uneseni

Šestinedělí je VOPRUZ. V zimě obzvlášť. Pro ty, kdo netuší, oč jde, tak je to taková příjemná doba po porodu, kdy se vám tělo vrací do původní podoby (v rámci možností), dáváte se tak nějak dohromady, máte doma malý mimino, který chce pořád jíst a se kterym nemůžete moc mezi lidi, aby něco nechytlo, a o pořádnym spánku si můžete nechat jenom zdát. Když je teplo, tak to není tak hrozný, můžete aspoň na procházky a sednout si třeba na zahrádku v restauraci. Ale stejně pro mě během mýho prvního šestinedělí představovala cesta na Stodůlky k veterináři s našim obstarožnim jedenáctiletým králíkem velkou společenskou událost. Teď je pro mě událost, když jdu s malou Stázkou na polikliniku k ortopedovi, který u mimin zásadně nerozlišuje pohlaví (což o to, věřim, že to ulehčí práci). Takže se nostalgicky probírám fotkami a sentimentálně vzpomínám, jak dobře jsme se kdysi měli. Stejně jsem jednou chtěla napsat o nejlepších místech, kde jsme kdy bydleli, tak teď je dobrá příležitost.

Pension am Schneiderturm, Sighisoara, Rumunsko

O tom už jsem tu psala (a vy si to chcete přečíst) a je to prostě srdcovka nejzamilovanější, protože to byl první penzion, kde jsme spolu s Davidem bydleli. Ale hlavně bylo to bydlení v historické budově v samotném centru města, pokoje byly zařízené historickým nábytkem a k snídani se podávalo regionální jídlo. A jestli něco miluju, tak jsou to hotelový snídaně. Zvlášť když si na nich dá někdo záležet a každý ráno vám udělá prezentaci toho, co je na stole. Škoda jen, že na snídaních mě zajímá hlavně to jídlo a focení jde dost stranou, takže se o ten zážitek nemůžu podělit i vizuálně.

Rosenhof

Rosenhof, Illmitz, Rakousko

Taky už jsem opěvovala jejich jídlo a kuchyni (jen koukněte, jak se nám u Neziderského jezera dobře jedlo) a vlastně platí to samé, co výše. Rodinný podnik, všechno vám vysvětlí, dají vám tipy na výlety, mapičky, kam můžete jet na kole, řeknou, kde si kola můžete půjčit a kde je máte ustájit. Snídaně plná regionálních produktů, včetně domácího hroznového moštu. Jestli máte rádi víno, tak tady jste správně. Kromě hroznového moštu tu můžete ochutnat plno místních vín a jít i na prohlídku vinařství. Prostě úžasný. Navíc je tu nádherná zahrada, kde můžete víno po večerech popíjet, a některý pokoje mají balkony s výhledem právě do zahrady. A hrozně dobře tu vaří. A ještě ke všemu vám každý den umělecky složí pyžamo. Tady se zrodila moje láska k rakouským vinařstvím/penzionům. Kdyby to šlo, trávíme tam každý rok aspoň týden. Taky jsem nám na léto jedno takové vinařství/penzion zarezervovala. Požadavky: dobrý víno a dětský hřiště. Víc toho letos nepotřebuju. (Poznámka z budoucnosti: Dopadlo to nadpozemsky úžasně. O Wachau čtěte tu.)

Umělecky poskládaný pyžamo

Villa Maria, Krakov, Polsko

Další rodinný podnik. Rodinný podniky jsou nejlepší, protože si tam přijdete jako doma a tady obzvlášť. Tohle je klasická vilka, v jejímž přízemí bydlí majitelé a v patře je několik pokojů pro hosty. Nic nebyl problém, připravili nám dětskou postýlku (i když postel tu byla tak veliká, že jsme ji ani nevyužili), ukázali, kde můžeme Toničce ohřát nebo uvařit oběd, vlastně udělali, co nám na očích viděli. Na pokojích má majitel desky s informacemi o Krakově a okolí, o městské dopravě, o tom, kam si zajít na jídlo. A to v několika jazycích a něco dokonce i v češtině. Prostě si s tím vyhrál. Pán a paní domácí mluví jen polsky, ale jde o hezkou a srozumitelnou polštinu, takže jsme si i vcelku popovídali (některým Polákům nejsem schopná rozumět vůbec). Snídaně sice tak hvězdný jako ty předchozí nebyly, ale cena za ubytování byla fakt dobrá. Velký pokoj s terasou pro nás tři stál nějakých 1200 Kč na noc. Tramvají jste v centru města za pět minut, pěšky to půjdete kousek přes půl hodiny.

O Krakově si přečtěte tady a rovnou házim i odkazy na výlety v okolí: Wieliczka, Kalvárie Zebrzydowska a Osvětim.

Villa Maria

Ještě přidám pár tipů. Ubytování hledám a rezervuji přes www.booking.com. Zvlášť miluju možnost ubytování bez poplatku kdykoliv před příjezdem zrušit. Nikdy na to sice nedošlo, ale co kdyby. A dle recenzí taky víte, do čeho jdete. Plno mých kamarádů nedá dopustit na www.airbnb.cz, ale mně se tam nikdy nic skvělýho a cenově výhodnýho nepovedlo najít. Navíc jsem nedávno objevila cashbackový portál www.plnapenezenka.cz, který právě s booking.com spolupracuje a díky němu získáte ještě nějaké peníze z nákupu zpět. Funguje to jednoduše. Zaregistrujete se na Plné peněžence a skrz ni se pak prokliknete do vybraného eshopu, se kterým spolupracují. Pokud jde o cestování, jsou tam třeba i různé letecké společnosti jako Lufthansa nebo Iberia (a jinak fůra dalších eshopů jako Mall, Dáme jídlo nebo Košík). Pak už jen nakoupíte a peníze (určité procento z nákupu) se přičtou na váš účet na Plné peněžence, odkud si je můžete převést na svůj bankovní účet.

Přiznávám bez mučení, že ubytování jsem takhle ještě nerezervovala, protože mám v šestinedělí jaksi jiný radostný priority, jako jsou závěsy Toničce do pokoje a kojicí trička z Bonprixu (vzhledem k tomu, že jsem vždycky trpěla předsudkem, že podobný zásilkový obchody jsou jen pro starý báby, je to další znamení, že asi doopravdicky stárnu, i když si furt připadám na patnáct). Ale když vám takhle za nákup vrátí skoro dvě stovky (což se vám v hlavě okamžitě přepočte na balík plen), je to víc než dobrý. A cestování bývá poněkud dražší záležitost než závěsy. Kdybych přes Peněženku rezervovala loňskou Itálii, hodilo by to skoro osm stovek. Takže doporučuju ji začít využívat. Kdyby moje babička používala internet, tohle by milovala.

A poslední a vůbec nejlepší ubytovací tip. Najděte si kamarády v zahraničí a nastěhujte se jim na gauč. Jestli jste ještě ve studentských letech, objeďte kamarády na Erasmu! V malym pokojíčku na koleji se pak sice tísníte čtyři (jako my kdysi v Kodani), ale zase je to největší sranda. Tímto chci poděkovat všem, kdo mi kdy poskytli gauče.

Kolejní pokojíček bohužel vyfocený nemám, tak se aspoň podělim o jednu hostinu, co jsme si udělaly tehdy s holkama v kuchyňce.

2 comments

No comments

1 comments

No comments

Je tu nový rok a s ním přišel i nejvyšší čas přemýšlet, kam se letos vypravit na cesty, pokud už jste to tedy nevymysleli. Předpokládám, že i když si nevedete seznamy míst, které byste chtěli navštívit nebo nejste lovci UNESCO památek jako já, určitě máte pár vysněných destinací, tak třeba letos přišel jejich čas. A pokud hledáte inspiraci kam se vydat a ještě ke všemu s dětmi, tak vám třeba pomůže dnešní článek.

S malými cestovateli je nutné trochu upravit plány. Samozřejmě závisí na nátuře dětí i rodičů. Určitě jsou i drsňáci, kteří hravě překonávají časová pásma za pomoci superlevných letenek s dvacetihodinovým čekáním na přestup, ale asi mi přijde zábavnější týden sbírat mandelinku bramborovou než tohle. A svojí dovolenou si představuju o dost zábavněji než jako sbírání mandelinky. S malými dětmi je prostě lepší volit destinace, kam se člověk relativně pohodlně dostane. Takže já jdu pět ódy na Lago di Garda, konkrétně na jeho jižní část. Co jsme tam loni byli, tak to doporučuji každýmu. A zvlášť těm, co mají děti.

Kamení je i u památek, takže i v Mantově se Tonička dobře bavila.

Zásadní výhoda Gardy je, že to je jezero, ale přijdete si tam jako u moře, protože to je fakt velký jezero – žádnej Mácháč – a jsou tam vlny a i nějaký ty mušle. Jezero je pod Alpama, takže i okolní přírodní scenérie jsou naprosto nádherný, ale zároveň ty hory přinášejí nevýhodu, že voda občas bývá studená. Ti, co mi to říkali, pobývali ale na severnějším konci Gardy v Malcesine nebo mimo hlavní sezónu. Pokud se chcete vykoupat, v červnu bych sem tedy radši nevyrážela. My jeli v druhý polovině července a se studenou vodou fakt problém nebyl. Pro jistotu jsme ale měli v záloze bazén u apartmánu, kdyby to náhodou nevyšlo.

Sladká voda navíc znamená, že děti nebudou štípat oči, což mi pro našeho potápěče přišlo jako dobrá volba. Kamenitý pobřeží vás zbaví problému s pískem všude možně. Jsem prostě pohodlnej rodič, takže tohle všechno pro mě byly docela podstatný benefity. Plus se Tonička ráda přehrabuje v kamení, takže na pláži bylo o zábavu postaráno. Pro děti je pak taky dobrá pláž Jamaica Beach v Sirmione, kde je strašně mělko, takže si tam sice nezaplavete, ale zase tam nemusíte dítě lovit ze spárů podvodních příšer. Ale teda počítejte, že v Sirmione obecně bývá dost narváno, takže tam směřujte radši ve všední den a už někdy dopoledne, abyste našli flek. Na pláži byl i bar s občerstvením, takže tu můžete strávit klidně celý den.

Garda je ale hlavně skvělý startovní bod pro poznávání severní Itálie. Vzhledem k tomu, že jsme zakotvili kousek od dálnice, měli jsme to dvě hodinky do Benátek, stejně tak do Milána nebo Padovy, tři čtvrtě hodiny do Verony, prostě města zvučných jmen jsou v dostupné vzdálenosti, takže se dá skvěle nakombinovat poznávací/vzdělávací a válecí pobyt. Pokud vás ještě ani to nepřesvědčilo, tak mám v záloze ještě pár silných kalibrů.

Verona je město módy, nákupní metropole, ideální místo na lov bot a kabelek. V červenci navíc probíhaly výprodeje, což bylo hodně příjemný.

Na Gardě leží zábavní park Gardaland, který si užijou spíš starší děti, ale myslim, že i dospělí. Původně jsme ho měli v plánu, ale platí se tam jednorázový vstupný, který není úplně levný, a nějak jsme usoudili, že ani jeden není zas až tak velkej milovník horských drah a podobných parád, abychom si to plně užili. Moje máma by nešla ani na řetízkáč a mně jako těhotný přišlo lepší ty peníze projíst než problít.

Italové mají skvělý jídlo. I když pojedete na low cost dovolenou, stejně si můžete užít prosciutto, buvolí mozzarellu, čerstvý těstoviny a prosecco ze supermarketu a bude to skvělý. A tiramisu a to ovoce a zelenina někde na trhu…a skvělej olivovej olej.

A hlavně, což ocení ty děti, mají Italové fakt nejlepší zmrzlinu. Pistáciová z Cremamore byla fakt top.

PS: O některých městech, které jsme během pobytu na Gardě navštívili, jsem už napsala články a tady jsou odkazy – Brescia, Mantova poprvé, Mantova podruhé, Verona, Benátky a Vicenza.