Proč to jako píšu?
Uteklo to, ale už
je to tak. Blog píšu už tři roky a za ty tři roky jsem se kolikrát sama sebe
ptala, proč to jako vlastně dělám. Stojí to totiž mraky času a energie. Focení,
psaní, přemýšlení, vymýšlení, snaha o nějakou propagaci. Jako jo, fakt to není
sranda. I když článek píšu rychle, stejně mi minimálně hodinu dvě čistýho času
trvá ho napsat. Další hodinka na fotky, další na vložení na web a dodání
veškerých odkazů…
Otázka proč se
prostě nabízí. Ale není jednoduchý na ni odpovědět. Začala jsem vlastně trochu
náhodou. Když se narodila Tonička, dostala jsem nabídku, abych jela do
Frankfurtu na jednu výstavu a napsala o ní článek. A mě došlo, že tohle mě
vlastně hrozně baví. Cestovat za kulturou a psát o tom. A že už jsem byla na
mnoha místech, o kterých bych mohla napsat. Že třeba opevněný kostely v Rumunsku tu skoro nikdo nezná a česky toho o nich moc napsáno není. Nebo
o dáckých pevnostech. A že by se lidi mohli inspirovat a místo Paříže jet
příště do Skopje.
UNESCO památky jsem
začala sbírat už dřív. Nebo ne nějak programově, ale když jsem sestavovala
itinerář naší první cesty s Davidem, ukázaly se tyhle památky jako dost
dobrej nápad. A pak když už jsme někam jeli, koukala jsem, kde co je, a
upravovala cesty a trasy. A čim víc jsem jich viděla, tim víc jsem jich vidět
chtěla.
Začala jsem teda
psát blog. Prvně jsem teda několik měsíců přemýšlela o názvu, jak do toho
nacpat to UNESCO, cestování, krásu a tak, až jsem to nakonec vymyslela. Začala
jsem psát, protože jsem si na mateřský potřebovala nějak zaměstnat hlavu a
věnovat se tématům pro dospělý. Mít vlastní koníček, kterym se můžu bavit, když
jdou děti spát. Trénovat si psaní. Dělat vlastně takový rodinný fotoalbum. Jak
jsem pak poznala, jak to v blogování chodí, samozřejmě jsem i doufala, že
by mi blog občas mohl něco přivydělat. Což by asi mohl a něco i přivydělal, ale
aby to za něco stálo, musela bych z toho dělat trochu teleshopping a to
nechci. Ale píšu ráda a občas píšu i pro jiný. Třeba mě najdete tady, tady nebo
tady a dokonce jsem se loni objevila ve Vlastě. Kdybyste chtěli něco napsat,
dejte vědět a domluvíme se.
Tenhle článek jsem
ale chtěla napsat kvůli něčemu jinýmu. Kvůli věcem, který mi blogování přináší
a se kterýma jsem vůbec nepočítala. Třeba lidi. Díky blogu jsem poznala plno
jiných blogerů, který ráda čtu, se kterýma si ráda píšu a který jsem měla tu
čest poznat osobně. Nebo jsou tu lidi, který znám už dlouho, ale nevídáme se a
díky blogu mi zase aspoň na chvíli prolítli životem. Nebo jsme prostě
v kontaktu, ve kterym bychom nebyli, kdyby nebylo blogu. Takže jo, ono to
blogování vlastně sbližuje. A inspiruje. I když prapůvodní idea byla inspirovat
vás – čtenáře, vrací se mi to mírou víc než vrchovatou. Už mám takových tipů, kam
jet/jít/kde se najíst, že to stejně do konce života neobejdu. Díky vám za ně a
přidávejte další! Vůbec jsem vděčná za jakýkoli koment či zpětnou vazbu.
Ale nejvíc mě
stejně v souvislosti s blogem dojalo, když jsem dostala
k narozeninám poukázku na přenocování ve Winternitzově vile. Kdysi jsem to
tu dávala do vánočních tipů a jelikož mě moji blízcí čtou, správně usoudili, že
to pro mě bude fakt krásnej dárek. Blogy totiž taky plní přání. Zvlášť když
vaši blízcí umí číst mezi řádky. Díky za to a vzhůru do další tříletky.
PS: A taky díky za ten
Ještěd k Vánocům, mami!
PPS: Jelikož už
opravdu opravdu a doopravdy musim napsat dizertaci, v psaní blogu musim
trochu polevit, což mě mrzí, protože mě to psaní baví a námětů na články mám celý
oceány, ale s tou dizertací už je to trapný. Ale minimálně jednou za 14
dní článek bude.
 |
| Na jednu noc jen pro nás |
 |
| Vínečko na terase |
 |
| A vzhůru na další tříletku |
8 komentářů
Čtu rád co píšeš a co Petr sdílí. Je to vždy zajímavé, poutavé a nikdy se nenudím. Těším se na další památky od tebe. Mirek Hořínek
OdpovědětVymazatMirku, hrozně moc děkuji za milý komentář. Památek a krásných míst bude ještě dost a dost. On mě ten blog i tak nějak nakopává pořád někam cestovat a vidět nějaký nový místa. Katka
VymazatPamátek UNESCO je víc než dost, jenom je škoda, že jsou propagované jenom některé :) Je určitě dobře, že píšeš i o těch méně známých
OdpovědětVymazatZápisky třicítky
Jojo, přesně! Někde je nesmyslně nacpáno a pak jsou poklady, o kterých nikdo neví. Vždycky mám radost, když blog pomůže někomu objevit nějaký nový místa :)
VymazatDneska jsem narazila na Tvůj blog (snad nevadí tykání :-)) a je hrozně zajímavý. Ráda cestuju a tipy o navštívených destinacích a památkách se hodí.
OdpovědětVymazatVlastně jsem na Tebe přišla přes ten článek, protože si dost často kladu stejnou otázku ... Proč vlastně bloguju? A máme to podobně :-)
Kalamita life
Tykání určitě nevadí a díky za pochvalu. Tak doufám, že na blogu najdeš nějakou tu inspiraci na cesty. Klidně napiš, kdybys měla k nějakému místu ještě dotazy nebo tak :) Katka
VymazatParáda, přidávám si na lištu oblíbených. Protože Památky mě baví a není nikdo dost blogů o nich. :-)
OdpovědětVymazatwww.pamatkymebavi.cz
Díky moc. To mám radost. Já k tobě na blog občas zavítám, protože přesně - blogů o památkách není nikdy dost :)
Vymazat