Mám je všechny! (Český UNESCO památky)

by - 4.4.18



            Konečně jsem nasbírala všechny český památky UNESCO. Všude jsem byla, všechno viděla, možná mi na seznam brzo připíšou něco novýho, ale zase o důvod víc, proč vyrazit na výlet. Žhavým čekatelem na zápis jsou teď hornické památky Krušnohoří a tam bych se ráda podívala tak či onak.

            A tady je seznam památek UNESCO v Český republice a moje pojmy a dojmy. Počasí se nám dělá hezký, tak to můžete brát i jako takový tipy na výlety. Jo, a taky jsem teď v Litomyšli narazila na letáček se soutěží, že když navštívíte tři UNESCO památky (český a slovenský) a necháte si tam dát tři razítka, můžete se zapojit do soutěže o ceny. Trochu škoda, že jsem se o existenci tý soutěže dozvěděla teď.

Brno – vila Tugendhat

            Architektonický poklad, krása všech krás, perla ve všech směrech. Ten dům je prostě skvost. Ludwig Mies van der Rohe nechal Brnu dílo, na který se dneska stojí fronty. Prohlídku si rezervujte s dostatečnym předstihem, zvlášť jestli plánujete návštěvu o víkendu. Vzhledem k tomu, že plánování mi moc nejde, trvalo mi věčnost tu rezervaci udělat. Ale zaplaťpánbůh, že se povedlo, protože je to dokonalost. A k tomu navíc ten příběh vily samotné (však to byla inspirace pro knihu a točí se i film). Úchvatný zážitek.



Český Krumlov

            Egon Schiele je jeden z mých oblíbených malířů, Egon Schiele miloval a maloval Krumlov, ale dneska by z něj spíš utekl. Bohužel tohle město se potápí trochu jako Benátky. Stalo se z něj turistické ghetto bez opravdového života, i když tu pořád najdete plno krásných míst, kde se nepřetlačujete s autobusem japonských turistů. Mně k srdci moc nepřirostl, preferuji místa, kde není tolik našlapáno. V každým případě oživit město lidmi je cíl nového uměleckého projektu Kateřiny Šedé. Jsem zvědavá, jak to dopadne. Na ten projekt koukněte a zkuste se přihlásit. Placený měsíc v Krumlově a vaše práce bude dát městu život. To zní skvěle, ne?




Holašovice

            Selský baroko, pohádkový domečky, malovaný štíty, rybník na návsi, sluníčko, pohoda a borůvkový knedlíky. To je náš loňský zážitek z Holašovic ve zkratce. Krásný líný odpoledne, protože v Holašovicích se moc nenachodíte a nejlíp si je stejně užijete vsedě s něčim dobrym před sebou. Doporučuju navštívit za pěknýho počasí, abyste se mohli vyvalit na zahrádku restaurace nebo k rybníku na náves a kochat se. I když zasněžený domečky budou taky pastva pro oči.   (Odkaz na samostatný článek)   




Kroměříž

            Bohužel velká prehistorie. Něco mezi patnácti a dvaceti lety časem zpět. Doby, kdy se fotilo na film, kterej jste si pak šli vyvolat. V matu nebo lesku. A foťák jste moc často po ruce nemívali, takže z Kroměříže žádná obrazová dokumentace neexistuje. Snad bude brzo opáčko. Hodně ráda bych do kroměřížský obrazárny, kde je Tizianův obraz Apollo a Marsyas, který se označuje za nej umělecký dílo, který tady máme. Jakože nejdražší a nejvíc nám ho svět závidí, prostě jakože každý by chtěl mít satyra staženýho z kůže doma v obýváku.


Repro dle: https://cs.wikipedia.org/wiki/Marsyás#/media/File:Titian_-_The_Flaying_of_Marsyas.jpg


Kutná Hora

            Jestli vám přijela návštěva z ciziny, vemte je do Kutný Hory. Protože takhle malebně vyskládaný kosti nikde jinde neuvidí. Hřbitovní kaple Všech svatých je prostě zážitek. A navíc ten Santini. Pokud jde o české UNESCO zářezy s Janem Blažejem Santini-Aichelem se nikdo měřit nemůže. K tomu připočtěte gotický chrám svaté Barbory s nádhernou výzdobou a další památky dávné velikosti a někdejšího bohatství města a máte perfektní místo na výlet. Jo a navíc, co jsem tak viděla na fotkách, tak má Galerie středočeskýho kraje asi nejhezčí a nejstylovější dětskej koutek. Zatím jsem teda netestovala. (Odkaz na samostatný článek)




Lednicko-valtický areál

            Můj dojem byl, že se tu trochu zastavil čas. Z klasický prohlídky jsem byla lehce otrávená, ale třeba už to tam za těch pár let trochu rozmrzlo. A i kdyby ne, tak se na prohlídku zámku můžete vykašlat a užít si zámecký park a okolí se všemi těmi romantickými stavbičkami. Na zamilovaný dostaveníčka je to tu jak dělaný, navíc je to vinařský kraj a vínečko je vždycky dobrá volba. Nic zamilovanějšího v tomhle seznamu nenajdete a První máj máme za chvíli. (Odkaz na samostatný článek)




Litomyšl

            Vím, že jsem z něčeho nadšená furt. Zvlášť pokud jde o památky, ale z Litomyšle jsem byla fakt hodně nadšená. Město, který si užijou všechny věkový kategorie, milovníci starý i nový architektury, ti, co maj času málo, a ještě víc ti, co ho mají dost. Zázemí pro děti je tady naprosto boží a těch věcí, co vidět. Jasně, zámek a přilehlé okolí zvládnete za odpoledne i s kávičkou, ale už třeba nedáte piaristický chrám Nalezení sv. Kříže s andělskou expozicí. Nic tak božskýho jsem dlouho neviděla. A taky nedáte Portmoneum vyzdobené Josefem Váchalem.




Olomouc

            I zde přiznávám jisté prohlídkové dluhy. Do Olomouce mě totiž kdysi zavála práce, když jsem psala o jedné výstavě. Inu, na výstavě jsme strávili minimálně dvě hodiny, dvě předtím nám zabral oběd a na sloup Nejsvětější trojice už nám zbyla jen podvečerní tma a zima, takže i fotky stojí za prd (navíc z mobilu). Ale jo, olomoucký ulice mají kouzlo. A pokud jste milovníci vídeňskýho umění přelomu století, Gustava Klimta a jeho kamarádů, nevynechejte Vilu Primavesi. Chtěla jsem vás tam nalákat i do restaurace, kde jsme tehdy strávili ty dvě hodiny obědem, ale koukám, že už jí stihli zavřít. Škoda, vařili dobře.




Praha

            Těžko něco psát, když tu žiju celej život. A přesto že tu celý život žiju, je pořád plno míst, kde jsem nebyla a chtěla bych být. Třeba v Bílkově vile. Aspoň že tu Müllerovu jsem loni zvládla. V Praze je blaze, v Praze je krásně a takový odpoledne, který strávíte procházkou z Kinského zahrady, přes Petřín, kolem Strahovského kláštera, přes Hrad k Letohrádku a zakončíte to pivem na Letný, tomu se jen tak něco nevyrovná. Případně to můžete protáhnout Stromovkou až do zoo. Bohužel z Hradu se v posledních letech stala nedobytná pevnost, takže s timhle hradnim bloumáním máme po prdeli. Třeba nádherná cesta Jelenim příkopem je zavřená úplně. Hodně smutný.




Telč

            Krásný náměstí my prostě umíme a Telč není výjimkou. Další galerie malebných domovních štítů pod širým nebem. Teplý den, dáte si zmrzlinu, bloumáte sem a tam a jen se kocháte. Já musim říct, že se mi tyhle renesanční náměstí strašně líbí a pořád je tu co objevovat. Navíc je tu i krásnej zámek. Vevnitř jsem ale bohužel nebyla. (Odkaz na samostatný článek)




Třebíč

            Další město, který znám od malička. Znala jsem ho ještě předtím, než bylo na seznam UNESCO zapsaný, ale náš vztah se omezoval na autobusák a různý nákupy. Taky u kadeřníka jsem tu jednou byla, ale úplně to nedopadlo. Kulturně ho poznávám až v dospělosti. Bazilika sv. Prokopa je přenádherná a židovská čtvrť má správně syrovou a místy trochu oprýskanou atmosféru. V létě tu doporučuju různý kulturní akce. Třeba Oživené židovské město (letos 13.–15. 7. 2018) nás absolutně nadchlo. (Odkaz na samostatný článek)




Žďár nad Sázavou

            A zase ten Santini, Pokud bych měla hlasovat pro nejkrásnější místo v Český republice, byla by to Santiniho Zelená hora. Prahu miluju, ale na tenhle kousek nemáme. Zelená hora je nádherná ze všech úhlů, ze země i ze vzduchu. Prostě – věrna svému půdorysu – hvězda českých památek. Navíc je tu nově zrekonstruovaný zámek a údajně úžasné muzeum nové generace (kde jsem, sakra, taky ještě nebyla). No, pokud byste mohli letos jet na jediný výlet, tohle musí být jasná volba. Fakt. Ale doufám, že těch výletů zvládnete letos víc. (Odkaz na samostatný článek)




Může se vám líbit

6 komentářů

  1. Jé, to je parádní článek! Jak na to tak koukám, tak už mi chybí jen Holašovice, to bych měla letos napravit :)) Krásné jarní dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Evi, děkuji! Tak snad ty Holašovice vyjdou. Ty jarní dny jsou k tomu jako stvořené. Zvláště ty svátky na začátku května :)

      Vymazat
  2. Gratulace a jen tak dál! Články jsou velmi hezky napsané a inspirativní.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za komentář. Tohle vždycky hrozně potěší a dává motivaci k dalšímu psaní a ukazování dalších krásných míst. Protože inspirovat bych přesně chtěla - inspirovat k poznávání krás světa. Ať už jde o krásy na druhý straně planety nebo o ty za humny :)

      Vymazat
  3. Gratuluju a pokračujte ve psaní

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc! I za to povzbuzení k dalšímu psaní :)

      Vymazat