architekturacestování s dítětemErich Mendelsohnkrajinná zahradanejkrásnější výhledNěmeckoparkUnescozahradazámek
Podivuhodný svět jednoho města (Postupim)
Všichni jsou už
v Berlíně, jenom my jsme jeli do Postupimi. V mojí sociální bublině
je Berlín velmi populární město, protože všechny ty hipsterský kavárny,
bistříčka, galerie, street art a já nevim co ještě. V Berlíně byl skoro
každý, v Postupimi málokdo. A jestli někdo náhodou v Postupimi byl,
jen si tam odskočil od berlínských kafíček. Jenže přátelé a kamarádi, tohle je
největší chyba vašeho cestovatelskýho života, protože Postupim je bomba. Měli
jsme nějaký dva dny a chceme víc!
Město je dost unikátní
v tom, že tu najdete skoro celý svět a ještě něco navíc. Je tu ruská čtvrť,
holandská čtvrť, česká čtvrť, čínský pavilon, antické ruiny, římský lázně, mešita,
expresionistická Einsteinova věž, univerzita, přírodovědecký park, filmový
studia a most špionů k tomu. Pokud poběžíte, můžete zvládnout hotovou
cestu kolem světa za 80 minut a to jsem nevyjmenovala zdaleka všechno. Jak a
proč se to všechno do města velkýho zhruba jako Plzeň dostalo?
Braniborská brána - i kus Berlína tu máte! |
Důvodů a příběhů je mnoho.
Jedním jsou třeba emigranti. Protestanti neměli po třicetiletý válce zrovna na
růžích ustláno a Postupim zase třicetiletá válka obrala o značnou část
obyvatelstva. Někdo si dal dohromady dva a dva a zaručil protestantům svobodu vyznání,
možnost volně se usazovat a získávat půdu, díky čemuž se po ediktu postupimskym (1685) stalo město centrem evropský imigrace a nový obyvatelé dost přispěli
k jeho rozkvětu. Později už se sem atraktivní a šikovní pracovníci ze
zahraničí přímo zvali a aby se takovým Holanďanům v Postupimi líbilo,
nechal jim král vybudovat celou čtvrť. To jsou firemní benefity, co? A podobně
to je i s ruskou vesnicí.
Ale tady jen bezobrázkově
teoretizuju. Ačkoliv jsem se zvlášť do tý ruský vesnice a holandský čtvrti
chtěla podívat, čas byl neúprosný. Do Postupimi jsme přijeli ve středu
odpoledne a zvládli jsme už jen procházku kolem univerzity a Neue Palais.
Tonička to teda vzala na kole, což je mimochodem užitečný zmínit – kola ideálně
s sebou. Rozhodně toho zvládnete z města a parku vidět mnohem víc,
když se nebudete muset přesouvat po svých. Pro představu – nachodili jsme za
den přes 17 kilometrů a v podstatě jsme jen procházeli park, do samotného
centra města jsme se dostali naprosto minimálně. Do některých částí parku
Sanssouci sice kola nemůžou vůbec, ale stojanů je všude dost a skrze celý park
se na kole dostat dá. Ona Postupim je celá hodně kolová.
Druhý den nás čekal
hlavní bod programu, který doporučuji všema dvaceti. Park Sanssouci. Právě tady
najdete všechny ty římský ruiny a čínský pavilonky, prostě milion chrámků,
soch, altánků, stavbiček a samozřejmě zámků. Berte to prostě jako takový
zábavní park 18. a 19. století. V dobách omezených cestovatelských
možností (jako eurovíkendy tehdy zrovna nefrčely) si ti movití prostě stavěli svět
na svých zahradách. Do Číny to pak bylo coby kamenem dohodil a zrovna Čína
tehdy dost frčela. Říká se, že ve druhý polovině 18. století byl čínský kabinet
k vidění v každém německém zámku. Ale nejde jen o Čínu. Populární
samozřejmě byla i Itálie, různý starořímský ruiny, lázně nebo egyptský či
perský styly.
Takovou skromnější
obdobou je u nás Lednice, zámek a park Sanssouci se ale chtěly měřit hlavně
s Versailles. Park ve Versailles je sice opulentnější, ale Sanssouci jsem
si užila mnohem, mnohem víc. Všechny ty sochy a stavbičky ani nejsou na mapě,
takže se procházíte parkem a přijdete si trochu jako objevitel, užíváte si
nečekaný průhledy, obdivujete všechny ty kytičky a trávníčky a říkáte si, že to
musí stát totální raketu to všechno udržovat.
V samotnym zámku
Sanssouci jsme byli taky. Z toho jsem zas až tak vedle nebyla, ale to bylo
daný asi příliš velkym očekávánim. Park a jeho stavby pro mě byly prostě NĚCO! Určitě
se vyplatí koupit kombinovanou vstupenku, v rámci který se budete moct
podívat jak do samotnýho zámku Sanssouci, tak i do dalších objektů, které jsou
běžně přístupný (některý stavby jsou přístupný teda jen výjimečně). Třeba právě
do Čínskýho pavilonu nebo do větrnýho mlýna. Jako fakt dodnes funkčního větrnýho mlýna, kde
pořád melou mouku. Dole v obchodě si ji můžete i koupit. Určitě při procházce
parkem nevynechejte Neues Palais a Oranžerii. Ten Neues Palais mě hodně mrzí,
že jsme nestihli jít dovnitř, protože zvenku se mi líbí víc jak zámek Sanssouci.
V pátek už nás
čekala cesta domů, ale ještě jsme potřebovali stihnout vidět Einsteinovu věž.
Jeden z důvodů, proč jsem do té Postupimi chtěla. Expresionismus je
umělecký směr, který se uplatnil hlavně v malířství a sochařství,
v architektuře jde o výjimku a jedna taková výjimka architekta Ericha Mendelsohna
stojí v Postupimi v přírodovědeckém parku Alberta Einsteina. Ta
stavba i celý park kolem ní, ve kterym se pořád odhalují odpovědi na základní
otázky života, vesmíru a tak vůbec, stojí za další vyprávění i za vidění, ale myslim,
že už toho bylo dost a zájemce jen odkážu na tento článek. V každym
případě je fascinující, že Einsteinova věž dnes, skoro sto let po svým
dokončení, působí absolutně futuristicky. Jak nějakej mimozemskej organismus.
PS: Jestli šetříte, jděte
na oběd do Ristorante Contadino kousek od Brandenburský brány. Gastroorgasmus
to nebude, ale pizza za tři eura padesát. Naše děti doporučují!
Einsteinova věž, naprosto boží věc |
Neues Palais leží kousek od univerzitního kampusu |
Belvedere auf dem Klausberg |
Pěkná stavba, ale přístupná je jen výjimečně |
Ty výhledy a průhledy! |
Dračí domek - v tom je i restaurace i kavárna |
Oranžerie |
Vypadá to jak totální Itálie |
Uvnitř na prohlídce jsme s dětmi nebyli, ale na střechu jsme vylezli |
Čínský pavilon v pozadí |
Detail pavilonu |
A tady je v celý kráse! |
A ještě zevnitř |
A taky s ovcema |
A zase na skok do Itálie |
Friedenskirche |
Pohled od zámku Sanssouci |
Zámek Sanssouci a větrný mlýn v pozadí |
Na prohlídce zámku Sanssouci - Tonička si to povídání audioguidu v angličtině poslechla poctivě celý |
Uvnitř mlýna - hrozně zajímavý vidět, jak to vlastně funguje |
Když nevíš kam, zeptej se mapy |
A jedna mešita, co vůbec neni mešita, ale maskováníčko pro parní stroj, který pumpoval vodu do fontán v zámeckym parku |
A římský lázně |
Charlottenhof |
3 comments