Grand Canyon, nejkrásnější díra světa

by uneseni - 10.4.19

Když se tak ohlédnu za našimi výlety za oceán, musim říct, že jsme byli na fakt divných místech (třeba Nebraska). Ale zase, kde si v dnešní globalizovaný době můžete připadat jak opravdickej objevitel než v takovejch dírách, kam noha turistova nezavítá. Grand Canyon zrovna tenhle případ není, ale i tak jsme tuhle cestu nejeli po zrovna tradiční ose.

Spojený státy americký nabízí plno přírodních krás a mnoho lidí míří právě do národních parků, kde tyhle krásy najdete. K tomu přihodí Los Angeles, San Francisco nebo Las Vegas a je z toho parádní výlet. Právě Vegas kromě hazardu nabízí i dobrou startovní pozici pro okruh po národních parcích jako Death Valley, Yosemite, Sequoia, Joshua Tree a Grand Canyon. Na svý cestě jsme se Vegas taky nevyhnuli (článek o Las Vegas najdete tady a o nehazardnim trávení času ve Vegas a okolí tady) a ať to mám v jednom článku pěkně pohromadě, hodim sem itinerář naší tehdejší cesty, která už se udála v dubnu 2014. Jo, je to pět let, je to děs.

Pět let. Je to špatný. Ale s tim šálem ze Srí Lanky a batohem cestujem furt, takže je vlastně vše při starym.

Na týhle cestě jsme tehdy strávili 18 dní a Grand Canyon byl zhruba někde v půlce. Náš itinerář tehdy byl: Houston – Dallas (článek 1, článek 2) – Taos – Denver – Mesa Verde (článek 1, článek 2) – Chaco Culture National Park – Antelope Canyon (článek) – Las Vegas – Grand Canyon – Taliesin West Franka Lloyda Wrighta na předměstí Phoenixu (článek) – Tombstone – Carlsbadské jeskyně (článek) – San Antonio – Houston. Byla to dlouhá cesta a koukám, že tu mám ještě poměrně dost materiálu na psaní.

Ale zpět ke Kaňonu. Když jsem tak po cestě četla našeho průvodce a viděla, co všechno se dá v národním parku Grand Canyon dělat, bylo mi poměrně líto, že tam jedeme jen na den. A taky mě dost lákalo v parku přespat, ale myslim, že ty ceny mě zase rychle odlákaly. Ony všechny tyhle americký národní parky mají hodně co nabídnout. Počítejte s tím, že tam pohodlně můžete strávit týden. Když sem přijedete a zaplatíte vstup, dostanete noviny a letáčky s akcemi, které se v parku konají. Jsou to třeba různé túry s rangerem, který vám poví o historii, rostlinách, geologii. Prostě všem možnym. Pak samozřejmě parky nabízí množství značených tras, na které se můžete vydat pěšky.

V případě Grand Canyonu se nabízí ho přejít nebo se aspoň podívat dolu k řece Colorado. Upozorňuju a moc dobře si přes ta léta pamatuju, že jsem byla upozorněna, že jen dolu k řece to je dost náročný a rozhodně to není na jednodenní výlet. A že při přechodu Canyonu už nejeden člověk zařval, páč prostě nedostatek vody, proviantu, přecenění sil. Přece jen Grand Canyon je dlouhý 446 km, široký 29 km a 1,6 km hluboký. Navštívit ho můžete ze dvou stran – South Rim a North Rim. South Rim je přístupnější, je tam lepší počasí, je otevřen celoročně a taky tam je víc lidí než na odlehlejšim North Rim, kde je větší zima a kvůli počasí je otevřen jen od května do října. Zajímavostí je, že i když tyhle dva vstupy do Grand Canyonu jsou od sebe vzdušnou čarou vzdálený nějakých 16 km, autem vás to bude stát 356 km.

South Rim je sice navštěvovanější a v létě tam bude asi lidu dost, ale my tu byli v dubnu a žádný davy se nekonaly. A řekla bych, že duben bude jeden z ideálních měsíců kdy Grand Canyon navštívit – počasí hezký, ale lidu ještě není moc. Stejně tak upozorňuju, že pokud byste plánovali návštěvu v sezoně a chtěli v parku přespat třeba v hotelu (a ono i na tábořišti) řešte vše s dodatečnym a co největšim předstihem (oficiální stránky zde). Zájemců je mnoho a kdo pozdě chodí…

Americký národní parky mají velmi dobře propracovanou infrastrukturu. Stejný je to i v případě Grand Canyonu, který se autem projet celý nedá, ale kdykoli můžete bezplatně naskočit na autobus. Ten se samozřejmě nevydává dolu, ale jezdí pouze po okraji. A vlastně takhle jsme se tu na cestu vydali my. Jelikož jsme neměli dost času abychom prošli celou zpřístupněnou cestu po kraji kaňonu, část jsme projeli autobusem a část jsme šli pěšky. Rozhodně to doporučuju. Grand Canyon je sice obrovská díra v zemi, ale ty pohledy jsou prostě úžasný. Díra, na kterou bych se vydržela koukat celý den. I dva. A když takhle v dáli vidíte tu maličkou řeku Colorado, nechápete, jak se jí mohlo povést vytvořit něco tak šílené monumentálního a fascinujícího. A když si ještě představíte, jak úžasný to musí být tam dole. No, stejně mám takový tajný přání jednou ten Grand Canyon přejít, protože to musí být fakt zážitek.