Naprosto nekompletní průvodce po Rocky Mountains (s dětmi)

by uneseni - 19.6.19

Jak všichni (včetně mě) furt cestujou, fotí a píšou o tom, rozmohly se na těch internetech různý kompletní průvodce po všech koutech světa. Já jsem k podobným článkům trochu skeptická, protože jen málokdy se čtenář dozví, kolik času autor toho zaručeně kompletního průvodce se zaručeně nejlepšími místy v danym městě vlastně strávil. Když navštívíte ve Vídni pět restaurací, článek „Pět nejlepších restaurací ve Vídni“ se píše lehce.

Ale asi to prostě je o osobním nastavení. Já bych si netroufla sepsat ani kompletního průvodce Prahou a to tu žiju celej život. Věřim si tak na průvodce Barrandovem a úplně nevim, jakej potenciál tohle má někoho oslovit. No, prostě mám pocit, že na pořádnýho průvodce to chce větší partu lidí s různým vkusem. Takže jsem tu s jedním úplně nekompletnim aneb jak jsme si užili Rocky Mountains s dětmi. Jelikož jsem k tomu hledala nějaký ty informace, přišlo mi škoda si je nechat jen pro sebe.

Rocky Mountains, Rockies, Skalisté hory, Skalnaté hory

Tohle všechno jsou názvy pro fakt veliký pohoří na severozápadě Severní Ameriky. Já měla za to, že jsme se ve škole učili Skalistý, ale teďka se tomu evidentně říká Skalnatý. Takový zmatky toto. My se tady ale budeme bavit jen o národním parku Rocky Mountains, který se nachází v Coloradu, poměrně nedaleko (na americký poměry) od města Denver. Pokud sem chcete, kupujte letenky do Denveru. A proč byste sem měli chtít? Protože hory, průzračný horský jezírka a naprosto nádherná panenská příroda. A horama myslim opravdu vysoký hory. Samotný Denver leží 1609 metrů nad mořem a čím blíž k národnímu parku, tím blíž k nebesům. Hor čtyřtisícovek tu máte požehnaně.

Kdy je nejlepší přijet

Samozřejmě nejlepší měsíce jsou červenec a srpen, kdy máte jistotu krásnýho počasí, ale taky jistotu největšího náporu turistů. Pokud se jim chcete vyhnout, zkuste konec května, začátek července a pak září až začátek října. Pokud se jim chcete vyhnout úplně, zkuste duben, ale upozorňuju, velká část parku bude pod sněhovýma závějema (což se může stát ještě v květnu), ale zase tam nebude ani noha. Vyzkoušeno.

Musim říct, že jsem k naší návštěvě začátkem srpna byla trochu skeptická, děsila se davů a turistickýho šílenství. Dokonce jsem dostala i radu, ať tam vůbec nejezdim, že to nemá cenu. Naštěstí kamarádka, která bydlí nedaleko a zná to tam jak svý boty, mě uklidnila, že to až tak horký nebude. Lepší je vyjet brzo ráno nebo pak později odpoledne, vyhnout se víkendům a všechno by mělo být v pohodě. Z Evropy jsem zvyklá na mnohem větší turistický masa.

Estes Park

Vstupní branou do parku pro nás byl Estes Park (2293 metrů nad mořem). Už tohle město a jeho okolí je naprosto nádherný a den můžete strávit klidně jen tam, aniž byste do parku vůbec vjeli. Nebo takhle. Nádherná příroda začíná už ve zhruba hodinu vzdálenym univerzitním Boulderu, kde je také mnoho turistických tras a krásných míst. A odsud už vlastně jedete jen dál a výš do hor a kocháte se.

Velká atrakce Estes Parku je naprosto parádní retro lanovka z 50. let, která vás vyveze na Prospect Mountain (2713 m). Tuhle atrakci jsem vybrala hlavně kvůli holkám a jsem ráda, že jsme to nevynechali. Kupodivu jsme posléze zjistili, že ani řada lidí bydlících v okolí, se kterými jsme se setkali na svatbě (článek o americké svatbě tu), o týhle atrakci vůbec neví, natož aby tam byla. Takže určitě zařaďte do itineráře. Nahoře je kromě nádhernýho výhledu taky obchod se suvenýry a kavárna, kde si můžete koupit buráky a krmit veverky. Zdatnější turisté pak můžou Prospect Mountain sejít po svých (ti ještě zdatnější i vyšlápnout nahoru). Jo, a každý hororový fanda si musí v Estes Park udělat zastávku u Stanley Hotel, který inspiroval Stephena Kinga k sepsání knihy Osvícení.

"All work and no play makes Jack a dull boy." Kdybych se tu ubytovala, asi bych se bála, že se mi do pokoje začne dobývat Jack Nicholson se sekerou v ruce.

Národní park Rocky Mountains

Bránou samotnýho národního parku Rocky Mountains jsme projížděli až někdy po třetí odpolední, kdy už opadly veškerý fronty. Ty tam podle navigace rozhodně ještě dopoledne byly, ale v tuhle dobu už se řada lidí, kteří přijeli ráno, vydávala na cestu zpět. Za mě ideál. Uvnitř parku je několik parkovišť. Samozřejmě čím blíž atraktivním místům, tím nemožnější je zaparkovat. Cestou nás cedule upozorňovaly, že parkoviště uvnitř parku jsou plný a ať auto necháme na kraji a využijeme shuttle bus. S dětmi jsme se to rozhodli risknout a případně se vrátit. A dobře jsme udělali. Pro rodinu s malými dětmi se na plnym parkovišti místo našlo (ale bezdětný či nechromý auta nepouštěli).

Vzhledem k tomu, že Stázce bylo v té době rok a půl a Tonička taky nebyla nějak zdatný chodec, rozhodli jsme se omezit na procházky, které jsou schůdné s kočárkem, což jsou cesty kolem jezer Bear Lake a Sprague Lake. Obzvláště Bear Lake (2880 m) doporučuju. Nádherně průzračná voda a hlavně famózní výhledy na hory. To je fakt jedno z nejkrásnějších míst, kde jsem kdy byla. Taky je to nejčastější turistický cíl národního parku. Kromě těchto dvou by měly být sjízdný s kočárkem i Lake Estes Trailhead a Lily Lake.

Samozřejmě tohle jsou procházky pro máčky, který průměrně zdatný jedinec zvládne odskákat na jedný noze. Ale tak s prťatama si nedávám velký cíle. Až přijedem příště, bude to jiný. Vypsaný na hezký procházky s dětmi jsem měla ještě Trail Ridge Road a Alberta Falls. Náročnější pěší túrky pro větší děti najdete v tomhle článku. A prostudujte si i oficiální stránky parku (najdete tam i různá aktuální varování a výstrahy). Zvlášť pokud byste tam chtěli stanovat. Potřebujete povolení a to je nutný vyřídit dost v předstihu.

Na co si dát pozor

Třeba na zvěř, ale ta si spíš dá pozor na vás. Hlavní je ale dostatek tekutin a krému na opalování. Jelikož je vše vlastně pohodlně dostupné autem a neškrábete se po svých, ani vám nemusí dojít, jak vysoko jste. Sluníčko tu je fakt zrádný a i po nevinný procházce kolem Bear Lake vás může bolet hlava jak střep. S tím ostatně může být problém i při pobytu v Denveru. Na tu výšku prostě nejsme zvyklí. Takže pít, pít a pít.

Všechno si vezměte s sebou, Bear Lake není Lipno. Sice jsou u parkoviště záchody, ale stánky s pivem a párkem v rohliku nečekejte. U parkovišť bývají pítka (na ty si Američani potrpí, což se mi líbí), ale to je tak vše. Přijeďte dostatečně zásobeni, ale vše, co přinesete, si zase odneste. To by sice mělo platit všude na světě, ale kromě USA jsem nikde neviděla to do smetíčka dodržovat. V americký přírodě by mi bylo trapný se i vyčurat, jak tam bylo čisto.

My jsme to sice nepotřebovali, ale doporučuje se mít s sebou v batohu pláštěnku, páč přeháňky jsou tu poměrně obvyklý. A ještě důležitější než pláštěnka je dobrý cestovní pojištění s dostatečně vysokým krytím. Doktoři v USA umí být pěkně drahý. My využíváme cestovní pojištění od ČSOB, i když jsme ho zatím naštěstí doopravdy využít nemuseli. Podobný historky bych psala nerada. No, a to jsou asi všechna moje moudra k Rocky Mountains. Víc už toho nemám a přiznávám, že boty jsme tam zrovna neprochodili. On na to v tom našem programu ani nebyl čas (o články o našem road tripu najdete zde – Chicago, cesta Chicago – Boulder, svatba, z Boulderu přes St. Louis zpět do Chicaga).