Lisabon - dětské vydání

by uneseni - 17.1.18

Jak jsem nedávno psala, když cestujeme čtyři, z čehož tři už mají víceméně rozum, chce to namíchat ze všech těch přání nějaký koktejl, který bude vyhovovat všem. Každý bude mít tu trochu svého a tuhle zase trochu jiného a dohromady to bude prostě bájo. Když jsem zjistila, že v Lisabonu je údajně nejúžasnější oceanárium na světě (a největší v Evropě), bylo o hlavním bodu programu rozhodnuto.

Kdybychom neměli děti, nejspíš (cca na 90%) bychom si podobnou atrakci nechali ujít. Pravděpodobně bychom v Lisabonu oběhli památky, nacpali se dobrym jídlem a vyseděli (možná pak i vytancovali) důlek u dobrýho pití. Ale časy se změnily a my ty děti máme (a jsme tomu rádi). A kde jinde jim ukázat živý žraloky, rejnoky, mořský koníky, chobotnice a další možnou i nemožnou podmořskou (i nadmořskou) havěť, o jejíž existenci jsme dosud neměli ani ponětí? No, prostě jsme se rozhodli, že po všech těch památkách pojmeme Lisabon tak nějak dětsky. Abychom si rozuměli, naše cesta do Portugalska vypadala takhle. Přiletěli jsme do Lisabonu, půjčili si auto, přes Tomar a Coimbru jeli do Porta, odtud udělali výlet do města Guimarães a pak se vrátili zpět do Lisabonu, kde jsme měli dva celé dny, z nichž jeden jsme chtěli věnovat Lisabonu a jeden blízké (a velmi populární) Sintře.

Ubytování jsem nám našla v blízkosti oceanária, protože jsem se dočetla, že je lepší se tam vydat už ráno, abyste nevykysli ve frontě u vstupu. Navíc teda najít ubytování v Lisabonu za přijatelnou cenu pro mě tentokrát byla mise nemožná. Aspoň teda v té kombinaci: parkování/wifi/dětská postýlka. Takže apartmán u Parque das Naçoes neboli Parku národů neboli čtvrti, co zbyla po Expu v osmadevadesátym, byl z nalezených možností nejlepší volba. V porovnání s ostatními portugalskými domovy to sice až taková hitparáda nebyla (i vzhledem k ceně), ale čert to vem. V této souvislosti si ještě dovolim jednu poznámku. Proč horkokrevný národ nepoužívá topení? Od Jižanů slyšíte, že naše zima je fakt strašná, ledový peklo a tak. Pro mě je teda peklo prosincových patnáct stupňů přes den v bytě s jednim ušmudlanym přímotopem.

Plán byl jasný. Na otvíračku do oceanária, prohlídnout to tam, dát oběd a někdy okolo druhý vyrazit k Belémské věži a klášteru svatého Jeronýma. Realita byla, že než jsme se vyprdelili a došli k oceanáriu, který bylo jaksi dál, než jsme čekali, už se pomalu blížil čas oběda. Takže jsme někdy v půl dvanáctý zakempili v tamní kantýně. Belémský věže jsem se furt nevzdávala, za nějaký dvě hodiny ty rybičky projdem, že jo. No, neprošli. Když vidíte ten oceán dětskýho štěstí, nikam se vám najednou odcházet nechce. Kašlu na Belémskou věž, zvládnem to zejtra. Nebo někdy…

Musím říct, že oceanárium ale dostalo i mě. Jeden menší prostor je věnován krátkodobým výstavám. Aktuálně zde byla výstava Takashi Amano – Forests Underwater, která spíše připomínala uměleckou instalaci. Magické podvodní krajiny doplněné hudbou. Hlavní atrakcí je ale obrovské centrální akvárium, ve kterém se setkávají čtyři světové oceány. V nadmořském poschodí pak v jeho rozích vidíte i život na hladině, vydřičky, tučňáky a tak. Kromě mraků zvířátek a úžasnýho náhledu pod hladinu, je tu plno panelů s informacemi o vší tý havěti, taky různý interaktivní expozice a hry. Jedna část dětem třeba vysvětluje, že vodou se plýtvat nemá a různé způsoby, jak vodou šetřit, prostě je vede k zodpovědnýmu chování a vědomí, že na planetě nežijou samy. Protože jak tu bylo psáno: „Rovnováha planety závisí na lesech a oceánech. Jejich ochrana je i naší ochranou.“ Volně přeloženo a výstižně řečeno.

Nakonec jsme v oceanáriu vytvrdli asi do čtyř nebo pěti. K Belémský věži jsme se vydali až druhý den dopoledne a tak hnusný počasí jsem dlouho nezažila. Po všem tom portugalskym sluníčku vydatný déšť a kopec mlhy, že jste pomalu na krok neviděli. Než jsme došli k věži, byli jsme vcelku prochcaný. Fronta na vstup tam byla ale i v tomhle nečasu. No, a Sintra? To už byla totální trága, ale o tom někdy jindy.

PS: Oceanárium je oblíbená atrakce (zaslouženě, šla bych klidně znova), proto doporučuju, pokud tu možnost máte, naplánovat návštěvu na všední den a pro jistotu zkontrolovat, zda v ten všední den náhodou není státní svátek. Krásné oceanárium najdete také v německém Stralsundu nebo v zoologické zahradě v Berlíně.

Most Vasco da Gama byl otevřený u příležitosti Expa 98 a je to nejdelší most v Evropě.

Park národů a všudypřítomná lanovka neboli funicular. Touhle jsme se nesvezli, my si lanovek užili dost v Portu, ale pro děti to je taky atrakce jak Brno.

Nejdivnější tvor, kterýho jsem v posledních letech potkala (nemyslim Toničku). Jmenuje se to měsíčník svítivý a je to velký jak kráva (prý 250-1000kg).