy jim někdo věnuje i kuchařku. Nebo
to možná je obráceně. Regionální kuchařka od Petry Pospěchové vyšla totiž už
v roce 2013, takže za těma trendy regionálníma jídlama stojí asi i ona. Já,
jelikož jdu těžce s dobou, jsem si tuhle kuchařku koupila letos. Pět let.
Takhle pružně já reaguju na knižní novinky.
A může za to vlastně
náhoda. K Vánocům jsem dostala od stejné autorky Outdoorovou kuchařku. Outdoorovej
nadšenec zrovna nejsem, na túry do hor nevyrážim a ešus jsem viděla naposled na
táborovym puťáku, ale tu kuchařku jsem přečetla od začátku do konce a za a) mě
dost bavila, za b) dostala jsem chuť do hor s ešusem vyrazit. Výhoda je, že
kromě receptů a různých praktických informací jsou zde i konkrétní tipy, kam se
vydat. Prostě je to i pro outdoorový dementy. Jako slušná inspirace na vaření mi
Outdoorová kuchařka posloužila při letošním pobytu na horský chatě (kuk článek o lyžích a mně) a navíc si podle ní dělám granolu k snídani.
Když jsem jednim
dechem přečetla Outdoorovou kuchařku, koukala jsem, co má autorka na svědomí
dál, a narazila na její starší Regionální kuchařku. Vzhledem k tomu, že mě
lidový umění, kultura a tradice fakt baví, je Regionální kuchařka knížka přesně
pro mě. Navíc čim jsem starší a v kuchyni zručnější, tim víc dokážu
docenit tradiční český recepty, který kolikrát vůbec nejsou tak složitý a
pracný, jak se mi kdysi zdálo. A Tonička, která je povětšinou živá ze vzduchu, českou
kuchyni miluje (a jídlo v zahraničí začíná být poněkud problém). Čas
naučit se něco (staro)novýho. Nehledě na to, že ač je pražská gastronomická
scéna pestrá, absolutně netušim, kde tu najít valašskou kyselicu.
A jaká ta Regionální
kuchařka vlastně je? V prvý řadě neni tolik povídací jako Outdoorová
kuchařka. Kuchařka je rozdělená do jednotlivých kapitol podle regionů. Každá kapitola
začíná krátkym povídánim o daný oblasti a pokračuje recepty. Dneska je supermarket
nebo aspoň Vietnamec všude, ale dřív, když jste bydleli v nehostinných
horách, měli jste na talíři něco úplně jinýho než lidi od jihočeských rybníků.
Výhoda je, že suroviny na většinu receptů jsou snadno dostupný, na čemž u mě
kuchařky často ztroskotávaj. Stejně jako za časů našich předků dostupnost
surovin definuje moji stravu. Dřív to teda záviselo na okolních polích, loukách
a lesích, dneska na nabídce okolních obchodů a supermarketů. Jo, jsem lenoch a
pro nějaký speciální věci se vyhrabu tak dvakrát do roka.
Kuchařka je docela
překvapivá, páč ty nedobře dostupný suroviny byste v český kuchyni
kolikrát úplně nečekali. Jako ok, že se na Vánoce kdysi v Praze jedli
šneci, je docela známá věc. Tahle tradice se navíc vrátila a šneky teď o
Vánocích nabízí plno restaurací. Slávky na víně bych ale na tradiční český
jídlo netipla. A hlavně je kuchařka dost užitečná, páč dřív se prostě
zužitkovalo všechno od A do Z. Králičí vnitřnosti kvůli receptům sice
vyhledávat nebudu, ale jiný „zbytkový“ recepty se mi hodily dost – uhlířina z uvařených
brambor nebo karbanátky z masa, co zbude po slepičim vývaru.
Nás doma zřejmě
čeká podzim s českou regionální kuchyní. Jsem docela nadšená a těšim se,
co dobrýho se ještě přiučim, Zvlášť když jsme se konečně naučila dělat pořádnou
svíčkovou. Možná překonám lenost a vrhnu se do nějakýho kynutýho těsta. Takovej
pražskej koláč jsem jako malá mívala hodně ráda. Jestli se do regionálního
podzimu chcete vrhnout taky, s koupí neváhejte, páč jelikož to už pár
pátků není žádná novinka, kuchařek v knihkupectvích tolik není. Jen teda
upozorňuju, že jestli jste kuchařský začátečníci, bude to chtít před pohodlnym
vařenim podle Regionální kuchařky nějakej ten trénink (i když třeba nějaký
polívky zvládnou i vařenim nepolíbení). Doporučuju začít s Janou Florentýnou Zatloukalovou, páč její recepty jsou fakt blbuvzdorný (vařim podle
nich taky).
PS: Pokud vás
lidový tradice a regionální jídla zajímaj, na konci Regionální kuchařky je i
seznam další literatury. A pro knížky se seznamem literatury já mám slabost.
SOUTĚŽ
A je tu soutěž!
Regionální kuchařka už je nedostatkový zboží, ale nakladatelství Smart Press
bylo tak hodný, že mi pro vás věnovalo Outdoorovou kuchařku od Petry
Pospěchové, kterou jsem v článku taky zmiňovala. Tyhle horský recepty se
hodí perfektně i na chatu s dětmi, když je do obchodu daleko. Nebo prostě
na jakýkoli cestování a život vůbec. On ten život s dětmi stejně kolikrát
vypadá jak expedice na severní pól.
Jestli chcete
vyhrát, napište mi do komentářů pod tenhle článek název vašeho tradičního
rodinnýho jídla. Prostě něco, co máte spojenýho s maminkou, tatínkem,
babičkou a třeba už to vaříte taky nebo byste se to chtěli naučit vařit. Pokud
přidáte recept, budu ráda a ostatní čtenáři určitě taky. Do komentáře, prosím,
uveďte i nějaký kontakt na sebe. Nejlépe mail, případně klidně odkaz na váš
facebook nebo instagram, jméno vašeho poštovního holuba, prostě něco. Reklamy
na mastičky proti plísnim na nohou vám posílat nehodlám, ale jestli vyhrajete,
potřebovala bych vám dát nějak vědět. Soutěžní komentáře můžete přidávat do 28.
10. 2018. Jméno výherce Outdoorový kuchařky se pak dozvíte na facebooku a taky
v příštím článku za 14 dní. Díky a těšim se na ty vaše rodinný poklady!
A pro inspiraci
házim naše rodinný stříbro, který bohužel David nesnáší (ale já ho miluju) –
květákový placičky. Recepty psát neumim, tak buďte milosrdní. Vemte jeden
květák, rozdělte ho na růžičky a dejte vařit do vody. Až bude uvařenej a
měkkej, slijte vodu, uvařenej květák hoďte do mísy a rozmačkejte šťouchadlem na
brambory nebo vidličkou. Pak přidejte dvě vejce a zasypte to polohrubou moukou.
Kolik nevim, vždycky to dělám do oka. Prostě aby to připomínalo těsto na bramboráky.
Osolte, klidně přidejte bylinky podle chuti a pak placičky smažte na oleji nebo
sádle. Prostě postup jak u bramboráků. Jako příloha jsou dobrý brambory nebo
bramborová kaše.
Moje první povedená svíčková neboli srnčí na smetaně |
Máma má divadlo. To jsem musela využít |
22 komentářů
Květákové placičky taky děláme a super.
OdpovědětVymazatVošouchy ,klasický bramborák s nakrájeným uzeným :)
Zapečené tousty- veka nebo toustový chleba ,nastrouháme eidam na hrubo s juniorem nebo lyonským salámem v poměru 1:1 ,přidáme pár vajec ,zmraženou kukuřici nebo kyselou okurku nakrájíme na jemno. Napatláme rovnoměrně na tousty a zapečeme do zlatova , podáváme s kečupem :) Lucka to nejí,ale já to miluju :D
Yes, konečně nějakej fanda květákovejch placiček i mimo naši rodinu :)
VymazatNa tousty bych se asi tvářila trochu nedůvěřivě, trochu prasárna. Ale možná by to mohlo být dobrý. Jsem na to dostala i chuť. :)
V Ostrově na Blatensku se narodila moje prababička Božena Daňková v roce 1915 a zemřela až když mi bylo 19, takže jsem měla tu čest jí dobře poznat a ochutnat mnoho z jejích pokladů. Největší nostalgií a koncentrátem jihočeské staré dobré kuchyně pro mě zůstávají ale její vdolky z plotny s povidly a domácím tvarohem.
OdpovědětVymazatJeště ten recept: 1 vejce, hladká mouka, voda kvásek, žádný tuk. Vypracovat klasické kynuté těsto, nechat vykynout, vyválet vodlečky a ty péct na sucho na plotně. Pak rozkrojit, namazat pov
OdpovědětVymazatidly, posypat tvrdým tvarohem a přidat lžičku kysanky. Lahoda! Lucka Švihovcová, Radomyšl
Děkuji moc za recept. To fakt musí být lahoda. Kdybych tak nebyla líná na to kynutý těsto. Mám teď nějaký nekynutý období :) Snad to zas přejde.
VymazatPřehazuji sem komentář z facebooku, ať je vše pohromadě:
OdpovědětVymazat"Jelikož jsem ničemnej s technikou a příspěvek pod článkem záhadně zmizel tak takhle: Babička Volyňská Češka mně naučila spoustu baječných receptů tak aspoň jeden: Kapustica, tři až čtyři brambory, polovinu Kapusty slaninu na kostičky (deset až patnáct deka ) do kastrolu dáme slaninu a vypečeme, přidáme brambory na kostičky a nakrájenou kapustu a podlijeme trochu vodou nebo vývarem. Zakryjeme pokličkou a podusime když jsou brambory měkké dochutíme solí česnekem a majorankou 😀 dobrou chuť 😀 Mirolav Kesner"
U nás vedly škubánky se špenátem. Klasické škubánkové těsto, jen na slano, udělat placičky a osmažit v oleji. K tomu špenát, za mě ideálně s česnekem a bez vajíčka.
OdpovědětVymazatJo, kdyby náhodou to soutěžení vyšlo, tak kachna.h@gamil.com :-)
VymazatTyjo, škubánky na slano by mě vůbec nenapadly, přitom by to mohlo být fakt dobrý. Já je mám zafixovanou jako tu hnusnou věc s mákem ze školní jídelny...
VymazatA hlavně musej bejt osmažený...pěkně na křupavou kůrčičku ;-)
VymazatJasný. Smažený vždycky chutná líp :)))
VymazatZa mě to je rajská s knedlíčkama od mamky, prostě dětství :)
OdpovědětVymazatcumanelka@gmail.com
Mňam. Rajskou taky miluju, ale u nás doma se moc nedělala a já furt hledám ten nejlepší recept.
VymazatTa kuchařka i květákové placičky vypadají super :-)
OdpovědětVymazatU nás se dědí recept na banánovou bábovku od tety z Kanady (hm, takže to sem vlastně možná regionálně úplně nepatří :-D). Nicméně je skvělá, výborná a hlavně strašně rychlá :-)
Dělám zásadně z dvojité dávky, z jedné je to škoda práce :-D
Přidávám recept v přesném znění, jak jsem dostala :-)
Základ jsou normální čtvrtlitrové hrnky.
2 vyzrálé banány (tzn. i nesnězené a flekaté) v talíři rozmělni vidličkou, posyp 1 lčičkou jedlé sody.
Do mísy dej: 3/4 hrnku cukru krupice, 1 a 1/2 hrnku polohrubé výběr. mouky, 1 lžička prdopeče, 1/2 hrnku mléka, 1/2 hrnku tuku (olej), 1 vejce
Rozmíchat, přidat banány. Event. ořechy, rozinky, kousky čokolády ap.
Formu vymazat, vysypat. Zvolna upéct.
Recept od tety z Kanady sem rozhodně patří a mně se parádně hodí. Díky za něj, ráda vyzkouším.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatMy vaříme paprikové lusky s rajskou. Určitě jedno z našich nejoblíbenějších jídel. Postup je asi kombinací různých receptů, co jsme vyhodnotili jako nejlepší. Takže: namele se vepřové a hovězí, přidá se sůl, pepř, cibulka osmahlá na trošce oleje, vajíčko a syrová rýže basmati. Smíchá se to, nacpe do paprik a dá péct na cca hodinu na 190. V kastrolu se osmahne cibule,přidá se pár lžic cukru a nechá se lehce zkaramelizovat, přidá se hafo rajčat (v létě ze zahrádky v zimě rači z konzervy), dva protlaky, bobkový list, pepř, nové koření, sůl a trochu skořice (příp. i perník na vaření) a pak se to vaří taky asi hodinu. Nakonec se přilije šťáva z vypečených paprik a rozmixuje se to nebo propasíruje. Podává se s knedlíkem. Dobrou chuť :)
OdpovědětVymazatSkvělý! Recept na pořádný papriky nemám a to je miluju.
VymazatU nás je to asi svíčková, kterou já obecně moc ráda nemám, protože ji nikdo neumí tak dobrou jako babička :) A od druhé babičky je to recept na bác, což je vlastně taková slaná bramborová buchta s mákem. Recept ale bohužel po ruce nemám, ale můžu po něm zapátrat, kdybys chtěla :)
OdpovědětVymazatJo a tu první knížku jsem si hned objednala, zní to skvěle! A jednu jsem přihodila i kamarádce k Vánocům, tak snad bude mít taky radost. Takže moc díky za tip :) A placičky si taky určitě udělám, hned jak paní u nás v zelenině bude mít krásný květáky :)
https://www.instagram.com/ema_objevuje_svet/ kdybych náhodou měla štěstí :)
Soutěžní komentář za pět minut dvanáct :) To jsem už ani nečekala a ještě z něja mám takovou radost :) To mě potěšilo, že jsem se ti s tou kuchařkou trefila do noty. A doufám, že se bude líbit i kamarádce. Myslim, že zrovna ten recept na bác v ní je, akorát teda ve slaný verzi se škvarkama snad. S mákem to slyšim poprvé :)
VymazatDneska konecne dorazila a vypada moc krasne, dekuju za doporuceni :)
VymazatBac s makem delala babicky maminka na Berounsku, tak mozna je to nejaka specialita mistni nebo babiccina :)
Emo, to jsem moc ráda. Rozhodně podle kuchařky můžu doporučit srnčí na smetaně nebo hovězí vývar. To bylo hodně povedený. A připomněla jsi mi, že jsem chtěla zkusit udělat báč podle toho receptu, co tam je :) Tak hezký vaření! a klidně se pochlub kuchařskými úspěchy. Budu ráda. Katka
Vymazat