uneseni: Vídeň

Jestli něco hodně závidím Brnu, je to blízkost Vídně. Nasedneš na vlak a za dvě hodiny vystupuješ na nádraží. Nebo to vezmeš autem a zvládneš to ještě o chlup rychlejc. No, a ve Vídni…tam už je všechno. To se s Prahou vůbec nedá srovnat. Hlavně pokud jde o muzea, galerie a výstavy světového formátu.

My máme štěstí, že z našeho letního domu na Vysočině je to do Vídně skoro tak blízko jak z Brna. Teda autem, vlak u nás na vesnici nemáme. To znamená, že většinou jedna Vídeň ročně proběhne. Taky to znamená, že ač jsem ve Vídni byla opravdu hodněkrát, přenocovala jsem tu jen dvakrát.

Z Vysočiny jezdíme ráno tam a večer zase zpět.

Taky to znamená, že naše návštěvy jsou poměrně monotematický. Většinou jdeme na nějakou úžasnou výstavu, kterou prostě musím vidět (naposledy to byl Marc Chagall), a tu doplňujeme nejlepším řízkem s nejlepším bramborovým salátem u Figlmüllera a nějakým tím programem pro děti, abychom vyvážili tu vysokou kulturu. Když je návštěva bez kultury, znamená to, že se vydáváme do zoo. Tam je to na celý den, tam už se kultura vecpat nedá.

A co tedy podniknout ve Vídni s dětmi?

Figlmüller

Začneme jídlem. Řízek a hlavně bramborový salát u Figlmüllera je ve Vídni naprostý must eat. Taky tu bývá absolutně narváno, doporučuju udělat rezervaci, jinak můžete stát pěkně dlouhou frontu, abyste se do restaurace dostali. Restaurace sice není nijak baby frinedly, ale do tenka rozklepaný řízek přes celý talíř je prostě zážitek pro každýho.

Žabičky ve Stephansdomu

Žabičky ve Stephansdomu jsou moje oblíbená zastávka. Ukazuju je dětem vždycky. Podle mě už s tím začínám být otravná. Taková ta nudná storka, kterou máma ve Vídni nikdy nevynechá. Ale žabičky jako symbol ďábla, co se po kazatelně snaží vyškrábat do nebeských výšin, mě prostě baví. Dávám vám to sem jako takový tip na malou bojovku. Můžete děti vyslat hledat žáby a třeba si aspoň chvíli budete mít šanci prohlédnout Stephansdom v klidu.

Katedrála je částečně přístupná zdarma. K těm placeným částem jsme se zatím nedostali, ale určitě bych se ráda někdy vydala na věž a prohlídla si Vídeň pěkně z výšky. V katedrála také bývají různé instalace a někdy je to opravdu zajímavý vizuální zážitek, tak třeba budete mít na nějakou štěstí.

Schmetterlinghaus Hofburg

Od žab k motýlům. V secesním skleníku, který patří k Hofburgu a nachází se kousek od Albertiny a Opery, najdete motýlí dům. Prohlídka tady není na dlouho, ale jako doplněk ke kulturním zážitkům nám motýli přišli vhod. Navíc je hned vedle příjemný park, kde se za pěkných slunečních dnů můžete vyvalit na trávu a udělat si třeba piknik.

Haus des Meeres

A je tu čas na silnější zvířecí kalibr. Jsme s dětmi velcí fandové oceanárií a podmořského světa. Podvodní život nám přijde fascinující, uklidňující a navíc vždycky narazíme na různý prapodivný a srandovní živočichy. Oceanária a akvária jsme navštívili třeba v Lisabonu (asi nejlepší), Stralsundu, Berlíně, Terstu a naposledy v Seville.

Vídeňské akvárium Haus des Meeres sídlí v někdejší protipožární, pozorovací a dělostřelecký věži postavený za druhý světový války, což už je samo o sobě poměrně zajímavý. Jsou odsud taky moc pěkný výhledy na Vídeň. Moji favoriti z místního osazenstva jsou rybky, co plavou hlavou dolu (klunatka jednopruhá) a chobotnice. Holkám se nejvíc líbily akvárka, kde jste mohli ryby hladit nebo se jima nechat oždibovat.

Kromě různých vodních živočichů tu mají i ještěry, hady, opice nebo netopýry. Některé expozice jsou průchozí, takže můžete zažít poměrně blízká setkání (třeba vás může pokadit netopýr jako mě) a pak tu taky nabízejí krmení lemurů. To je ale nutné rezervovat opravdu hodně předem. Bývá to vybookovaný a my štěstí na lístky bohužel neměli.

Na návštěvu Haus des Meeres si vyhraďte minimálně celý odpoledne. Je tu toho opravdu hodně. S kulturou už se to moc kombinovat nedá.

Zoo Schonbrunn

Hodně zvířat potkáte i ve vídeňské zoo. O Schönbrunnu najdete na blogu samostatný článek, takže nebudu zabrušovat do žádných podrobností, fotek a informací najdete dost v něm. Zoo je samozřejmě na celodenní výlet a i tak to nestihnete všechno. Rozhodně doporučuju jít na krmení lachtanů, to miluju, i když jsme z něj minimálně jednou odcházeli úplně mokrý.

Prater

Obrovský zábavní park jsme kupodivu navštívili teprve loni a holky to samozřejmě tak nadchlo, že si návštěvu Prateru daly do našeho rodinného bucket listu na rok 2025. Výhodou Prateru je, že jsou tu opravdu atrakce pro všechny věkový kategorie. Taky je fajn, že každá atrakce se platí zvlášť, takže to můžete použít jako odměnu pro děti za prožitou (přežitou) výstavu.

Zároveň je tedy placení atrakcí jednotlivě nevýhoda, protože peníze tu poměrně rychle lítají. Určitě si vezměte s sebou hotovost, ať nemusíte složitě pátrat po bankomatu jako my. S kartou na většině míst nepochodíte. A jestli jste jako malí měli rádi seriál Kačenka a strašidla, tak v Prateru nevynechejte ten roztomile retro strašidelný dům. I když párkrát jsme se tam lekla. O tom žádná.

mumie krokodýla ve vídeňském Kunsthistorisches muzeu

Mumie v Kunsthistorischesmuseum

A teď už do muzea. Tady by to ovšem děti i bavit mohlo. Nějak mám vypozorováno, že kromě dinosaurů děti poměrně fascinujou i egyptský mumie. Aspoň já jako malá rozhodně egyptskou fascinaci měla a naše holky tajemný pyramidy, sarkofágy, mumie a vnitřnosti v kanopách taky celkem berou.
Vídeňské Kunsthistorischesmuseum má úctyhodnou egyptskou sbírku, navíc konkrétní část muzea pro ni byla přímo vybudována, takže je tu stylová egyptská výzdoba. No, a kromě toho všeho, co byste tu čekali, tu ve vitríně uvidíte třeba taky mumii krokodýla, kočky nebo jiné zvířeny.
Muzeum má samozřejmě úctyhodné sbírky evropského umění a bývají tu úžasné výstavy. Pamatuji Velázqueze nebo Marka Rothka. Na výstavu tak většinou míříme sem nebo do Albertiny.

A kam bychom se ještě rádi s dětmi ve Vídni vypravili?

Na seznamu věcí, který bych ve Vídni s dětmi chtěla vidět a zažít, mám momentálně ještě dvě položky – Naturhistorischesmuseum a vystoupení lipicánů.

Přírodovědné muzeum se nachází přímo naproti tomu Uměleckohistorickému a obdivovat tu můžete hodně koster dinosaurů. A pak bych se ráda podívala do Španělské dvorní jízdárny v Hofburgu na trénink nebo představení lipicánů. Tak třeba letos, když už máme vyrazit do toho Prateru.

Pokud se budete do Vídně vydávat na více dní, tak moc hezké tipy na různá dětská hřiště najdete na blogu Kačabí pohorky. A u mě na Instagramu taky najdete výběr ze stories Vídeň, kde je většina našich vídeňských výletů. No, a samozřejmě můj profil sledujte, protože tam dávám ty nejaktuálnější tipy na cesty a výlety.

S mrňaty na řízku u Figlmüllera

Ze zoo většinou neodcházíme bez suvenýrů

Výhled na Vídeň z Haus des Meeres

Stephansdom s kamennou instalací

A Stephansdom plný barev

Před Stephansdomem jsme jednou narazili i na kolotoč

Marc Chagall v Albertině

egyptské mumie v Kunsthistorischesmuseum

Kus Egypta ve Vídni

Prater a strašidelný dům

No comments

Městečko Dürnstein v údolí Wachau - rakouská památka UNESCO

Jednou do Rakouska, pořád do Rakouska. Tahle země je silně návyková. Krásná příroda, nádherný památky, řízky jak sloní ucho a výborný víno. Taky vymakaný dětský hřiště. Rakousko ten turismus prostě umí a k rodinám s dětmi je hodně přátelský. Navíc ty jejich penziony. Nikde se mi nebydlí tak dobře, nikde se necítim tak jako doma.

Rakousko aspiruje na druhou zemi, kde budu mít navštívený všechny UNESCO památky. A to si zaslouží rozcestníkový článeček, kde se dozvíte nějaký základní informace a když vám nebudou stačit, proklikáte se dál.

Aktuálně má Rakousko dvanáct památek zapsaných na seznam UNESCO. Poslední tři zápisy jsou z roku 2021 a dalších deset míst je na čekací listině, takže brzy může být zase všechno úplně jinak.

Uhrturm v Grazu - rakouská památka UNESCO

Graz – historické centrum a zámek Eggenberg

Graz neboli Štýrský Hradec většina Čechů mine na svý každoroční cestě do Chorvatska. Jen málokdo se tu zastaví, přičemž zastávka je to poměrně zajímavá. Celý město jako na dlani budete mít ze zámeckýho vrchu Schlossberg, kde je i proslulá hodinová věž Uhrturm. Nahoru si to můžete vyšlápnout po svých, výtahem nebo lanovkou. Dolu můžete skrz kopec sjet po megaklouzačce, na což jsme si netroufli, ale jestli máte větší a odvážnější děti, bude to pro ně určitě velký zážitek. Hodně zajímavý je v Grazu taky umělý ostrov Murinsel, kde si určitě dejte aspoň kafe, který bylo na rakouský poměry velmi dobrý.

Přečtěte si celý článek s tipy co dělat a vidět ve Štýrském Hradci.

Neziderské jezero

Skvělý tak, že sem jedeme letos znova. Úplně na to stejný místo, do stejnýho penzionu. Akorát tehdy jsem byla na začátku prvního těhotenství, teď sem jedeme s dětma. A právě s dětma mi přijde Neziderský jezero skvělý. Je to placka všech placek, žádný famózní výhledy na hory nečekejte. Ale taky to znamená pro děti velmi přívětivý terén na kola, výlety na lodičce, koupání, pozorování vodního ptactva, stylový majáček v Podersdorfu a pro rodiče skleničku dobrýho vína jako bonus. Jo, a taky je u Neziderského jezera největší zábavní park v Rakousku, tak to letos asi testneme taky.

Přečtěte si celý článek o Neziderském jezeru.

Hranice Římské říše – Dunajský limes

Tohle jsou takový ty trochu nešťastný multizápisy, kde bývá trochu problém pochytat, co tam všechno patří, a hlavně, co z toho za to stojí. Na jaře po cestě od Attersee jsem vybrala zastávku ve městě Wels, že by tam nějaký ty Římani být měli. Což teda byli, ale neprocházela tudy ta vojenská hranice, takže zapsaný v UNESCO to není. Budu teda muset najít nějakou jinou římskou vojenskou pevnůstku. Podél Dunaje je těmihle římskými pozůstatky Rakousko protkaný celý.

Hallstatt-Dachstein – Kulturní krajina Solné komory

Jedna z nejslavnějších, nejnavštěvovanějších a nejfotografovanějších vesniček na světě. To je Hallstatt. Takový hit, že si dokonce v Číně postavili jeho kopii, když to mají přes půl světa. Místo je to opravdu kouzelný, i když s tím množstvím turistů už je to kouzelný míň. My tu byli v dubnu mimo sezonu a lidí tu na nás bylo tak akorát. Návštěva zdejších solných dolů je ovšem zážitek a celá oblast Solné komory za to stojí. Tam nešlápnete vedle. Po těch horách a kolem jezer bych teda já osobně mohla chodit klidně i furt.

Přečtěte si článek o Hallstattu.

výhled na Salzburg - rakouská památka UNESCO

Historické centrum Salzburgu

Ze Salzburgu jsme byli nadšený maximálně. Tam chceme někdy sami bez dětí kvůli všem těm kulturním a muzejním zastávkám, co bychom si v klidu rádi prošli. Navíc to město má úžasnou atmosféru. Fakt nás dostalo. Ale i s dětma skvělý. Vlastně úplně báječný. Vystačilo by to na dalších několik dní. Opět báječný výhledy na město ze zámeckýho kopce, kam se dostanete lanovkou. Monumentální salzburský dóm a místo zrození těch pravých a nejlepších Mozartových koulí, který si tu u Fürsta rozhodně dejte.

My jsme většinu salzburského dne strávili v zámku Hellbrunn, což taky stálo za to. Jsou tu naprosto neuvěřitelný vodní atrakce a legrace ze 17. století, který jinde nepotkáte. Takový hodně oldschool zábavní park. Taky je u zámku zoologická (prý moc pěkná), ale tu už jsme nestihli. Prostě je tu toho moc, tak snad příště.

palác Hofburg v noci, centrum Vídně rakouská památka UNESCO

Historické centrum Vídně

Vídeň je moje velká srdcovka. Taky to byl cíl mýho prvního samostatnýho výletu do zahraničí, když mi bylo osmnáct. A taky je to jedno z měst, kde nevíte kam skočit dřív. Ať už jedete s dětma nebo bez nich. Když jsem bez dětí, tak samozřejmě mezi moje nejoblíbenější záliby patří procházení muzeí a galerií. Skvělé výstavy bývají hlavně v Albertině a v Kunsthistorisches muzeu. To má mimo jiné i úžasnou stálou expozici. Pak tu je celá muzejní čtvrť a…no, fakt tu je toho pro uměnímilovný lidi mnoho.

Stojí samozřejmě za to se projít po Ringstrasse, ke Svatoštěpánskýmu domu a okolo Hofburgu. To už se dá i s dětma. V okolí Hofburgu je navíc i dost zeleně, kde se dá posedět, a je tu taky skleník s motýly. Za mě nejlepší, kde jsem byla. Přece jen je to historická stavba a těch motýlů tam kolem nás lítalo opravdu hodně. S dětma pak taky zajděte do oceanária Haus des Meeres. A samozřejmě je tu Prater a ještě Přírodovědecké muzeum, ale tam jsme se ještě nedohrabali.

Přečtěte si článek o mojí první cestě do Vídně.

Palác a zahrady Schönbrunnu

Schönbrunn je pro mě hlavně zoologická. Nejstarší na světě, takže fakt unikát všech unikátů a já sem chodim hrozně ráda. S dětma jsme tu byli už dvakrát, což je, myslim, překvapivě úplně stejně, jako jsme s nima byli v pražský zoo. Na tý vídeňský se mi strašně líbí souhra starého a nového. Prostě je tu pořád to staré jádro, stará dispozice, která je citlivě adaptována, aby vše vyhovovalo moderním standardům, ale zároveň jsme o to staré a cenné nepřišli.

Krásný jsou samozřejmě celé zahrady Schönbrunu a palác samotný. Pokud chcete zvládnout oboje, počítejte s celodenním výletem.

Přečtěte si článek o paláci Schönbrunn a zdejší zoologický (pozor - obsahuje roztomilý fotky zvířátek).

Prehistorická kůlová obydlí v Alpách

Tahle památka je z kategorie návštěvnicky slabších. Jak název napovídá, jde o kůlová obydlí prehistorického lidu, z čehož se logicky dochovaly jen nějaký archeologický nálezy a zbytky kůlů pod vodou. Historicky je to bezpochyby cenný, ale jak na pyramidy na to zírat nebudete. Opět jde o multizápis, takže na některých místech toho k vidění bude více, jinde méně. My byli u Attersee, kde mají takové informační stánečky, jak to kdysi vypadalo.

Přečtěte si článek o Attersee a o tom, co vše se tu dá dělat.

Horská dráha Semmering

Ovšem tohle je megafascinující. Div vědy a techniky. Tunely a viadukty, po kterých vlaky překonávají alpský hory. Jednou bych si tuhle trasu ráda projela vlakem, protože je to prý zážitek za milion. My Semmering navštívili jako pěší, což je taky dost dobrá volba. Je tu plno tras a okruhů, které vás po viaduktech provedou. Dobrá volba je taky zajít na vyhlídku 20 Schilling Blick, pohled tak pěkný že se kdysi dostal na dvacetischillinkovou bankovku. A jo, stojí to za to. A jo, vlaky jezdí skoro furt, takže si ty výhledy užijete se všim všudy.

Přečtěte si o horské dráze Semmering.

Slavná lázeňská města Evropy

Nejnovější zápis, který pokrývá věhlasná evropská lázeňská města – mimo jiné i naše Karlovy Vary, Františkovy a Mariánské lázně, takže tenhle zápis mám splněn u nás v Čechách. Rakouským zástupcem je tady Baden bei Wien. Zdejší teplé sirnaté prameny byly známy už za Římanů.

Kulturní krajina Wachau

A tim kulturní je myšleno vinařská, protože právě víno tohle údolí kolem Dunaje zásadním způsobem utvářelo. Navíc je tu na každym kopci nějaký klášter nebo aspoň zřícenina, kde mají velmi bohatý sbírky nebo aspoň nádherný výhledy po okolí. Celou tuhle nádheru můžete obdivovat třeba i během plavby po Dunaji se skleničkou v ruce. Víno z Wachau patří mezi moje nejoblíbenější a tady to byla fakt dovolená snů. Kdyby ch vám měla doporučit jedno místo, který navštívit, volila bych Dürnstein s nebesky modrym kostelíčkem.

Přečtěte si o naší návštěvě Wachau.

Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy

Tenhle zápis je roztahaný prakticky po celý Evropě a bukový lesy mám odškrtnuty už z Rujany. Z Rakouska sem patří Národní park Kalkalpen (Vápencové Alpy) a Dürrenstein-Lassingtalská divočina. Obě ty oblasti vypadají, že stojí za výlet. Ostatně jako dalších asi bambilion míst v Rakousku, co ani na UNESCO seznamu nejsou. Však jak jsem psala na začátku. Jednou do Rakouska, pořád do Rakouska.

Pro více rakouských tipů doporučuji také pořídit průvodce Rakousko od Lonely Planet.

No comments

Metropoli někdejší rakousko-uherské monarchie máme takřka za humny a není divu, že je Vídeň častým cílem českých turistů. V zimě lákají vánoční trhy, celoročně proslulé vídeňské kavárny, Sacher dort plný čokolády, vídeňský řízek přes celý talíř, kvalitní výstavy starého i moderního umění a jako třešnička na dortu zbožňovaná císařovna Sissi. Ta má ve Vídni dokonce vlastní muzeum.

Dokonalým svědkem časů císařpána je zámek Schönbrunn, habsburská rezidence, kde už po rozpadu monarchie nedošlo k žádným přestavbám. František Josef I. se zde narodil i zemřel. Původně šlo o lovecký zámeček za branami Vídně, vlastně něco jako francouzské Versailles akorát blíž k centru. Zámeček byl ovšem zničen, když se Turci dostali roku 1683 před Vídeň, a z dnešního pohledu jim za to můžeme poděkovat, neboť došlo k výstavbě rezidence nové, navržené architekty Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu a Nicolausem Pacassi. Kromě samotné stavby zámku byla samozřejmě vybudována rozsáhlá zahrada s množstvím staveb a prvků, které nemohly chybět na dvorku žádnému pořádnému baroknímu kavalírovi – sochy, fontána, oranžerie a hlavně menažerie neboli předchůdkyně dnešní zoo. A právě tahle zoologická je jedním z důvodů, proč Schönbrunn navštívit, neboť jde o opravdu celosvětový unikát. A taky tu najdete nejblíž Praze pandy, což je asi hlavní důvod, proč se sem Češi vypravují (a že jich tu bývá). Ty architektonický kvality a historický zajímavosti přece jen budou stát na druhý koleji.

zámek Schönbrunn ve Vídni pohled z parku

Nechci nikoho odrazovat od návštěvy interiéru zámku, ale popravdě mi přijde lepší si nachystat hezký počasí a strávit den v zahradách a v zoo a architektonický krásy zámku obdivovat zvenku. Možná mám nějakou lehkou sociální fobii nebo jsem prostě konzervativní, ale prohlídka zámku na mě už byla trochu masokombinát. Přece jen preferuju klasický český model skupiny lidí s průvodcem. Tady člověk dostane audioprůvodce a prochází místnostmi obalenými plexiskly s hromadou dalších turistů. Prostě trochu taková fastfood prohlídka. I když zase co se týká informací, tak je to lepší než lecjaká náctiletá průvodkyně s namemorovanou A4

informací v hlavě.

Pokud ale milujete Sissi, tak je prohlídka nutností, neboť zámek je plný artefaktů a životopisných údajů legendární krásky a údajné první anorektičky. A museum shop na konci bude rájem na zemi, neboť tam snad prodávají se Sissi i toaletní papír. Ale měly i plno zajímavých knížek, které bych si o Sissi a jejích časech ráda přečetla. Což mi tak připomíná, že na obdivování schönbrunnských interiérů bude koneckonců asi nejlepší si pustit klasický film Sissi s Rommy Schneiderovou, díky kterému je ostatně císařovna tak populární.

Gloriette v parku zámku Schönbrunn ve Vídni

Pokud Sissi až tak nemilujete, vydejte se rovnou do parku, prohlédněte si sochy a různé stavby v něm. Vystoupejte kopec, na jehož vrcholku je Gloriette, kde si můžete ke kávě dopřát nádherný pohled na celou Vídeň, a pak se vydejte do dnešní zoo, někdejší menažérie.

Menažerie bývaly součástí šlechtických sídel a šlo o jakési sbírky exotických zvířat, kterými šlechta zdůrazňovala svoje bohatství, důležitost a vysoký společenský statut obecně. Něco ve smyslu „jsem tak důležitý, že mám na zahradě tygra“. Někteří lidé tohle vlastně dělají dodnes. Vzorem menažerií barokní šlechty se stala ta ve Versailles. Měla kruhový půdorys, v centru stál krásný pavilon, okolo kterého vedla cesta, již oddělovaly mříže od jednotlivých výběhů. Schönbrunnská menažerie, vystavěná podle tohoto vzoru roku 1752, se takto zachovala dodnes. Samozřejmě došlo postupem času k proměně ze soukromé menažerie a zdroje šlechtické zábavy na zoologickou zahradu otevřenou veřejnosti se vzdělávací a vědeckou funkcí. Díky tomu došlo i k proměně zahrady samotné, neboť pavilony z 18. století už tak nějak neodpovídají současným nárokům na chov divokých zvířat. Ale i přes veškeré změny se podařilo historické jádro zachovat a skloubit ho s moderními potřebami.

centrální pavilon někdejší menažerie, dnešní zoologické zahrady Schönbrunn

Z těchto důvodů je zoo označována za nejstarší zoologickou zahradu na světě a i když tu nejsou tak úžasné moderní pavilony jako třeba v té pražské, dlouhá historie a snoubení starého s novým z ní dělá celosvětový unikát. Rozhodně nevynechejte návštěvu centrálního pavilonu, dnes zvaného Císařský, který byl navržený pro císařské snídaně a kde si nejlépe můžete představit, jak to mohlo vypadat, když se na zvířata přišla podívat samotná Marie Terezie. Nebo později Sissi. Snad už se tam teda trochu zlepšilo občerstvení, protože jsme tam měli jeden z nejhorších wurstů v životě.

A ještě pár praktických tipů na závěr: zoo bývá dost plná, I ve všední letní den jsme kolem poledního málem nesehnali místo na neplaceném horním parkovišti. Raději si naplánujte návštěvu hned na ráno.

Nevynechejte krmení lachtanů. Pokud uvidíte podezřele prázdný sektor u jejich expozice, kde prakticky nikdo neni a přitom tam tak parádně uvidíte, je to pravděpodobně proto, že tam dopadnou hektolitry vody, až lachtani hopsnou do vody. Vyzkoušeno za vás.

Návštěvu Schönbrunnu si můžete naplánovat po cestě do Wachau nebo Jogllandu. Oboje jsou to skvělá destinace na dovolenou v Rakousku s dětmi.

Článek je úplně nejstarší tady na blogu, trochu jsem ho aktualizovala, předělala a hlavně přidala plno lachtaních fotek z naší poslední návštěvy.

výběh plameňáků v zoologické zahradě Schönbrunn

U plameňáků můžete vidět ještě staré a původní stavby

malá strakatá prasátka v zoologické zahradě Schönbrunn

vousaté opičky v zoologické zahradě Schönbrunn

líheň motýlů v zoologické zahradě Schönbrunn

výběh lemurů v zoologické zahradě Schönbrunn

lední medvěd v zoologické zahradě Schönbrunn

lachtaní mládě v zoologické zahradě Schönbrunn

A lachtaní série. V létě 2021 bylo v zoo lachtaňátko, který tam vyvádělo super psí kusy. Strašně roztomilé a srandovní bylo, takže půl návštěvy zoo jsme se od lachtanů nehnuli.