Berlín s dětmi

by uneseni - 26.11.22

Napadlo by vás, že Berlín je naprosto úžasně baby friendly město? Pro mě vždycky představoval spíš Mekku hipsterů, případně jakýsi podivný zábavní park povrchně prezentující komunistické časy západním turistům nebo ostalgické vzpomínání pro ty, kdo komunismus zažili na vlastní kůži. Vlastně mi přišel trochu podivnej.

Takže jak nás napadlo jet do Berlína s dětmi?

Normálně moře. Máme rádi oceanária. Byli jsme v Lisabonu, ve Stralsundu, v Haus des Meeres ve Vídni. Rybičky jsou skvělý, milujeme na ně koukat a v tomhle ohledu je nabídka v ČR žalostná. Tak jsem tak koukala, co je z Prahy nejblíž, a do hledáčku se mi dostal Norimberk a Berlín. Vzpomněla jsem si, že v ulicích Berlína postávají barevný figurky medvědů, ze kterých by děti mohly být nadšený, projela na Instagramu hashtag #berlinwithkids, nějak mi to celý v hlavě zašrotovalo a tyjo – ten Berlín s dětma je vlastně úplně geniální nápad. A byl.

Den 1 – Čokoládový svět Rittersport a Checkpoint Charlie

Ubytujeme se a míříme na krátkou a nenáročnou procházku do čokoládovýho světa Rittersport. Tenhle obchod je takovou vlajkovou rittersportkovou lodí, je tu malá expozice, fotokoutek, jeden berlínský medvěd a moře čokolády. Když to prozkoumáte předem, dá se na webu zaregistrovat i na různý čokoworkshopy. Nakoupíme tunu čokolády za příznivý ceny a míříme se podívat k Checkpointu Charlie, který máme asi deset minut od hotelu. Povídáme si s dětma o berlínský zdi a o tom, jak vypadal život v rozdělenym městě. Holky samozřejmě v suvenýr shopu strašně zaujmou kusy jakýhosi betonu vydávaný za berlínskou zeď a chtějí je koupit, ale ustojíme to.

mapa rozděleného Berlína u Checkpointu Charlie

Den 2 – Berlínská zoo a akvárium

Zlatý hřeb celýho výletu volíme hned takhle ze startu hlavně z důvodu, že čtvrtek je všední den a čucháme nejmenší pravděpodobnost davů. I tak nás ale u vchodu překvapí obstojná fronta u pokladny, takže kupujeme lístky online mobilem a do zoo jdeme bez čekání.

Berlínská zoo je nejstarší v Německu. Otevřena byla v roce 1844 a stylově je to znát. Samozřejmě prohnala se jí druhá světová válka. Bombardování nedělá dobře ani zoologickým a co nezničilo bombardování, dodělala závěrečná bitva o Berlín. Některá zvířata umřela, některá utekla, některé šelmy se museli zabít, protože poslední, co potřebujete ve válečnym svrabu, je volně se pohybující smečka lvů a tygrů, a něco z těch zabitých snědla na posilněnou Rudá armáda. Sčítání na konci války ukázalo, že z 3715 zvířat se jich míru dočkalo 91.

Tolik k historický odbočce. I přes tu destrukci si ale zoo zachovala svůj historizující ráz 19. století, což znamená, že zvířecí pavilonky připomínají stavbičky z různých konců světa (něco takového jako známe např. ze zámeckého parku v Lednici). V Berlíně tak najdete u pand čínský pavilonek, jinde jsou to ruský lidový stavbičky jak z Mrazíka, akorát mi trochu vrtá hlavou, proč pavilon antilop vypadá jak mešita.

Zoo je uprostřed přírody, je tu krásně, akvárium je báječný, pandy neuvěřitelně roztomilý a stihneme i pár komentovaných krmení. Jednim z největších překvapení je pro mě i velmi dobrý jídlo. V akváriu je krásná kavárna s výhledem na lví výběh, kde si k obědu dávám výbornou poke bowl. V zoo strávíme téměř celou otevírací dobu, stejně neprojdeme všechno a já jsem z toho na konci dne teda dost vyřízená. Děti až tak ne.

Den 3 – hračkářství v Berlin Mall, památník holokaustu, Braniborská brána, Muzeum špionů

Holky mají barbíny mořský panny a hrozně k nim chtějí mořský pány. Ideálně Neptuny s rybim ocasem a trojzubcem. Tak se chci kouknout takhle k sousedům, jestli něco takovýho náhodou nemají. První zastávka je teda hračkářství Smyths v Berlin Mall. Nabídku mají obrovskou, ale chlapa s mořskym ocasem žádnýho. Na druhou stranu mají fakt dobrý ceny, takže si řikám, že se pro vánoční dárky vyplatí vyjet do Německa. Taky si řikám, jak jsem se za ta léta s dětmi změnila. Dřív jsem tuhle městskou turistiku provozovala s elegantní kabelkou, teď jsem šťastná za batoh, kam se vejde i německá barbína Steffi, co čeká dvojčata. S prázdnou jsme z hračkářství samozřejmě neodešli.

Pokračujeme k Památníku holokaustu, který je předmětem velkých vášní a kritiky kvůli tomu, jak se tu turisti chovají nepietně. Bohužel vzhledem k formě té věci je poměrně obtížné tu s dětma pietu zachovávat, protože to prostě svádí k tomu se ztratit ve velkym bludišti a dělat baf zpoza rohu. Některý věci fungujou líp na papíře než v reálnym životě.

Monumentální Braniborská brána, svědek mnoha šťastných i nešťastných historických okamžiků je potom hned vedle. Uděláme nějaký fotky a holky dostanou neodkladný hlad, takže bezmyšlenkovitě míříme do první pizzerie, která se ukazuje jako velmi přátelský místo s omalovánkama pro děti a těstovinama s máslem. Jmenuje se to Mama Trattoria a doporučujeme velmi.

Vstup do Muzea špionů máme objednaný až na pátou, takže koukneme na Reichstag a pak zevlujeme v parku Tiergarten a já hraju s holkama cukr, káva, limonáda a zkoušim po hodně letech udělat hvězdu. Taky lepíme samolepky do sešitu o Berlíně.

Muzeum špionů je pak taková populární legrace, kde to s dětma je fajn, protože si tu můžou vyzkoušet morseovku, hledat štěnice (ne živý), odezírat ze rtů, složit tajnou skartovanou zprávu a hlavně prolejzat laserový bludiště. Všechny ty vážný a reálný informace jsou orámovaný Jamesem Bondem a jinýma pohádkama, který ze špionství dělají hrozně cool a sexy věc, takže jestli tohle máte rádi, bude se vám tam líbit.

David jako James Bond v berlínském muzeu špionů

Den 4 – Berlínský dóm a Muzejní ostrov

Čtvrtý den a kultura pro mě, i když jsem teda netoužila to nějak přepálit. Chtěla jsem se jen jít kouknout do Neues Museum na slavnou bustu královny Nefertiti. Holky starověký Egypt docela bere a expozice Egypta ve Vídni se jim kdysi líbila. Ve Vídni mají ovšem mumii kočky a krokodýla. Musim říct, že v tomhle baby friendly ohledu je Berlín slabší.

Bereme to pěšky od našeho hotelu a prvně se nám připlete do cesty Berlínský dóm, do kterého se vydáme. Máme štěstí, zrovna tu nacvičuje sbor, takže jen sedíme, posloucháme a obdivujeme interiér a akustiku. Je to opravdu krásný zážitek. Pak se vydáme nahoru do kupole, odkud si můžete užít báječný výhled na celý Berlín. Cedule varují, že cesta nahoru je fyzicky namáhavá. My konstatujeme, že v takový Plzni jsme se zapotili teda víc.

Po katedrále se chvíli procházíme kolem řeky, děti samozřejmě dostanou hlad a v okolí jsou na výběr samý turistický pastičky. Takový ty restaurace, kde nečekáme úplně dobrý zážitek, ale nechce se nám někam s dětma tahat a něco hledat. I takový je cestování s dětma. Běhat si za gastroorgiema si nemůžete dovolit. Řízek i currywurst je nakonec ok, číšník je na tom hůř, ale zase z něj máme celkem legraci, protože mistr práci s lidma evidentně úplně miluje.

Pak už míříme do Neues Museum. Myslela jsem, že koukneme na Nefertiti a chvíli se tam projdeme, ale kupodivu tam strávíme víc jak dvě hodiny. Kromě egyptských sbírek nás zaujme pravěk, klobouk ze zlata a aktuální výstava o pruské expedici do Egypta v půlce 19. století. Tam jsou i nějaké interaktivní části, kde si holky například můžou vyzkoušet, jak se dokumentovaly památky a archeologické nálezy v dobách bez kamer a foťáků.

výstava o pruské expedici do Egypta v Neues Museum v Berlíně

Vstupenky se dají koupit na celý Muzejní ostrov, který zahrnuje pět muzeí a je na seznamu UNESCO. Jelikož je to jen o dva chlupy dražší než lístek pouze do jednoho muzea, koupili jsme právě tyhle zvýhodněný vstupenky s tím, že se koukneme ještě do největšího taháku – Pergamonského muzea. Pergamonský oltář sice momentálně k vidění není, ale chci holkám ukázat aspoň neuvěřitelnou Ištařinu bránu. Bohužel u vstupu se dozvíme, že do Pergamonského muzea je nutné si rezervovat taky přesný čas vstupu a všechny časy na dnešek, kdy nám platí vstupenka, jsou už vybraný. Tak případně pozor na to.

Tohle nám sice trochu zkazilo náladu, ale zase jsme v Pergamonském muzeu aspoň zaskočili do kavárny, kde obsluhoval roztomilý kočičí robot, takže jsme tam nešli úplně zbytečně.

robot obsluhující v kavárně Pergamského muzea v Berlíně

Den 5 – konečně pořádný kafe a cesta domu

A je tu konec výletu a já jsem trochu nešťastná, že jsme strávili tolik dní ve městě supercool kaváren se skvělym kafem, jedinou jsme nepotkali a výborný kafe už vůbec neměli. Projedu na google mapě okolí našeho hotelu a najdu jednu, kde snad. A jo! Doporučuju velmi. Akkurat Café stojí i za velkou zacházku. Kafe fakt božský.

Kde jsme nebyli

Stručně ještě, kde jsme nebyli a chtěli jsme být. A to je ANOHA – dětský svět berlínského židovského muzea. Je to v podstatě velká herna koncipovaná jako Noemova archa, která je k uzoufání nádherná, ale bohužel taky velmi populární. Herna je zdarma, ale vstup si musíte na webu rezervovat. Bohužel, když jsem ji objevila, byly už všechny vstupy na náš termín beznadějně obsazený. Termíny, myslim, uvolňují měsíc dopředu.

Zajímavě interaktivně taky vypadá Muzeum komunikace, kde si prý děti můžou vyzkoušet potrubní poštu nebo kouřový signály.

Kde v Berlíně bydlet s dětmi

A poslední věc, protože ubytování jsme hodně řešili. Já chtěla něco v centru, abychom se mohli pohybovat pěšky a nemuseli řešit hromadnou dopravu (což se podařilo, bus jsme využili jen na cestu do zoo). A potom jsem chtěla lednici nebo kuchyňský kout, abychom nebyli odkázaný jen na restaurace. David si to zase představoval jako nějaký odpočinkový wellness, takže zoufale toužil po bazénu. A samozřejmě aby to nestálo ledvinu. Ale jak jsme nic nemohli najít a zoufale se mi chtělo jet, tak už jsem ve finále byla i tu ledvinu ochotná prodat.
Nakonec jsme našli Adina Apartments Hotels, což je hotel apartmánovýho typu a i ten bazén měli. Úplně levný to nebylo, ale s dětma ideální. Prostě máte komfort klasickýho bytu a jako bonus jsem měla z okna výhled na Mossehaus od skvělýho architekta Ericha Mendelsohna, který je taky autorem Einsteinovy věže v nedaleký Postupimi. Tu si s dětma taky dejte, je to tam skvělý.