I cesta může být cíl aneb cestování s dětmi autem
Je plno blogů, kde
najdete kupy zaručených rad a tipů na nejlepší stravu, oblečení, obutí, hry,
aktivity, výchovu, prostě na ten nejsprávnější rozvoj vašeho potomka. Tak tohle
není ten blog. Pokud jde o mateřský dovednosti jsem stejnej amatér jako vy. Pravděpodobně
ještě větší. Ale pokud jde o cestování s dětmi autem, k tomu asi mám
co říct. V létě jsme s dětmi autem ujeli nějakých 5000 kilometrů,
což je hodně času v těsnym prostoru (o našem road tripu si začněte číst tady).
A kupodivu jsme za celou tu dobu ani jednou nevytáhli tablet.
Musim přiznat, že
mám štěstí na děti. S Toničkou se tak od jejích dvou let (teď jí jsou
skoro tři a půl) cestuje vcelku v pohodě. Stázka cestovala v pohodě
tak do roka, pak to začalo skřípat (teď jí je přes rok a půl) a přece jen tak
šílenou trasu jsme předtím nikdy nejeli (největší voser v tomto ohledu
byla asi cesta do Užhorodu, hlavně ty hranice – kuk článek). Takže jsem před
plánovanym road tripem po USA trochu pokukovala po těch internetech a hledala
nějaký zaručený rady, jak tu cestu s dětmi přežít. Nebo spíš jak si ji i
užít, aby to nebylo nějaký šílený martyrium. Protože jinak by bylo lepší vzít
to letecky do Ostravy a jít na 14 dní rodinně fárat do dolu. Dost bychom tim i
ušetřili.
Inu, koukala jsem
po těch internetech a nějaký tipy ohledně cestování s dětmi autem našla,
ale pro naše použití to drhlo. Ale jak se říká, nouze naučila Dalibora housti a
já nakonec zvládla akční jízdní plán i bez těch internetů. A hodim vám na
monitory pár tipů, ať si nemusíte lámat hlavy.
Někdy nejí nic a jindy sežerou skoro všechny zásoby na desetihodinový let ještě na letišti... |
Jídlo vždycky zabere, nebo?
Nejskloňovanější a
snad nejčastější cestovní rada. Je fakt, že děti bývaj schopný sníst na
posezení balení kukuřičných křupek, pak si daj pytlík gumových medvídků a ještě
budou vděčný za nášup. S takovýma exemplářema asi můžete jet až na konec
světa a budete v pohodě. Bohužel já holky na jídlo moc neutáhnu. Možná
čokoláda by šla, ale to je zrovna něco, co malym dětem do ruky v autě nikdo
příčetnej dávat nechce.
Potřebujete baviče
Pokud vás čeká
dlouhá cesta autem, potřebujete vlastního klauna. Řidič logicky řídí, takže ten
toho moc nenaklaunuje a Černý Petr leží na sedadle spolujezdce. Ano, bude to na
vás. Takovej stand up comedy maraton vsedě a pro malý publikum.
Samozřejmě existuje varianta, že se vám podaří najmout si profesionálního
klauna, nacpete ho mezi děti na zadní sedadlo a on bude osm hodin nepřetržitě
sypat z rukávu králiky, ale pravděpodobnost, že se tak stane, se blíží
nule.
Krávy, krávy, jak si vlastně povídáte... |
Povídejte si
Pokud to vaše děti
umí, samozřejmě. S Toničkou už to je dobrý, můžeme probírat, co jsme
zažili, co bylo nejhezčí, co největší sranda, a zároveň jí vyprávět, kam jedeme
a co uvidíme. A cesta hezky plyne a máme plno času být spolu. Na Stázky
mentální kapacity tohle ještě neni. Nebo jako klidně jí to řikám, ale hlubší
rozbor z toho nekouká. Ale zase si můžeme povídat, jak dělá kráva, jak
pes, kde je ruka a kde ucho. Nějakej čas to taky zabere, i když pro mě ne až
tak zábavnej. A jelikož jsem se v Americe zvládla během našeho road tripu
narvat mezi zadní sedačky, četla jsem taky knížky (přesněji jednu, Kvaka a Žbluňka furt dokola).
Vodní omalovánky Melissa and Doug, nejlepší věc do auta |
Zábava do auta
Dokud jsou děti
malý, je to s těma hrama a zábavou do auta složitý. My na cestách využili
Povídačky na cesty od Albi, hru Dobble Zoo a vodní omalovánky Melissa and Doug.
Cíleně jsem kupovala jen hru od Albi, k těm dalším věcem jsme přišli spíš
jak slepý k houslím.
Povídačky na cesty od Albi – Toničku tahle hra bavila, mě už míň. Možná s většíma dětma to
bude větší zábava, ale tohle je přesně typ hry, co teoreticky vypadá super a
prakticky nefunguje dle mých představ. Části, který mi přišly zábavný, Tonička
totálně zakopala do outu. Bavilo jí odpovídat na otázky typu: „Kdo na obrázku
má na hlavě kšiltovku? Jakou má kšiltovka barvu?“ A to teda nebavilo mě.
Dobble Zoo – Naopak
jsem plně docenila genialitu hry Dobble, kde trénujete postřeh a hledáte dva
stejný obrázky na kartičkách. V tomhle případě obrázky zvířátek. Tuhle hru
můžou hrát mezi sebou dospělí a stejně tak ji můžete hrát s tříletym
dítětem, a když nebudete dávat bacha, klidně vás porazí. V autě si sice
plnou verzi úplně nezahrajete, ale Tonička prostě hledala stejný zvířata na
kartičkách, co jsem jí podávala. A Stázka prostě jen hledala zvířata. A taky
jsme dost řešily, jak který zvíře dělá.
Vodní omalovánky Melissa and Doug – Nejgeniálnější věc. Kdo to vymyslel, by měl dostat
Nobelovku. Štěteček naplníte vodou a po vymalování (namočení) se objeví obrázek
ukrytý na papíře. Když papír uschne, obrázek zase zmizí. Pokud dětem nespadne
štěteček, ani nepotřebují vaši asistenci a navíc nic nezaprasí. Rozhodně věc,
která se do auta vyplatí.
Někdy ty zastávky nejsou úplně to vončo |
Časté zastávky a jiná nepohodlí
Asi takhle, ta
hodinka jde většinou v pohodě. Pak už je to horší. Pokud vás čeká dlouhá
cesta autem s dětmi, počítejte, že to bude trvat dýl jak normálně, protože
prostě budete víc stavět. Víc jak nějakých osm hodin čistý cesty jsme nikdy
neplánovali, protože jinak by to bylo úmorný. Takhle jsme v klidu vstali,
nasnídali se a dvě, tři hodinky před obědem jeli. Po obědě holky povětšinou
vytuhly, takže byla trocha klidu před odpolední bavicí smrští a do dalšího cíle
jsme dojely kolem večeře. Plus jsme se dlouhý přejezdy snažili prokládat
nějakýma zajímavýma zastávkama na odpočinek (který ne vždy úplně vyšly jako tehdá v Kansasu, že). Jo, a samozřejmě počítejte s tim, že často vše
nejde podle super naplánovanýho plánu. Párkrát děti usnuly v autě už před
obědem a nám další dvě hodiny kručelo v břiše, protože jsme je nechtěli
vzbudit.
Spievanie mám zo všetkého najradšej
A samozřejmě - a tohle platí i pro dospělý - na dlouhý cesty autem je důležitý mít dobrý playlist. Ten se teď omezil dost na dětský songy a o to víc je ten výběr důležitej. Protože po stopadesátý šmoulí diskošou nebo Baby Sharkovi to budete chtít tak akorát napálit do sloupu. Za mě tipy na příčetný dětský alba jsou: soundtrack k filmu Ať žijí duchové, Písničky z večerníčků a 100 nejznámějších dětských písniček (aneb nikdy jsem nečekala, že budu poslouchat Ivetu Bartošovou, ale ty dětský písničky jí šly hezky).Mně se chce blinkat!
Věta, kterou v autě slyšet nechcete. I když lepší ji slyšet a mít aspoň malou možnost nějaký reakce. Pro případy nejhorší s sebou v autě vozíme plastovou misku na blinkání, ale podobným situacím se samozřejmě snažíme předcházet například nekoukáním do tabletu. Taky meloun před cestou se nám úplně neosvědčil. Dobré tipy, jak předcházet kinetóze, najdete na webu lékárny Benu. Také tu najdete odkazy na jednotlivý léky. Letitym a spolehlivym hitem je samozřejmě Kinedryl, případně zkuste zázvorový lízátka, jestli to chcete přírodnějc. Pokud máte dítě mladší dvou let, dejte na homeopatika. Nebo se snažte jet, když dítě spí. V tomhle věku se to ještě dá.Takže cestování zdar! A jestli tý autozábavy nemáte dost, další dobrý tipy najdete třeba v článku na blogu Objevíme svět.
Tonička naše auto doslova miluje |
Řidič, ten tvrdej chleba má |
Začátek americkýho road tripu - na cestě na letiště do Budapešti |
A konec. Pak nás čekala ještě cesta z Budapešti do Prahy |
6 comments