Mantova, dějství druhé - co jsme všechno (ne)stihli

by uneseni - 12.9.16

náměstí Piazza Sordello v italském městě Mantova

Jsou věci, které oceníte teprve, když s sebou po památkách taháte dítě v kočáru. V Mantově na děti a vozíčkáře myslí, takže v turistické mapce města se dozvíte, jak dalece jsou které památky na kolečkách přístupné. Dlažba na náměstí Piazza Sordello a přilehlém okolí už je ke kolečkům přátelská míň. Zlatý kočičí hlavy. Zajímalo by mě, kolik vozíčkářů si na tomhle už vydrncalo zuby.

Údajný dům Verdiho Rigoletta a superbezbariérové dláždění :)

Po návštěvě Palazzo Te jsme se vydali i do centra města, které je na památky bohaté. Dokonce tak bohaté, že jsme toho vlastně ani moc nestihli (taky protože jsme měli hlad a jíme pomalu). Naším hlavním cílem byla bazilika Sant Andrea, dílo renesančního architekta Leona Battisty Albertiho, a další stavba, která mi v hlavě utkvěla jako jedna z těch, co prostě musím jednou vidět naživo. Na rozdíl od Palazzo Te je tohle dílo klasické renesance a Alberti byl tím architektem, který měl rád racionalitu, harmonii a dokonalou krásu. Kromě architektury vynikal asi ve všem, na co sáhl. Psal spisy nejen o umění, komponoval hudbu a dokonce je označován za otce západní kryptografie, neboť objevil polyalfabetickou šifru (pokud vás zajímá, co to přesně je, podívejte se třeba sem). No, prostě šlo mu, na co sáhl, a pokud budeme věřit povídačkám, tak byl ještě zdatný atlet, který by se vyjímal na Olympiádě, protože prý s nohama u sebe přeskočil přes hlavu člověka. Už se tedy nepíše, jak vysoký ten člověk byl, ale já bych to nezkoušela ani u stojícího batolete.

Hitem renesance byla samozřejmě antika, tedy památky doby římské, kterých byla v Itálii fůra, a byly velmi populární. Právě na jejich studiu a používání antických vzorů Albertiho architektura stojí. Fasáda kostela Sant Andrea je vlastně takový obrovský římský vítězný oblouk. Návrh kostela byl dokončen roku 1471, rok před Albertiho smrtí, a stavba pokračovala ještě dlouho po té, jak to u podobných velkolepých podniků často bývá. Kupoli nakonec vytvořil až barokní architekt Filippo Juvarra. Zvenku vás možná Sant Andrea úplně neohromí, ale uvnitř je to jeden z nejkrásnějších kostelů – velký prostor, čisté a jednoduché linie, fresky, které člení stěny iluzivními architektonickými prvky. Na mě to tu udělalo opravdu silný dojem.

Nedaleko od baziliky stojí i rotunda San Lorenzo z 11. století. Oproti té v Brescii je to chudá příbuzná, ale zase má vcelku zajímavou historii. Jak šel čas, postupně kolem ní rostly domy, až nakonec milou rotundu úplně sežraly a pohltily a zapomnělo se, že tu kdy nějaká rotunda stála. Překvapení přišlo až na začátku 20. století, kdy město chtělo zvětšit a zkrášlit náměstí u Palazzo della Raggione, domy zde se rozhodlo zbourat a narazilo se na rotundu. Fotografie znovuobjevené rotundy v troskách okolních domů, jsou opravdu zajímavé a unikátní.

A teď k tomu, co už jsme nestihli (kromě oběda nám dost času zabrala i zmrzlina), ale vy třeba stihnout můžete. Je tu obrovský hrad/zámek/palác neboli Palazzo Ducale neboli sídlo rodu Gonzagů. Komplex je to rozsáhlý, takže hodinka stačit nebude. My jsme toho chození už měli vcelku dost. Myslím, že dát v jednom dni Palazzo Te a Palazzo Ducale už je fakt velké sousto. Aspoň já už bych z toho moc neměla a než to probíhat v polomrákotách, je lepší si to nechat na jindy. Nevyznávám návštěvy památek za každou cenu, abych si vše mohla odškrtnout jako navštívené a prohlídnout si to až doma na fotkách.

Nejslavnější část Palazzo Ducale je Camera degli Sposi s velmi iluzivní malbou na stropě, ze které na vás shlíží skupina zvědavců a taky andělíčkův zadek. Na fotkách to vypadá velmi působivě, takže za návštěvu to nejspíš stojí. Autorem této výzdoby je Andrea Mantegna, který vůbec měl rád perspektivní zkratky, takže pokud zavítáte do Milána do Pinacoteca di Brera, nenechte si ujít jeho Mrtvého Krista. Malíř v Mantově taky nějaký ten pátek působil a jednou ze zdejších památek je i jeho dům. Ten si pravděpodobně sám navrhl a já si ho schovávám na svoji další návštěvu Mantovy, pokud se někdy zadaří.

Zajímají vás další krásná místa v Itálii? Podívejte se na další italské články.