Jak cestovat v době přeturistované
Koncem tohohle léta v mojí sociální bublině velmi
zřetelně vyplavala na povrch jedna věc – je přeturistováno. Už nešlo jen o pár článků
v novinách nebo osamělé povzdechy opravdových cestovatelů. Prostě i od lidí, který bych označila jako
instagramovej mainstream znělo: „hrůza, bylo tam lidí jak sraček.“
Čísla jsou neúprosný a nemusíme si tu s nima mlátit
o hlavu. Letenky jsou levný, víc lidí na to má a mnohem víc lidí cestuje.
Přiznejme si to, jsem jedna z nich. Dneska vás to letadlem z Prahy do
Londýna vyjde levnějc jak vlakem do Ostravy. Což je naprosto postavený na
hlavu. Když po mě Český dráhy v létě chtěli za cestu osobákem Znojmo –
Vídeň přes 600 korun, fakt jsem si říkala, jestli si ze mě dělaj prdel, nebo
co. Jako ráda zvolim ekologickej způsob dopravy, ale nenechám se u toho okrást.
 |
| Takový normální den v Krumlově |
Levný letenky znamenaj i kratší pobyty. Městem
proběhne stádo pakoňů stylem: „Přišel, viděl, vyfotil.“ či „Po nás potopa.“ a
je poměrně jasný, že obyvatele tohle začíná poněkud točit. Trochu jak kdyby vám
bytem několikrát denně proběhlo dvacet lidí, pohodili obaly od svačin a zase
zmizeli. Někde už je toho fakt moc, takže se mluví o regulaci turismu, což jiní
vidí jako totalitní praktiky, protože „kdo nám má co nařizovat kam jezdit.“
Přitom mi přijde, že i v tomhle dnešním
přeturistovanym světě se dá cestovat v klidu, míru a bez davů. Fakt. Turisty
a rodiče s dětma ve větší koncentraci poměrně nesnášim a myslim, že
masovkám se nám až na drobný přešlapy daří úspěšně vyhejbat. A hlavně si
myslim, že kdyby se následujícími radami řídilo víc lidí, běhalo by po planetě
Zemi mnohem víc veselých poníků s duhovou hřívou. Zkrátka a dobře, žilo by
se všem líp. Nebo vás to pobíhání s foťákem po přeplněných místech jako
baví?
 |
| Chrám svatýho Marka - nikdy jsem nebyla uvnitř, protože #dyckyfronta |
Jeďte mimo sezonu
Jsou místa, který vidět chcete a lidí tam bude
dost vždycky. Liduprázdnou Paříž nebo New York můžete zažít asi jen
v době, kdy tam nebude úplně dobrý pobývat. I já, pokud chci nasbírat
všechny památky UNESCO, se musím někdy vydat do jámy lvové. Takže je třeba
udělat to chytře. Do toho New Yorku pojedeme začátkem března během jarních
prázdnin. Jako jo, bude tam zima, ale to nám v Přírodovědnym muzeu někde
uprostřed koster dinosaurů vadit nebude.
Naprosto skvělý bylo na přelomu listopadu/prosince
i Portugalsko, kdy jsme si užili slunný dny na pláži, předvánoční výzdobu a až
na jednu výjimku (však řikám, že někdy se to nepovede) jsme se nikde nemačkali.
Dokonce ani v lisabonskym oceanáriu, kde se jinak prý stojí poměrně velký
fronty. Velká pecka taky byla, když jsme v lednu zavítali na německý hrad
Wartburg (jinak velmi populární turistický cíl – něco jako Karlštejn) a byli
jsme na prohlídce tři. Já, David a průvodce. Měli jsme to anglicky i bez
příplatku a dozvěděli se toho opravdu hodně. Chápu, že pokud máte děti školou
povinné nebo pracujete jako učitelé, je to s tim mimosezónnim cestovánim
těžší, ale jak jsem psala v předchozím odstavci – místo do českých hor,
který budou o jarňákách plný, můžete třeba do toho New Yorku. Nebo do
Slovinska, kterýmu bych se o velkých prázdninách vyhla obloukem.
 |
| Hrad Wartburg - víc jak lidí tam bylo holubů |
Jděte mimo hlavní proud
Ale i když v sezoně pojedete, nic není
ztracený. Hodně lidí cestuje velmi povrchně. Prostě oběhnou pár top památek, co
najdou v každym průvodci, a dál je nic nezajímá. Takže i když to
v Benátkách na Ponte di Rialto a náměstí Svatýho Marka bude boj o holej
život, stačí přejet lagunu a je možný, že tam třeba nikoho nepotkáte. Stejně
tak se můžete vyprdnout na Veronu (a hlavně na ten Juliin balkon) a místo toho
se podívat třeba do Mantovy. V Českym Krumlově stačí zase zaplout do
nádhernýho kláštera a máte o poznání jinej zážitek.
A rozhodně to neznamená, že by tahle místa byla
nějak blbější. Naopak. Jsou krásný, akorát tu prostě tolik nezapracoval
turistickej marketing. Jako dobrá inspirace vám může posloužit mapa na mym
blogu a mapa, co má na stránkách UNESCO, taky není k zahození. Najdete tam
plno krásných míst, o kterých zatím moc lidí neví (třeba italská Brescia nebo
polské kostely Míru).
 |
| Photoshop k mazání lidiček netřeba (polské kostely Míru) |
Zůstaňte dýl
Řada míst, která trpí pod tíhou overturismu
(neboli přeturistování), je přes den sice nacpaná k prasknutí, ale večer
v nich chcíp pes. To je třeba problém italských Benátek nebo Českýho Krumlova. Ubytování v Benátkách je drahý, takže lidi většinou přijíždí
pouze na den. Tady jsem vinna taky. Za svůj život jsem tu byla čtyřikrát, ale
nikdy jsem nepřespala. Omlouvám se Benátky, někdy svůj dluh splatim. Krumlov to
jsou plný autobusy, který se tu dopoledne vysypou a večer zase zmizí. A co jsem
tak slyšela, to stejný platí i pro rakouský Hallstatt. Takže zůstaňte přes noc
a až většina turistů vypadne, budete mít ulice sami pro sebe.
 |
| Svatý Marek obsypaný turisty a takhle na ostrůvku přes lagunu nikde nikdo (a v klášteře tu maj Tintorettovu Poslední věčeři) |
Koukněte na Instagram…
…abyste věděli kam nejezdit. Když vidím xtou
fotku, na který je zachycen osamělý poutník u panensky čistýho a nedotčenýho
Lago di Braies, není tak těžký dát si dohromady dva a dva. Ten poutník tam
nebude jeden, ani dva a do osamělosti to celý bude mít hodně daleko. Bude tam
dav lidí honících se za krásnym záběrem osamělýho poutníka v panensky
čistý přírodě. Ty lidi se u toho budou třeba i převlíkat, aby na tý fotce
vypadali extračuprkůl. A u toho bejt nechci. Prostě Instagram je dobrá
inspirace. Najdete tam fotky krásnejch míst a taky míst, který budou krásný
jenom na instagramu.
 |
| Ukrajinský Užhorod na těch instagramech moc nenajdete |
Užijte si to
Když vidim všechny ty honby za lajky a pěknou
fotkou na Instagram, řikám si: „Vážně budete na smrtelný posteli vzpomínat na
to, jak jste udělali pěknou fotku a dostali 1576 lajků?“ Ok, možná někdo i jo,
ale prvořadý by měl být přece ten zážitek. Dnešní člověk je tak posedlý
dokumentací zážitků a pocitů, že mu nezbývá čas si ty věci fakt užít a prožít. Přiznám,
že i mě to focení občas sere, protože bych se ráda soustředila na tady a teď. Ale
tak píšu blog a o některých místech chci vyprávět i dalším lidem, což bez fotek
dost dobře nejde. Na místa, o kterých vyprávět nechci, si ale foťák vůbec
neberu a jen si občas něco cvaknu na mobil do rodinnýho alba.
 |
| David si užívá slunný odpoledne na portugalský pláži v prosinci |
Jste na návštěvě
A nejdůležitější na konec. Pamatujte, prosím, na
to, že jste na návštěvě, takže se podle toho i chovejte. Když někam přijdete na
návštěvu, taky tam nevyžerete lednici, nepoházíte všude odpadky, nenecháte
bordel na záchodě a tak nějak obecně se nebudete chovat jak kokot. Pokud to
uděláte, už vás nejspíš nikdy nepozvou. Což ovšem v turismu úplně
nefunguje. Úplně se mi nelíbí ty lowcost trendy, kdy by všichni všechno chtěli
nejlíp zadarmo. Ono to zadarmo není, tak svoje hostitele, prosím, nevyžírejte a
chovejte se tak, jak chcete, aby se turisti chovali u nás.
PS: Na Aktuálně.cz najdete k tématu poměrně
dost článků. Za všechny vybírám tento a tento a hlavně rozhovor s mojí oblíbenou Kateřinou Šedou, která se tématu přeturistování věnuje ve svý umělecký tvorbě. A
přesně, jak říká: Turismus nejde zrušit, musíme naučit turisty chovat se jinak.
 |
| I takhle může vypadat centrum Krumlova |
 |
| Juliin balkon ve Veroně mě hodně nenadchnul... |
 |
| ...ale Mantova byla úplně jiný kafe |
 |
| Oceanárium v Lisabonu, v sezoně to tam bude tvrdý |
 |
| Občas se ale do turistický apokalypsy prostě trefíte (portugalská Sintra) |
0 comments